Sklář Martin Janecký vystavuje Hvězdáře a jiné práce, zaujaly i matku Elona Muska

3 minuty
Sklář Martin Janecký vystavuje
Zdroj: ČT24

Martin Janecký ovládá techniku, kterou umí jen pár sklářů na světě. Pomocí tvarování skla zevnitř žhavé baňky vytvořil i Hvězdáře a jiné studiové práce, které představuje na stejnojmenné výstavě v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Část exponátů vznikla jen pár týdnů před vernisáží.

„Martin Janecký je konglomerát českého cítění a českého školství a zahraničních studií. Projezdil celý svět,“ upozorňuje kurátorka Sylva Petrová. Dvaačtyřicetiletý Janecký s foukáním skla začal ve sklárně svého otce v Osečku u Poděbrad, po otevření hranic v polovině devadesátých let se profesně přiučil sklářství v Africe či Indii, a zejména ve Spojených státech.

Po celém světě lze také najít jeho tvorbu. Například ve Vatikánu je uloženo skleněné Pražské Jezulátko, které bylo zamýšleno jako osobní dar papeži Františkovi. Nedávno si návštěvu Janeckého dílny na Malé Straně v Praze nenechala ujít matka technologického magnáta Elona Muska.

Bez formy

Na výstavě v Uměleckoprůmyslovém muzeu Janecký představuje čtyři desítky svých prací z poslední doby. Například cyklus domovních znamení. K němu umělce inspirovalo toulání po Praze během pandemie. „Vždycky mě fascinovala naivita v různých tvarech znamení. Ohřál jsem kusy opalínu a vymýšlel, jak je vyrobit,“ uvedl. Návštěvníkům ukazuje také cykly Hvězdáři, Myslitel a Spáč, který je zároveň jediným exponátem, jehož se je možné se dotknout.

Podle kurátorky Sylvy Petrové je Janecký považován za jednoho z nejlepších sklářských výtvarníků ve zpracování skla z volné ruky na světě. Tvarování skla z volné ruky znamená, že se při jeho zpracování nepoužívají formy. Janecký zvládá technologii tvarování skla zevnitř žhavé baňky, takzvaný inside bubble sculpting. Jedinečný vznik prací přibližuje na výstavě film. Podívat se na něj i Janeckého tvorbu mají návštěvníci šanci až téměř do poloviny září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 15 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 15 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 17 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 20 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...