Zámek v Moravské Třebové, kostel a kaple s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory či kostel s katakombami a budovou latinské školy v Klatovech dostanou status národní kulturní památky, tedy nejvyšší památkovou ochranu. Národní kulturní památkou se stane také devět barokních paláců v Praze, schválila ve svém nařízení vláda. Po zasedání kabinetu to řekl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Nařízení bude platit od 1. července příštího roku, informovalo ministerstvo kultury.
Šest z pražských paláců, kterých se nařízení týká, patří státu, dva hlavnímu městu a Arcibiskupský palác je církevní. O dva z paláců na Hradčanech, Černínský a Toskánský, se stará ministerstvo zahraničních věcí. V Nostickém paláci na Malé Straně sídlí navrhující ministerstvo kultury.
O tři paláce na Hradčanském náměstí, Schwarzenberský, Salmovský a Šternberský, pečuje Národní galerie Praha. Zbývající dva paláce na Starém Městě vlastní Praha, a sice Clam-Gallasův a Colloredo-Mansfeldský.
Z mimopražských památek se nařízení týká renesančního zámku v Moravské Třebové na Svitavsku. Stavební perla dokumentuje vývoj renesančního stavitelství ve střední Evropě a jeho proměny od 15. do 17. století. Postaral se o ni rod pánů z Boskovic, který zahájil přestavbu nepohodlného hradu v roce 1485 pod vlivem myšlenek italských stavitelů. Jde o jednu z nejstarších renesančních památek na sever od Alp.
Zámek Moravská Třebová získala od státu po roce 1989. Podle starosty Pavla Charváta (ODS) byla památka v zuboženém stavu. Město ji opravilo i díky dotacím. Status národní kulturní památky Charvát považuje za ocenění hodnoty zámku a péče o něj. „Bereme to jako zlatou medaili za to, že jsme získali také titul Historické město roku 2024,“ řekl starosta.
Kostel v Kutné Hoře patří do seznamu UNESCO
Gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory barokně upravil Jan Blažej Santini-Aichel. Památku ze Seznamu světového dědictví UNESCO stát dlouho opravoval z peněz od ministerstva kultury. Národní kulturní památkou se v Sedlci stane také hřbitovní kaple Všech svatých s kostnicí.
Podle Radky Krejčí z Římskokatolické farnosti Kutná Hora – Sedlec měl v případě katedrály Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele tento krok přijít dříve, vzhledem k tomu, že jde o památku na seznamu UNESCO.
„U kostela Všech svatých s kostnicí si jsme plně vědomi její jedinečnosti v celosvětovém měřítku a také nás těší, že byla oceněna tímto nejvyšším statusem. Zároveň však máme určité obavy z možných dopadů, které změna statusu může přinést,“ uvedla Krejčí. Poukázala na to, že kostnice jedenáctým rokem prochází rozsáhlou obnovou financovanou výhradně z příjmů farnosti. „Přestože je za námi velký kus práce, jsme teprve přibližně v polovině celého procesu. Věříme proto, že nový status nebude mít negativní vliv na tempo pokračující záchrany této mimořádné památky,“ dodala.
Barokní kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Ignáce s katakombami a budovou latinské školy v Klatovech vznikl z iniciativy jezuitů. Stavba katolické dominanty Klatov, pod níž jsou podepsáni architekti Carlo Lurago nebo Kilián Ignác Dientzenhofer, trvala celé století. Její součástí jsou katakomby z druhé poloviny 17. století, v nichž nacházeli poslední útočiště členové jezuitského řádu a mecenáši.
Ministerstvo podle důvodové zprávy k návrhu zařazuje mezi národní kulturní památky jednotlivé stavby tak, aby soubor dával ucelenou představu o spektru kulturního dědictví v evropském kontextu. Po aktuálním rozšíření o třináct objektů se počítá s postupným prohlášením dalších mimořádně hodnotných paláců v historickém jádru hlavního města, informoval úřad v tiskové zprávě.
„Nově prohlášené národní kulturní památky nejenže reprezentují špičkovou architekturu a umění, ale také připomínají bohaté duchovní, společenské a politické tradice, které formovaly naši zemi a přispěly k evropskému kulturnímu kontextu,“ uvedl Baxa.
Podrobnosti licence zde.
Podrobnosti licence zde.
