Vědci strana 2 z 5

Nové výzkumy naznačují, že Antarktida prochází rychlými a náhlými změnami, které by mohly představovat jeden z globálních klimatických „bodů zlomu“, po jehož překročení se účinky klimatických změn stanou v horizontu existence lidské civilizace nevratnými a jejich intenzita se ještě zrychlí.

U Orlické přehrady zaznamenaly v pondělí přístroje dvě slabá zemětřesení. První mělo po poledni epicentrum u obce Klučenice na Příbramsku a podle předběžných údajů sílu 2,5 stupně. Odpoledne se objevily v oblasti o něco silnější otřesy kolem 2,6 stupně. Na Facebooku to uvedl Ústav fyziky Země Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který se zabývá především monitorováním seismické aktivity.

Americká vláda pokračuje v demontáži ekologické politiky předchozích administrativ. Naposledy přidala na seznam zboží s padesátiprocentním clem díly pro větrné elektrárny a zahájila vyšetřování jejich stavby. Po odstoupení od Pařížské dohody o změně klimatu chystá také další velký krok. Ze soupisu rizik pro veřejné zdraví plánuje vyškrtnout dopady globálního oteplování. Na základě toho americká Agentura pro ochranu prostředí doposud regulovala škodlivé emise z aut, elektráren nebo těžebního průmyslu.

Jako vůbec první v Evropské unii zahájili vědci z Univerzity Palackého v Olomouci polní pokus s geneticky upraveným ječmenem, který vyvinuli pomocí „genetických nůžek“ CRISPR. Aby to mohli udělat, potřebovali zvláštní povolení z ministerstva životního prostředí.

Když vědci hledají život ve Sluneční soustavě, zaměřují se hlavně na Mars, případně na měsíce Jupitera nebo Saturnu. Teď ale popsali další těleso, které by mohlo hostit život – a není to ani klasická planeta, ani měsíc.

Tým vědců ze tří brněnských univerzit vyvíjí nová antibiotika, která mohou pomoci proti odolným bakteriím. Účinné mikroorganismy objevili ve vzorcích půdy přivezených z expedic v Antarktidě. Kromě vývoje antibiotik zkoumá vědecký tým i další možnosti využití antarktických organismů – mohly by přispět například k léčbě rakoviny nebo k ochraně rostlin před mrazy. Česká polární stanice funguje už téměř dvacet let a další vědecká výprava se tam chystá v lednu.

Do vědy pronikly organizované skupiny, které tvoří propojený systém, v němž figurují vydavatelé, časopisy, editoři a další hráči, a vydávají falešné články. Na tento „průmysl“ upozornili autoři nového výzkumu poté, co prostudovali tisíce různých prací a „prolustrovali“ jejich autory.

Objev mezinárodního týmu pod vedením vědců z CEITEC Masarykovy univerzity by mohl zásadně zlepšit léčbu rakoviny. Vyvinuli nové molekulární útvary, které mohou pomoci lépe zacílit léčivé látky na rakovinné buňky, čímž se zvýší účinnost léčby.

Mozky mladých lidí, kteří sledují několik hodin denně sociální sítě, podle nového výzkumu strádají. Je to nejpasivnější možná aktivita, kterou mohou na chytrých telefonech dělat, zejména ve srovnání s videohrami.

Lidé se za poslední staletí vzdálili od přírody více než kdykoliv předtím v dějinách, tvrdí nový výzkum. Stačilo 220 let a propojení s přírodou se podle této studie snížilo o celých 60 procent. A pokud lze věřit počítačovým modelům, jež vědci využili, tak toto propojení bude klesat i nadále.

Umělá sladidla byla zavedena jako zdravější alternativa cukru. Ale jak ukazuje nová studie, která trvala čtrnáct let, náhražkové látky s sebou nesou vlastní zdravotní rizika. A k tomu, aby se projevil rozdíl, stačí jen málo.

Vědci na Vysočině pracují na unikátním zemědělském výzkumu, který sleduje vliv výroby elektřiny ze slunce na růst rostlin. Takzvaná agrovoltaika má pomoci zemědělcům čelit klimatickým změnám a zároveň šetřit půdu. Mezinárodní výzkumný projekt, který funguje už od loňského roku a do něhož je zapojeno i sousední Rakousko, má trvat tři roky.

