Zemřel česko-kanadský polární ekolog Josef Svoboda. Jeho jméno nese stanice na Svalbardu

V pondělí 21. listopadu 2022 zemřel v kanadském Burlingtonu pokojně v kruhu své rodiny ve věku 93 let profesor Josef Svoboda, který se celosvětově proslavil jako špičkový polární ekolog.

Svoboda byl celoživotní skaut – v důsledku své činnosti v křesťanském studentském sdružení se stal v letech 1949 až 1958 politickým vězněm. Než po invazi států Varšavské smlouvy emigroval, pracoval v letech 1965 až 1968 v ekologickém oddělení Botanického ústavu ČSAV v Brně.

Nejšťastnější jsem byl ve vězení. Nikdy potom jsem už neprožil tak absolutní ujištění, že jsem na správné cestě.
Josef Svoboda

Po svém odchodu do Kanady koncem roku 1968 nejprve dokončil svá v letech 1949 až 1966 násilně přerušená vysokoškolská studia. Doktorát obdržel na Albertské univerzitě v Edmontonu na základě výsledků svého ekofyziologického výzkumu rostlin na ostrově Devon v kanadské Arktidě. Potom pracoval až do odchodu do důchodu jako vědec a pedagog na Erindale College torontské univerzity v městě Mississauga.

Díky svým znalostem a zkušenostem získaným v mnoha expedicích se spolupracovníky a studenty se stal jedním z předních světových odborníků v oboru polární ekologie. Jeho zásluhy o poznání přírody kanadské Arktidy byly v roce 2021 oceněny nejvyšším kanadským vyznamenáním, Řádem Kanady.

Josef Svoboda ale nepřerušil vztahy se svou vlastí – v kontaktu s kolegy zůstával po celou dobu emigrace a jakmile to politické změny umožnily, opakovaně se do Česka vracel. Díky své erudici, zkušenostem a pedagogickým schopnostem byl oblíbeným přednášejícím také na našich univerzitách.

A jeho význam ocenily i české vědecké instituce. V roce 1995 obdržel čestný doktorát Masarykovy univerzity v Brně, kde začal studovat v roce 1948, a v roce 2010 byl zvolen zahraničním členem Učené společnosti ČR. V roce 2017 mu byl v Praze udělen papežský Řád svatého Silvestra a obdržel též cenu Nadace Neuron. Vůbec největším oceněním je ale, že jeho jméno nese česká arktická stanice na Svalbardu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 17 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026
Načítání...