V Benátkách začala mezinárodní přehlídka výtvarného umění. Prestižního bienále se letos účastní také designér Rony Plesl. Jeho skleněnou instalaci Stromy rostou z nebe zařadil deník Financial Times do výběru nejlepších expozic na benátském bienále. Plesl svým dílem zároveň představí novou technologii umělecké práce se sklem.
Rony Plesl zasadil na benátském bienále skleněné stromy. „Vyrostly“ díky nové technologii
Rony Plesl na benátském bienále (zdroj: ČT24)
Česko se na bienále prezentuje v pavilonu společném se Slovenskem. Ten je teď kvůli rekonstrukci uzavřen. Čeští umělci jsou ale zastoupeni i v jiných než národních expozicích. „Být součástí bienále není výstava v Benátkách. Je to taková olympiáda,“ říká Rony Plesl. Svou instalaci skleněných plastik umístil do kostela Santa Maria della Visitazione.
Tři čtvrtě tuny skla z jednoho kusu
Dílo Stromy rostou z nebe tvoří čtyři monolity. Tři z čirého křišťálu s otiskem kůry starého dubu a čtvrtý provedený ve smaragdově zářivém radioaktivním uranovém skle, které se v Čechách užívalo už od dob baroka. Jeho „kůra“ se mění v reliéf s motivem Ježíše Krista. Jednou z inspirací byl pro autora Komenského Labyrint světa a ráj srdce.
Plesl instalaci připravoval rok a půl. Každý ze „stromů“ váží tři čtvrtě tuny a vznikl z jednoho kusu skla. Vytvořeny byly novým způsobem tavení. „Zjednodušeno řečeno, dosud jste spékali jednotlivé kousky skla, což má obrovské omezení tvarové, velikostní a tak dál. Ale toto je úplně jiná technologie, kdy horké sklo teče do uzavřené formy a už nepotřebujeme mít jednu rovinu,“ popisuje Plesl.
Technologii vynalezl sklář Jiří Šín. Použít ji zatím umí jen on – sklářského designéra poprosil, aby jeho nápad ukázal světu. „Je úžasné, že u této technologie můžete pracovat s velice složitými strukturami a hlavně je použít po celé ploše. U menších věcí by to šlo ještě udělat starou technologií, ale u tak velkých objektů, jako jsou v Benátkách, už by to nešlo,“ dodává Plesl.
Rony Plesl
Pro využití nové technologie staví pětimetrovou tavicí pec, právě aby bylo možné vytvořit i objekty velkých rozměrů. Připravuje se také patent.
Daniel Pešta na bienále
Další českou stopou na benátském bienále je tvorba Daniela Pešty. V domě Palazzo Bembo návštěvníci uvidí jeho rozměrnou malbu Ecce Homo. Palazzo Mora vystaví jeho reliéf Stěna života. Blok je složený ze stovek propletených nahých figur, které jsou zalité do průhledné epoxidové pryskyřice.
Bienále výtvarného umění v Benátkách zůstane do podzimu. Obejde se bez účasti Ruska, kurátor i vybraní umělci účast odřekli po ruské invazi na Ukrajinu. Výtvarné bienále se poprvé konalo v roce 1885, bylo vždy v lichém roce a později se přidalo v každém sudém roce bienále architektury. Také benátské bienále ovlivnila pandemie nemoci covid-19, před dvěma lety bylo zrušeno a přehlídky se tak posunuly.