Berlín zapovídá nože a zbraně v MHD, chce být vzorem pro zbytek země

Nahrávám video

V berlínských tramvajích, autobusech, v metru i v městských vlacích je od čtvrtka zakázáno nosit nože a další zbraně. Politici a policisté si od toho slibují snížení násilné kriminality a zvýšení bezpečnosti v hromadné dopravě. Berlín přitom doufá, že poslouží jako vzor i dalším spolkových zemím. Útoků nožem v posledních letech v Německu přibývá, v loňském roce jich policie zaznamenala 29 tisíc. V kategorii ublížení na zdraví jich meziročně přibylo o více než deset procent.

Nový berlínský zákaz se vztahuje na všechny druhy nožů, včetně kuchyňských či kapesních, a na plynové a signální pistole. Zvláštní pozornost se přitom soustředila na vystřelovací a zavírací nože, které jsou podle německých médií obzvlášť oblíbené u některých skupin mladých mužů.

Kromě prostředků hromadné dopravy platí zákaz také na vlakových nádražích a nástupištích, nikoli ale na autobusových a tramvajových zastávkách. Výjimku ze zákazu dostali policisté, záchranáři a hasiči, ale například i zaměstnanci restaurací na nádražích. Povolen je také převoz nově koupených a ještě zabalených nožů.

Berlín přistoupil k zákazu v reakci na smrtelný útok

Cílem nové vyhlášky je především usnadnit práci policii. Ta nyní může provádět kontroly, aniž by měla konkrétní podezření, že někdo u sebe má zbraň. Namátkové kontroly dříve možné nebyly. Pokud zbraň policisté odhalí, mohou ji zabavit a ve správním řízení pak může její majitel dostat pokutu až do deset tisíc eur, což je zhruba 250 tisíc korun.

Berlín, který je německým hlavním městem a zároveň spolkovou zemí, se rozhodl k zákazu přistoupit v reakci na smrtelný útok nožem z dvanáctého dubna. Ve stanici metra Charlottenburg na západě města tehdy hádka dvou mužů skončila smrtí jednoho z nich. Útočník použil právě nůž. Policie jej postřelila.

Nejednalo se ovšem o ojedinělý případ. Například v únoru utrpěl bodné zranění při napadení na nádraží příměstské dráhy ve čtvrti Charlottenburg-Wilmersdorf 28letý Čech, který se vložil do sporu jiných dvou lidí a chtěl jej zřejmě urovnat.

Podobné zákazy dříve vydaly Hesensko či Hamburk

Sama berlínská správa zdůvodnila nutnost opatření nárůstem počtu útoků nožem. Loni jich bylo podle statistiky policie hlavního města 3412, tedy druhý největší počet v dlouholetém srovnání. Útoků nožem ale podle statistik přibývá v celém Německu. V loňském roce jich policie zaznamenala 29 tisíc. V kategorii nebezpečného a vážného ublížení na zdraví jich bylo meziročně o deset procent více, už mezi lety 2023 a 2024 byl přitom nárůst rovněž zhruba desetiprocentní.

Dosud v Berlíně platil zákaz nožů na některých místech spojených s vyšší kriminalitou, konkrétně v parku Görlitzer Park a na křižovatce Kottbusser Tor ve čtvrti Kreuzberg a na náměstí Leopoldplatz ve Weddingu. Podobné plošné zákazy jako nyní Berlín už dříve vydaly některé jiné spolkové země, například Hesensko či Hamburk, další to plánují.

Členka Berlínské zemské vlády zodpovědná za vnitro Iris Sprangerová nyní vyzvala, aby se přidaly všechny spolkové země, a zákaz nošení nožů a dalších zbraní v hromadné dopravě tak platil po celém Německu. „Zbraně a nože nemají ve veřejném prostoru a v hromadné dopravě co dělat,“ řekla Sprangerová. Pro dálkovou železniční dopravu platí zákaz nošení zbraní včetně nožů v Německu už dlouho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 8 mminutami

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 10 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled