Ozonová vrstva se zotavuje. Pomáhá to i proti oteplování Země

Lidstvu se podařilo zastavit ničení ozonové vrstvy. Stačila na to jedna konference a shoda, že stojí za to zachránit tento štít. Díky tomu se povedlo také zpomalit oteplování planety.

Ozonová vrstva je na dobré cestě k obnově, a to už během následujících čtyř desetiletí. To jsou výsledky nejčerstvějších odhadů panelu odborníků při OSN, který sleduje její dlouhodobý vývoj a každé čtyři roky zveřejňuje její aktuální stav. K plné regeneraci ozonové vrstvy by mělo dojít v polovině 60. let tohoto století.

Podle odborníků z panelu se podařilo eliminovat vypouštění 99 % látek poškozujících ozonovou vrstvu, které jsou zmíněny v Montrealském protokolu. Obnova ozonové vrstvy v horní stratosféře (ve výškách 20 až 40 kilometrů) vede ke snížení množství škodlivých ultrafialových paprsků dopadajících od Slunce na povrch Země.

  • Jde o výrazné zeslabení ozonové vrstvy v oblasti Antarktidy. Odborně se definuje jako oblast s celkovým množstvím ozonu menším než 220 Dobsonových jednotek. Výskyt ozonové díry byl zjištěn počátkem 80. let na základě pozemních i družicových měření ozonu. Tvoří se pravidelně na sklonku zimy a během jara (srpen až listopad) nad jižními polárními oblastmi. Prostorový rozsah ozonové díry v období jejího maxima přesahuje 20 milionů kilometrů čtverečních. Snížení celkového obsahu ozonu v ozonové díře činí až 60 % a ve výškách 14–19 km je stratosférický ozon zcela rozložen. Ozonová díra vzniká rozkladem stratosférického ozonu sloučeninami chloru a bromu uvolňovanými fotochemickým rozkladem některých antropogenních látek (např. chlorované uhlovodíky – freony) vlivem ultrafialového slunečního záření. V těchto reakcích hrají důležitou úlohu rovněž pevné částice stratosférické oblačnosti vznikající za velmi nízkých teplot (–78 až –90 °C) ve spodní stratosféře. 
  • (zdroj: Elektronický meteorologický slovník)

Pokud se nic nezmění a bude se uplatňovat politika zákazu produkce ozon poškozujících látek i nadále, lze očekávat, že se ozonová vrstva dostane do stavu z roku 1980, kdy se poprvé objevila ozonová díra, nad většinou světa už kolem roku 2040. Později to bude v polárních oblastech, kde je dopad těchto látek největší a taky nejkomplikovanější. Nad Arktidou by měl návrat do normálu nastat kolem roku 2045, nad Antarktidou, kde došlo k největšímu zeslabení vrstvy a vytvoření takzvané ozonové díry, pak do roku 2066.

1 minuta
Na jaře 2011 nad Arktidou přechodně ubylo až 80 procent stratosférického ozonu
Zdroj: http://ozonewatch.gsfc.nasa.gov/

Návrat k původnímu stavu je poněkud pomalejší, než se původně čekalo, což souvisí s tím, že koncentrace chemických látek (především freony, tedy chlorované uhlovodíky) poškozujících ozonovou vrstvu klesá pomalu – aktuálně je jich asi o 20 procent méně než před 36 lety, kdy Montrealský protokol vstoupil v platnost. Přesto je trend jasný – škodlivých látek ubývá a ozonu zvolna přibývá.

Je ale nutné zdůraznit, že rozsah ozonové díry v jednotlivých letech se značně mění, což primárně souvisí s meteorologickými podmínkami. Proto byla například mezi lety 2019 a 2021 nad Antarktidou pozorována mimořádně rozsáhlá a hluboká ozonová díra. A v Arktidě, kde se ale o ozonové díře zpravidla nehovoří, byl rekordní úbytek ozonu pozorován v roce 2011, kdy jeho množství kleslo až o 80 procent.

1 minuta
Výrazná ozonová díra se vytvořila nad Antarktidou v roce 2020
Zdroj: http://ozonewatch.gsfc.nasa.gov/

Látky, které poškozují ozonovou vrstvu, respektive narušují přirozený proces vzniku ozonu, kterými jsou hlavně takzvané freony, rovněž působí jako velmi účinné skleníkové plyny a přispívají k antropogennímu zesílení skleníkového efektu. Díky svému dlouholetému setrvání v atmosféře přispěly za období 1955 až 2005 k více než třetině celkového oteplení planety. Vliv těchto látek je přitom obzvláště markantní v polárních oblastech, kde můžou až za polovinu oteplení, což mimo jiné vedlo k výraznému tání arktického mořského ledu.

Ozon a klima

Ačkoliv samotná koncentrace těchto látek v atmosféře je výrazně nižší než například oxidu uhličitého, jejich oteplovací potenciál je naopak dramaticky vyšší – asi dvacetinásobně. Ve druhé polovině 20. století tak obsadily druhé místo v příčině nárůstu teploty, hned po oxidu uhličitém. Zákaz používání těchto látek tak zvyšuje význam Montrealského protokolu i jako významného činitele zmírňujícího příčiny změny klimatu. Tento pozitivní dopad ale poněkud kalí fakt, že místo freonů se často používají fluorované uhlovodíky, které sice nepoškozují ozonovou vrstvu, zato působí rovněž jako velmi účinné skleníkové plyny.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pokud jde o samotný ozon, jeho působení na změnu klimatu není úplně jednoduché. Na jedné straně, pokud se nachází ve stratosféře (tedy ve výškách cca 11 až 50 kilometrů), pohlcuje sluneční ultrafialové záření, a tím ohřívá příslušné vrstvy stratosféry. Pokles jeho množství způsobený zmíněnými chemickými látkami má celkově zchlazující efekt na zemský povrch.

Na druhé straně nárůst troposférického (tedy v nejnižší vrstvě atmosféry) ozonu, k němuž podle odhadů došlo v důsledku rostoucí koncentrace plynů znečišťujících spodní vrstvy atmosféry, má oteplovací účinek u zemského povrchu, přispívá tedy k zesílení skleníkového efektu.

Do budoucna se podle klimatických modelů stratosféra s největší pravděpodobností ochladí v reakci na změnu klimatu, což povede k prodloužení období, kdy se vyskytují vhodné podmínky pro procesy vedoucí k poškozování ozonové vrstvy způsobené chlórem a dalšími látkami v nižší stratosféře, zejména v polárních oblastech. Čím méně škodlivých látek v atmosféře bude, tím menší tento efekt nastane. Komplikovanost těchto procesů dobře ukazuje na provázanost dějů v atmosféře a někdy na první pohled nečekané dopady změny klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 10 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...