Před dvěma tisíci lety dokázali lidé na Sibiři vytvářet tetování tak složitá, že by nadchla i nejednoho moderního tatéra. Ukázala to nová analýza mumie padesátileté ženy.

Nejinovativnějšími zeměmi EU jsou Švédsko a Dánsko, Česku patří až devatenácté místo. Poslední ze sedmadvaceti členských států jsou Bulharsko a Rumunsko. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise. Inovace v tuzemsku podle ní brzdí nedostatek investic státu i soukromých investorů, nedostatečná spolupráce akademické sféry s podnikateli či nízký podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Česko se také málo zapojuje do dostupných programů EU.

Witwatersrandská univerzita v Jihoafrické republice zahájila kampaň proti pytláctví, kdy vstřikuje do nosorožčích rohů radioaktivní izotopy. Ty jsou podle vědců pro lichokopytníky neškodné, mohou je ale odhalit detektory celníků na letištích a v mezinárodních přístavech.

Výzkumný tým z japonské univerzity tento týden oznámil objev 248 nových geoglyfů, které se nachází na známé planině Nazca v Peru. Informoval o tom web The Japan Times. Tým, který se obrazci zabývá od roku 2004, za dobu svého výzkumu identifikoval celkem 893 neznámých obrazců.

Nelehký úkol vyvinout účinné a dostupné hadí protijedy si vytyčil dánsko-americký tým vědců. Běžně se tyto život zachraňující látky vyrábí z toxinů získaných z živých hadů. Jde ale o náročný a drahý proces, kvůli kterému v mnoha regionech světa nejsou účinné protilátky na uštknutí dostupné. Vědcům by v práci měla pomoci umělá inteligence, která by měla umožnit vytvořit léčiva na míru pro hadí toxiny. Probíhající testy na laboratorních myších vykazují slibné výsledky – po podání protijedu jich přes osmdesát procent přežije hadí útok. Tým doufá, že by novou techniku výroby sera proti specifickým hadím jedům mohl nabídnout pro komerční využití nejpozději do pěti let.

Vědci ve spolupráci se společností Google představili nový nástroj, který by mohl pomoci vytvářet mnohem detailnější představu o naší minulosti. Dokáže totiž číst rozbité texty ztracené před tisíci lety.

Výsledky ústní zkoušky na školách by měly odrážet hlavně to, jak dobře se student připravil. Italští vědci teď ale při analýze dat narazili na další faktory, jež výsledek ovlivňují. A se znalostmi studentů mají podle všeho jen málo společného.

Blížil se konec tisíciletí, doba chrlila převratné vynálezy a lidé se obávali konce světa. A do toho se na nebi objevila do té doby neznámá kometa, která byla vidět pouhým okem. Vyvolala obrovské pozdvižení nejen mezi vědci, ale také u široké veřejnosti. První si jí všimli dva amatérští astronomové v noci na 23. července 1995.

Mléčné výrobky jsou jedním ze základů lidského stravování. Jenže jejich produkce je značně náročná – na energie, vodu i zemědělskou půdu. Věda tak hledá alternativu. A vypadá to, že by ji mohly nabídnout mikroorganismy.

V rámci mezinárodního projektu přijeli vědci na Vysočinu zkoumat dopady změny klimatu. Experti budou čtyři roky monitorovat zadržování vláhy v tamní půdě v souvislosti s teplotními extrémy a podle toho pak třeba vybírat stromy pro sázení. „Tento region je velice specifický kvůli klimatickým podmínkám a byly tady velké zásahy kvůli kůrovci,“ vysvětluje výběr lokace Michal Kepka z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Kromě Vysočiny bude výzkum probíhat například i v Rakousku, Finsku a Arktidě.

Asi jedno dítě ze dvou set se rodí s genetickou poruchou mitochondrií, která se dědí po matce. Britští vědci našli způsob, jak problém vyřešit – vyžaduje ale dalšího genetického rodiče. Dětí s kombinací DNA tří lidí už je osm a brzy se narodí další.

Vědci stále častěji využívají při psaní studií umělé inteligence. A také recenzenti, místo toho, aby publikace studovali sami, je mnohdy hodnotí pomocí AI. A teď nový výzkum popsal třetí úroveň vědeckých podvodů, který se koná s pomocí chatbotů.