Od doby, co Rusko v únoru 2022 plnohodnotně napadlo Ukrajinu, má věda problém. Západní badatelé přestali od svých východních partnerů dostávat klíčová data, bez nichž se jen špatně předpovídá, jak se bude vyvíjet klima na severu.
Klimatologové mají černou díru v datech. Vznikla kvůli ruské invazi na Ukrajinu
Vědci varovali, že jim chybí klíčová data o oteplování planety. Od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu světová klimatologická komunita ztratila přístup k datům z ruských arktických monitorovacích stanic. Tato černá informační díra by podle nové studie mohla mít závažné důsledky pro sledování a předpovídání změny klimatu na celém světě.
Arktida se otepluje dvakrát až čtyřikrát rychleji než zbytek planety. Ledovce, lesy i zmrzlá půda bohatá na uhlík jsou proto ohrožené do značné míry nevratnými změnami a jejich proměna může ovlivnit i zbytek světa.
Monitorování arktického prostoru se opírá o údaje ze stanic rozmístěných po celém rozsáhlém a rozmanitém regionu, ale útok Moskvy na Ukrajinu v únoru 2022 způsobil, že mezinárodní spolupráce v Arktidě (ale i jinde) zamrzla. Je to zásadní problém hlavně proto, že Rusko tvoří asi polovinu této oblasti. Chybějící údaje se proto dají jen nesmírně špatně nahradit.
Stanice, o nichž se nic neví
Vědci se pokusili v odborném časopise Nature Climate Change popsat, jak velká potíž to je. „Jedním z bezprostředních problémů, který vzniká, když zanedbáme ruské boreální lesy, je podcenění biomasy, tedy půdního organického uhlíku,“ uvedli autoři zprávy. „To může mít potenciálně globální důsledky pro důležité procesy, jako je tání permafrostu, posuny v biodiverzitě nebo emise skleníkových plynů.“
Vědci se zaměřili na šedesátku stanic, které jsou součástí rozsáhlé sítě INTERACT. Pomocí počítačových modelů zkoumali osm faktorů, včetně teploty vzduchu, srážek, výšky sněhu, biomasy a půdního uhlíku. Zjistili, že i před ruským vpádem na Ukrajinu měla tato síť mezery, protože její stanice se soustředily v teplejších a vlhčích oblastech, zatímco ostatní oblasti byly zastoupeny nedostatečně.
Bez Ruska, na které připadá sedmnáct ze šedesáti stanic, se toto zkreslení ještě zvýšilo, protože se vědcům ztratily z radaru zejména rozsáhlé oblasti sibiřské tajgy.
Klimatologové upozorňují, že už v minulosti byly logistické problémy s monitorováním tak rozsáhlého a často nehostinného regionu velké, ale po ruské invazi jsou neřešitelné. V důsledku agrese byly projekty odloženy nebo dokonce úplně zrušeny. A také regionální fórum Arktické rady, které bylo dlouho považováno za vzor spolupráce, je nyní rozděleno mezi západní země (Kanadu, Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Švédsko a Spojené státy) a Rusko.
Dmitrij Streleckij, výzkumný pracovník z Univerzity George Washingtona, který se na článku nepodílel, upozornil, že problém se týká i dalších systémů. Streleckij se stará o síť CALM, která rovněž monitoruje permafrost a v níž jsou ruská měření také zahrnutá. Podle vědce z téměř osmdesáti ruských lokalit registrovaných v této síti každoročně sdílí údaje přibližně 55 z nich. Za rok 2023 ale zatím poskytlo údaje pouze sedmatřicet.
