Kyselejší oceány znamenají pro řadu druhů zvířat problémy. Vědci teď ukázali, jak to může dopadnout na ekonomicky důležité kraby.
Změna klimatu způsobená lidskou činností se na pevnině projevuje hlavně vyššími teplotami. Ale její dopad je cítit i pod vodou. S tím, jak do oceánu proniká stále více oxidu uhličitého, se voda stává kyselejší. Tato změna je velmi rychlá. Řada organismů žijících v moři se s ní proto nedokáže vyrovnat.
Patří mezi ně i krabi. V kyselejší vodě podle výzkumu přicházejí o čich, který je pro ně důležitý, jelikož pomocí něj vyhledávají svou potravu.
Pokud bude tento trend pokračovat, mohlo by to mít dopad i na velikost krabích populaci, což v důsledku znamená problém i pro člověka, protože krabi patří mezi hospodářsky velmi důležitá zvířata.
Vědci to popsali v odborném časopise Global Change Biology, přičemž se cíleně zaměřili právě na hodně využívaného kraba Metacarcinus magister, který žije na západním pobřeží Severní Ameriky. Říká se jim tam Dungeness a na západním pobřeží USA jde o jednu z nejčastějších kořistí rybářů.
Problém pod hladinou
Populace těchto krabů v posledních letech klesá. Když vědci z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) zkoumali příčiny, zjistili, že jich je rovnou víc. Tito tvorové totiž jen špatně snášejí vyšší výskyt řas, nízký obsah kyslíku ve vodě a vlny mořských veder. Všechny tři tyto faktory se přitom zhoršují vlivem klimatických změn.
Nový výzkum odhalil ještě jednu hrozbu, a to acidifikaci neboli okyselování oceánů vlivem vyšší koncentrace oxidu uhličitého. To škodí celé řadě druhů od korálů až po měkkýše, jimž zhoršuje vytváření a udržování jejich vápenatých schránek, ve kterých se ukrývají. Kyselá voda narušuje jejich pevnost, zvířata potřebují mnohem více energie na to, aby je udržovala. A také podle některých studií ovlivňuje chování části druhů ryb.
U krabů je narušení jejich smyslů velký problém. Mají špatný zrak, takže se při všem důležitém spoléhají na čich – hlavně při hledání kořisti a při úniku před predátory. Každý krab má sadu malých tykadel, pomocí nichž umí vycítit chemické signály, jež se šíří vodou. Když se k němu dostane zápach, který by ho mohl zajímat, začne tykadly mávat intenzivněji – jako by člověk začal rozšiřovat nozdry.
V experimentu vědci otestovali, jak krabi reagují na dva druhy prostředí – jedno s normálními podmínkami vody a druhé se zvýšenou koncentrací oxidu uhličitého. Biologové sledovali, jak se krabi chovají, když se do vody vypustí chemické signály.
Zjistili, že v normálním prostředí krabi mrskají tykadly velmi živě, více než v jejich přirozeném prostředí, kde je voda kyselejší. A naopak, bylo-li ve vodě více CO2, tykadla se v nich téměř nepohybovala. Zvířata začala v tomto prostředí reagovat teprve tehdy, když se do vody dostala asi desetinásobně vyšší koncentrace chemických podnětů, než je běžné.
Přímý útok na krabí smysly
Přesná příčina toho, proč zvířata reagují slaběji, není zatím úplně jasná. Ale všechny doposud získané důkazy směřují k vysvětlení, že zvýšená hladina CO2 zřejmě narušuje nervovou reakci, jež podněcuje kraby k rychlejšímu mrskání tykadly. Neboli – kyselejší oceány přímo snižují schopnost těchto korýšů vnímat svět kolem sebe.
Další velkou a klíčovou neznámou je to, jak moc to v reálném světě kraby ovlivňuje. Spoluautorka studie Cosima Porteusová přiznává, že to zatím není prozkoumané, ale logicky by to mít vliv mělo: pokud mají problém s hledáním potravy, pak jim musí chybět energie například na rozmnožování.
