Pohřby bez obřadů jsou čím dál častější, stejně tak lze pozorovat ústup funerálního umění. O jeho návrat usiluje projekt Glaz Bridge, který oslovil výtvarné umělce různého zaměření se stejným zadáním: vytvořit pohřební urnu ze skla. Výslednou kolekci pod názvem Skleněná duše vystavuje nyní Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze.
Skleněná duše. Popel blízkých lze uložit v urnách od Lhotského, Stana i Vladimira 518
„Vytvořili jsme kolekci, která je funkční,“ ujišťuje zakladatelka projektu Glaz Bridge a kurátorka Martina Sikorová, že vystavené skleněné urny nejsou jen uměleckým ztvárněním, ale mohou posloužit i účelům, pro které vznikly. „Každý objekt obsáhne dva a půl litru materiálu, řekněme popela,“ upřesnila Sikorová.
Posloužit ale může třeba i jako schránka na dopisy zesnulého nebo jinou jeho připomínku. „Myslím, že je to naprosto důstojné, v intencích hrobek,“ míní sklářský výtvarník Zdeněk Lhotský. Podle něj urny z výstavy Skleněná duše mohou rozšířit úzký výběr funerálního umění.
V něm není žádným nováčkem, na zakázku vyráběl dvě urny a také si troufl na realizaci šestitunového skleněného sarkofágu, který umělec Bjorn Norgaard navrhl pro dánský královský pár.
Na výstavu i na zakázku
Zvláště v technických otázkách tak mohl radit umělcům zapojených do projektu, kteří měli dosud se sklem minimální nebo žádné zkušenosti. Zadavatelé chtěli, aby přístup k tématu byl co nejpestřejší, oslovili proto přes dvacet tvůrců pohybujících se i v jiných uměleckých oborech než sklářském umění.
Vznikla tak urna podle návrhu šperkařů Viktorie Beldové a Jiřího Beldy, svou první tavenou plastiku představuje rapper a výtvarník Vladimir 518. Malíř Marek Číhal přišel se skleněnou bonboniérou s plastikou pantera. Svým dílem přispěli fotografové Alžběta Jungrová a Tono Stano či módní návrhářka Natalie Dufková.
3 minuty
Funerální umění na výstavě Skleněná duše
„Někdy se stane, že se v rodině nemohou dohodnout, kdo babičku, maminku bude mít. Říkali jsme si, že by bylo dobré, aby rodina měla možnost se o popel podělit, proto jsme udělali jakési flakony na duše,“ popisuje urnu vytvořenou s Natalii Dufkovou sklářská výtvarnice Vladimira Klumparová. I s ní mohli umělci své představy a postupy konzultovat.
Kolekci funerálních děl plánuje Glaz Bridge uchovat v celku. Chce ji vystavit i v zahraničí, zároveň bude možné jednotlivé objekty v případě zájmu znovu vyrobit na zakázku. „Jako si umíme plánovat svatby, narození nebo křtiny, bylo by krásné umět otevřít i téma odchodu,“ přeje si Martina Sikorová.
