Zemřel česko-kanadský polární ekolog Josef Svoboda. Jeho jméno nese stanice na Svalbardu

V pondělí 21. listopadu 2022 zemřel v kanadském Burlingtonu pokojně v kruhu své rodiny ve věku 93 let profesor Josef Svoboda, který se celosvětově proslavil jako špičkový polární ekolog.

Svoboda byl celoživotní skaut – v důsledku své činnosti v křesťanském studentském sdružení se stal v letech 1949 až 1958 politickým vězněm. Než po invazi států Varšavské smlouvy emigroval, pracoval v letech 1965 až 1968 v ekologickém oddělení Botanického ústavu ČSAV v Brně.

Nejšťastnější jsem byl ve vězení. Nikdy potom jsem už neprožil tak absolutní ujištění, že jsem na správné cestě.
Josef Svoboda

Po svém odchodu do Kanady koncem roku 1968 nejprve dokončil svá v letech 1949 až 1966 násilně přerušená vysokoškolská studia. Doktorát obdržel na Albertské univerzitě v Edmontonu na základě výsledků svého ekofyziologického výzkumu rostlin na ostrově Devon v kanadské Arktidě. Potom pracoval až do odchodu do důchodu jako vědec a pedagog na Erindale College torontské univerzity v městě Mississauga.

Díky svým znalostem a zkušenostem získaným v mnoha expedicích se spolupracovníky a studenty se stal jedním z předních světových odborníků v oboru polární ekologie. Jeho zásluhy o poznání přírody kanadské Arktidy byly v roce 2021 oceněny nejvyšším kanadským vyznamenáním, Řádem Kanady.

Josef Svoboda ale nepřerušil vztahy se svou vlastí – v kontaktu s kolegy zůstával po celou dobu emigrace a jakmile to politické změny umožnily, opakovaně se do Česka vracel. Díky své erudici, zkušenostem a pedagogickým schopnostem byl oblíbeným přednášejícím také na našich univerzitách.

A jeho význam ocenily i české vědecké instituce. V roce 1995 obdržel čestný doktorát Masarykovy univerzity v Brně, kde začal studovat v roce 1948, a v roce 2010 byl zvolen zahraničním členem Učené společnosti ČR. V roce 2017 mu byl v Praze udělen papežský Řád svatého Silvestra a obdržel též cenu Nadace Neuron. Vůbec největším oceněním je ale, že jeho jméno nese česká arktická stanice na Svalbardu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před a po: satelitní snímky ukazují poškození íránských zařízení na obohacení uranu

Páteční izraelské útoky mířily zejména na íránská zařízení, která se dají využít na výrobu jaderných zbraní. Podle nových satelitních snímků to vypadá, že bomby dopadly přesně na zvolené cíle.
před 2 hhodinami

Nová obří studie dvojčat naznačuje, kde je původ ADHD a autismu

Dvojčata jsou skvělý příklad toho, jak se mohou stejné geny rozvíjet odlišně v různém prostředí – a co má na to vliv. Vědci teď u nich prozkoumali, jaký je vliv genů na některé závažné zdravotní a psychické problémy.
před 3 hhodinami

Antarktida se mění českým vědcům pod nohama

Čeští vědci se ve svém výzkumu na Antarktidě zaměřují především na dlouhodobé sledování vlivu klimatické změny na místní ekosystémy. V poslední sezoně zkoumali například dopady znečištění ledovců a mikrobiologickou rozmanitost ohroženou rychlým vysycháním kontinentu. Příprava na další expedici začala v květnu.
před 6 hhodinami

Předpovědět bouřku je mimořádně složité, vysvětluje meteorolog

Léto je obdobím, kdy vrcholí bouřková sezóna. Existují celé skupiny „lovců bouřek“, kteří nadšeně sledují nejvýraznější projev atmosférické elektřiny. Pro bouřky je sice typický prudký déšť, ale rozhodně ne každá přináší lijáky, kroupy či prudké poryvy větru. Meteorologové neumí stále ještě dokonale předpovědět, jak silná bouřka bude. Proč, vysvětluje meteorolog ČT Michal Žák.
včera v 10:00
Načítání...