Berlín zapovídá nože a zbraně v MHD, chce být vzorem pro zbytek země

Nahrávám video

V berlínských tramvajích, autobusech, v metru i v městských vlacích je od čtvrtka zakázáno nosit nože a další zbraně. Politici a policisté si od toho slibují snížení násilné kriminality a zvýšení bezpečnosti v hromadné dopravě. Berlín přitom doufá, že poslouží jako vzor i dalším spolkových zemím. Útoků nožem v posledních letech v Německu přibývá, v loňském roce jich policie zaznamenala 29 tisíc. V kategorii ublížení na zdraví jich meziročně přibylo o více než deset procent.

Nový berlínský zákaz se vztahuje na všechny druhy nožů, včetně kuchyňských či kapesních, a na plynové a signální pistole. Zvláštní pozornost se přitom soustředila na vystřelovací a zavírací nože, které jsou podle německých médií obzvlášť oblíbené u některých skupin mladých mužů.

Kromě prostředků hromadné dopravy platí zákaz také na vlakových nádražích a nástupištích, nikoli ale na autobusových a tramvajových zastávkách. Výjimku ze zákazu dostali policisté, záchranáři a hasiči, ale například i zaměstnanci restaurací na nádražích. Povolen je také převoz nově koupených a ještě zabalených nožů.

Berlín přistoupil k zákazu v reakci na smrtelný útok

Cílem nové vyhlášky je především usnadnit práci policii. Ta nyní může provádět kontroly, aniž by měla konkrétní podezření, že někdo u sebe má zbraň. Namátkové kontroly dříve možné nebyly. Pokud zbraň policisté odhalí, mohou ji zabavit a ve správním řízení pak může její majitel dostat pokutu až do deset tisíc eur, což je zhruba 250 tisíc korun.

Berlín, který je německým hlavním městem a zároveň spolkovou zemí, se rozhodl k zákazu přistoupit v reakci na smrtelný útok nožem z dvanáctého dubna. Ve stanici metra Charlottenburg na západě města tehdy hádka dvou mužů skončila smrtí jednoho z nich. Útočník použil právě nůž. Policie jej postřelila.

Nejednalo se ovšem o ojedinělý případ. Například v únoru utrpěl bodné zranění při napadení na nádraží příměstské dráhy ve čtvrti Charlottenburg-Wilmersdorf 28letý Čech, který se vložil do sporu jiných dvou lidí a chtěl jej zřejmě urovnat.

Podobné zákazy dříve vydaly Hesensko či Hamburk

Sama berlínská správa zdůvodnila nutnost opatření nárůstem počtu útoků nožem. Loni jich bylo podle statistiky policie hlavního města 3412, tedy druhý největší počet v dlouholetém srovnání. Útoků nožem ale podle statistik přibývá v celém Německu. V loňském roce jich policie zaznamenala 29 tisíc. V kategorii nebezpečného a vážného ublížení na zdraví jich bylo meziročně o deset procent více, už mezi lety 2023 a 2024 byl přitom nárůst rovněž zhruba desetiprocentní.

Dosud v Berlíně platil zákaz nožů na některých místech spojených s vyšší kriminalitou, konkrétně v parku Görlitzer Park a na křižovatce Kottbusser Tor ve čtvrti Kreuzberg a na náměstí Leopoldplatz ve Weddingu. Podobné plošné zákazy jako nyní Berlín už dříve vydaly některé jiné spolkové země, například Hesensko či Hamburk, další to plánují.

Členka Berlínské zemské vlády zodpovědná za vnitro Iris Sprangerová nyní vyzvala, aby se přidaly všechny spolkové země, a zákaz nošení nožů a dalších zbraní v hromadné dopravě tak platil po celém Německu. „Zbraně a nože nemají ve veřejném prostoru a v hromadné dopravě co dělat,“ řekla Sprangerová. Pro dálkovou železniční dopravu platí zákaz nošení zbraní včetně nožů v Německu už dlouho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nová generace, pečlivé plánování. Kdo je nový šéf ukrajinské armády Drapatyj

Ukrajina mění velení armády. Vrchním velitelem sil země, která se pátým rokem brání ruské agresi, jmenoval prezident Volodymyr Zelenskyj Mychajla Drapatého. Ve funkci nahradil Oleksandra Syrského. Nový šéf ukrajinských ozbrojených sil se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, kdy bojoval proti Ruskem koordinovaným silám v Mariupolu.
07:56Aktualizovánopřed 5 mminutami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 7 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli Oleksandru Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina píše, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly i odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 19 mminutami

Ukrajina za poslední dva dny hlásí zasažení třinácti ruských plavidel

Velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar, napsal, že Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři třináct ruských plavidel. Podle telegramových kanálů udeřili Ukrajinci drony také na Ruskem okupovaný Krym. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že jeho síly v noci zaútočily v Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem. Prohlášení stran konfliktu nelze během války bezprostředně nezávisle ověřit.
08:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
00:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Milostní“ podvodníci za sebou zanechávají zlomená srdce a finanční krach

Lidská schopnost snášet osamělost je velká a touha být milován je přirozená. Bohužel není nouze o lidi, kteří jsou ochotni těchto skutečností zneužít k vlastnímu finančnímu prospěchu, informuje Lotyšská televize (LTV).
před 3 hhodinami

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.