Ve věku 95 let zemřela významná sklářská výtvarnice Jaroslava Brychtová. Její úmrtí potvrdil František Lufinka, starosta Železného Brodu na Jablonecku, kde se výtvarnice narodila a prožila tam celý život. Žádné podrobnosti k úmrtí rodina sdělovat nechce, dodal. Brychtová spolu s manželem Stanislavem Libenským tvořili světově uznávaný sklářský tým.
Zemřela výtvarnice Jaroslava Brychtová. Se Stanislavem Libenským tvořili proslulý sklářský tým
Brychtová se narodila 18. července 1924 v Železném Brodu, prakticky celý život zůstala městu věrná a žila v domě, který postavil její otec, pražský sochař Jaroslav Brychta. Ten patřil k zakladatelům železnobrodské sklářské průmyslovky a s oblibou vyráběl nejrůznější skleněné figurky.
Brychtová ale na jeho škole nestudovala, absolvovala gymnázium v Turnově. Sklu přesto neunikla. Už za studií na pražské Akademii výtvarných umění si začala pohrávat s tavenými skleněnými reliéfy. Když se vrátila do rodného města, založila v tamní sklárně oddělení taveného skla.
S manželem Libenským se skvěle doplňovali
Od roku 1957 začala spolupracovat se Stanislavem Libenským, který byl v té době ředitelem železnobrodské sklářské školy. Už o rok později se dočkali prvního ocenění na světové výstavě Expo 58. Společně pak léta tvořili autorské plastiky i díla pro architekturu.
Jejich tavené skleněné plastiky byly ve světě první svého druhu a budily zájem. Brychtová uplatňovala sochařské vzdělání, Libenský zase vnášel svou malířskou zkušenost.
„Se Stanislavem to bylo všechno tak jednoduché! Koukl se a tím, že to (dílo) viděl, už to bylo schválené, jakoby posvěcené. Ani nemusel nic říkat, rozuměli jsme si beze slov. Myslím, že zase sama začnu navrhovat, ale nechtěla jsem. Byla jsem zvyklá na přirozenou zpětnou vazbu. S ním bylo tak všechno jasné… Tím, jak roky učil, uměl s absolutní jistotou korigovat,“ vzpomínala Brychtová v roce 2005 na tvorbu s Libenským, kterého si vzala v roce 1963.
Sklo je krásné, ale i děsný prevít, říkala Brychtová
Většina jejich prací se nachází v zahraničí, Liberečané ale znají jejich Spad meteoritů v budově horského hotelu a vysílače Ještěd. Vytvořili také vitráž Pták s třešní pro kavárnu secesního libereckého hotelu Zlatý Lev.
Po Libenského smrti v roce 2002 Brychtová sklo opustila, naposledy dělala okna pro hradní kapli brněnského Špilberku a dvě plastiky. „Bez Stanislava to nejde, byla jsem zvyklá dělat ve dvou. Bez něj už to není ono,“ uvedla výtvarnice při svých devadesátých narozeninách.
„Sklo samo o sobě je krásné a vznešené, ale zároveň je nevyzpytatelné, děsný prevít,“ tvrdila o své tvorbě Brychtová, která v roce 2005 převzala medaili Za zásluhy. Loni, v den 95. narozenin, se pak sklářka stala první nositelkou Ceny Vojtěcha rytíře Lanny, kterou začalo udělovat Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.