Zemřel česko-kanadský polární ekolog Josef Svoboda. Jeho jméno nese stanice na Svalbardu

V pondělí 21. listopadu 2022 zemřel v kanadském Burlingtonu pokojně v kruhu své rodiny ve věku 93 let profesor Josef Svoboda, který se celosvětově proslavil jako špičkový polární ekolog.

Svoboda byl celoživotní skaut – v důsledku své činnosti v křesťanském studentském sdružení se stal v letech 1949 až 1958 politickým vězněm. Než po invazi států Varšavské smlouvy emigroval, pracoval v letech 1965 až 1968 v ekologickém oddělení Botanického ústavu ČSAV v Brně.

Nejšťastnější jsem byl ve vězení. Nikdy potom jsem už neprožil tak absolutní ujištění, že jsem na správné cestě.
Josef Svoboda

Po svém odchodu do Kanady koncem roku 1968 nejprve dokončil svá v letech 1949 až 1966 násilně přerušená vysokoškolská studia. Doktorát obdržel na Albertské univerzitě v Edmontonu na základě výsledků svého ekofyziologického výzkumu rostlin na ostrově Devon v kanadské Arktidě. Potom pracoval až do odchodu do důchodu jako vědec a pedagog na Erindale College torontské univerzity v městě Mississauga.

Díky svým znalostem a zkušenostem získaným v mnoha expedicích se spolupracovníky a studenty se stal jedním z předních světových odborníků v oboru polární ekologie. Jeho zásluhy o poznání přírody kanadské Arktidy byly v roce 2021 oceněny nejvyšším kanadským vyznamenáním, Řádem Kanady.

Josef Svoboda ale nepřerušil vztahy se svou vlastí – v kontaktu s kolegy zůstával po celou dobu emigrace a jakmile to politické změny umožnily, opakovaně se do Česka vracel. Díky své erudici, zkušenostem a pedagogickým schopnostem byl oblíbeným přednášejícím také na našich univerzitách.

A jeho význam ocenily i české vědecké instituce. V roce 1995 obdržel čestný doktorát Masarykovy univerzity v Brně, kde začal studovat v roce 1948, a v roce 2010 byl zvolen zahraničním členem Učené společnosti ČR. V roce 2017 mu byl v Praze udělen papežský Řád svatého Silvestra a obdržel též cenu Nadace Neuron. Vůbec největším oceněním je ale, že jeho jméno nese česká arktická stanice na Svalbardu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 11 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
včera v 09:00

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.