Berlín zapovídá nože a zbraně v MHD, chce být vzorem pro zbytek země

Nahrávám video

V berlínských tramvajích, autobusech, v metru i v městských vlacích je od čtvrtka zakázáno nosit nože a další zbraně. Politici a policisté si od toho slibují snížení násilné kriminality a zvýšení bezpečnosti v hromadné dopravě. Berlín přitom doufá, že poslouží jako vzor i dalším spolkových zemím. Útoků nožem v posledních letech v Německu přibývá, v loňském roce jich policie zaznamenala 29 tisíc. V kategorii ublížení na zdraví jich meziročně přibylo o více než deset procent.

Nový berlínský zákaz se vztahuje na všechny druhy nožů, včetně kuchyňských či kapesních, a na plynové a signální pistole. Zvláštní pozornost se přitom soustředila na vystřelovací a zavírací nože, které jsou podle německých médií obzvlášť oblíbené u některých skupin mladých mužů.

Kromě prostředků hromadné dopravy platí zákaz také na vlakových nádražích a nástupištích, nikoli ale na autobusových a tramvajových zastávkách. Výjimku ze zákazu dostali policisté, záchranáři a hasiči, ale například i zaměstnanci restaurací na nádražích. Povolen je také převoz nově koupených a ještě zabalených nožů.

Berlín přistoupil k zákazu v reakci na smrtelný útok

Cílem nové vyhlášky je především usnadnit práci policii. Ta nyní může provádět kontroly, aniž by měla konkrétní podezření, že někdo u sebe má zbraň. Namátkové kontroly dříve možné nebyly. Pokud zbraň policisté odhalí, mohou ji zabavit a ve správním řízení pak může její majitel dostat pokutu až do deset tisíc eur, což je zhruba 250 tisíc korun.

Berlín, který je německým hlavním městem a zároveň spolkovou zemí, se rozhodl k zákazu přistoupit v reakci na smrtelný útok nožem z dvanáctého dubna. Ve stanici metra Charlottenburg na západě města tehdy hádka dvou mužů skončila smrtí jednoho z nich. Útočník použil právě nůž. Policie jej postřelila.

Nejednalo se ovšem o ojedinělý případ. Například v únoru utrpěl bodné zranění při napadení na nádraží příměstské dráhy ve čtvrti Charlottenburg-Wilmersdorf 28letý Čech, který se vložil do sporu jiných dvou lidí a chtěl jej zřejmě urovnat.

Podobné zákazy dříve vydaly Hesensko či Hamburk

Sama berlínská správa zdůvodnila nutnost opatření nárůstem počtu útoků nožem. Loni jich bylo podle statistiky policie hlavního města 3412, tedy druhý největší počet v dlouholetém srovnání. Útoků nožem ale podle statistik přibývá v celém Německu. V loňském roce jich policie zaznamenala 29 tisíc. V kategorii nebezpečného a vážného ublížení na zdraví jich bylo meziročně o deset procent více, už mezi lety 2023 a 2024 byl přitom nárůst rovněž zhruba desetiprocentní.

Dosud v Berlíně platil zákaz nožů na některých místech spojených s vyšší kriminalitou, konkrétně v parku Görlitzer Park a na křižovatce Kottbusser Tor ve čtvrti Kreuzberg a na náměstí Leopoldplatz ve Weddingu. Podobné plošné zákazy jako nyní Berlín už dříve vydaly některé jiné spolkové země, například Hesensko či Hamburk, další to plánují.

Členka Berlínské zemské vlády zodpovědná za vnitro Iris Sprangerová nyní vyzvala, aby se přidaly všechny spolkové země, a zákaz nošení nožů a dalších zbraní v hromadné dopravě tak platil po celém Německu. „Zbraně a nože nemají ve veřejném prostoru a v hromadné dopravě co dělat,“ řekla Sprangerová. Pro dálkovou železniční dopravu platí zákaz nošení zbraní včetně nožů v Německu už dlouho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Konspirační teorie „Ukropolin“ proniká do polské politiky, upozorňuje expertka

Konspirační teorie označovaná jako „Ukropolin“ se podle historičky Katarzyny Kwiatkowské-Moskalewiczové přesouvá z okrajových částí internetu do hlavního proudu polské politiky. Její kořeny přitom sahají až do carského Ruska.
před 11 mminutami

Ruský útok na Pryluky zabil nejméně 18 lidí včetně dětí, upřesnil Kyjev

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo 18 lidí včetně čtyř dětí, oznámily odpoledne úřady. Dřívější bilance obětí byla nižší. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruské školy vychovávají „piloty budoucnosti“ a připravují děti na válku

Ruská společnost LIGA uvedla, že místo výstavby továrny na výrobu notebooků bude investovat do simulátorů řízení dronů pro studenty tamních škol. Činí tak v době, kdy Rusko vyčleňuje miliardy rublů na výuku bezpilotních technologií. Moskva navíc zvyšuje počet hodin týkajících se vojenské přípravy žáků. Podle poslance Viktora Vodolackého je „nutné děti připravovat ke střetu s NATO“. Kreml přitom pokračuje v plnohodnotné invazi proti Ukrajině a Alianci opakovaně hrozí jadernými zbraněmi.
před 1 hhodinou

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Maskovaní převaděči se násilně pokusili protlačit do Lotyšska migranty

Tento týden se maskovaní, agresivní a ozbrojení převaděči z Běloruska pokusili dostat skupinu migrantů přes hranici do Lotyšska, uvedly v úterý lotyšské Národní ozbrojené síly (NBS).
před 1 hhodinou

Piety i protesty. Izrael si připomíná třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se konají vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce probíhá na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskuteční večer na náměstí Rukojmích v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestují po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina francouzských středních škol obnovila po protestech výuku

Po úterních rozsáhlých pouličních protestech studentů v celé Francii byla ve středu ve většině středních škol obnovena výuka, i když na některých místech podle agentury AFP pokračují blokády. Ministr vnitra Laurent Nuňez ve středu oznámil, že používání zábleskových granátů policií bylo pozastaveno, přestože ještě v úterý obhajoval nasazení těchto prostředků proti demonstrantům jako přiměřené.
12:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoDnes by byla ve vězení nebo v emigraci, říká o zavražděné Politkovské novinářka Procházková

Jako člověk byla velmi seriózní, působila jako morální ikona, řekla o ruské novinářce Anně Politkovské, zavražděné nájemným vrahem právě před 20 lety v Moskvě, novinářka Deníku N Petra Procházková. Obě se pravidelně potkávaly a pracovaly i společně na několika kauzách. „Byla vždy spíše takovým aktivistickým novinářem, lidská práva pro ni byla ústředním tématem,“ zmínila. Politkovská proslula reportážemi z čečenské války, kde mapovala válečné zločiny a porušování práv čečenských civilistů. Dlouhodobě kritizovala Kreml a jeho vládce Vladimira Putina. Dodnes zůstává nevyjasněno, kdo si její smrt objednal. Riziko své práce si uvědomovala, několikrát nám sdělila, že se ji pokusil někdo otrávit, uvedla Procházková. Soudí, že pokud by Politkovská dnes žila, byla by buď ve vězení, nebo v emigraci. „A možná by si říkala, jak to, že Putin, člověk, který způsobil tolik problémů a zla nejen své zemi, je stále u moci,“ dodala.
před 2 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.