Zemřel česko-kanadský polární ekolog Josef Svoboda. Jeho jméno nese stanice na Svalbardu

V pondělí 21. listopadu 2022 zemřel v kanadském Burlingtonu pokojně v kruhu své rodiny ve věku 93 let profesor Josef Svoboda, který se celosvětově proslavil jako špičkový polární ekolog.

Svoboda byl celoživotní skaut – v důsledku své činnosti v křesťanském studentském sdružení se stal v letech 1949 až 1958 politickým vězněm. Než po invazi států Varšavské smlouvy emigroval, pracoval v letech 1965 až 1968 v ekologickém oddělení Botanického ústavu ČSAV v Brně.

Nejšťastnější jsem byl ve vězení. Nikdy potom jsem už neprožil tak absolutní ujištění, že jsem na správné cestě.
Josef Svoboda

Po svém odchodu do Kanady koncem roku 1968 nejprve dokončil svá v letech 1949 až 1966 násilně přerušená vysokoškolská studia. Doktorát obdržel na Albertské univerzitě v Edmontonu na základě výsledků svého ekofyziologického výzkumu rostlin na ostrově Devon v kanadské Arktidě. Potom pracoval až do odchodu do důchodu jako vědec a pedagog na Erindale College torontské univerzity v městě Mississauga.

Díky svým znalostem a zkušenostem získaným v mnoha expedicích se spolupracovníky a studenty se stal jedním z předních světových odborníků v oboru polární ekologie. Jeho zásluhy o poznání přírody kanadské Arktidy byly v roce 2021 oceněny nejvyšším kanadským vyznamenáním, Řádem Kanady.

Josef Svoboda ale nepřerušil vztahy se svou vlastí – v kontaktu s kolegy zůstával po celou dobu emigrace a jakmile to politické změny umožnily, opakovaně se do Česka vracel. Díky své erudici, zkušenostem a pedagogickým schopnostem byl oblíbeným přednášejícím také na našich univerzitách.

A jeho význam ocenily i české vědecké instituce. V roce 1995 obdržel čestný doktorát Masarykovy univerzity v Brně, kde začal studovat v roce 1948, a v roce 2010 byl zvolen zahraničním členem Učené společnosti ČR. V roce 2017 mu byl v Praze udělen papežský Řád svatého Silvestra a obdržel též cenu Nadace Neuron. Vůbec největším oceněním je ale, že jeho jméno nese česká arktická stanice na Svalbardu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejtepleším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 7 mminutami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 1 hhodinou

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 4 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 18 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 20 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00
Načítání...