Arktida strana 3 z 5

Pohyb ledových ker obnažil u Grónska malý ostrov, který je podle vědců v současnosti nejsevernější výspou zemské pevniny. Suvernén nad Grónském - Dánsko - si jej zřejmě nárokovat nebude, uvedla agentura Reuters. Objev přichází v době, kdy Spojené státy, Rusko, Kanada, Dánsko a Norsko vedou zápas o nadvládu nad Arktidou, kde tající led vytváří nové rybolovné oblasti i námořní trasy a odhaluje nerostné bohatství.

V tajícím permafrostu – věčně zmrzlé půdě – našli vědci na Sibiři dobře zachovalé jeskynní lvíče, které žilo před 28 tisíci lety. V samičce nazvané Sparta dokonce ještě mohou být zbytky mateřského mléka.

Rusko začalo pokládat svůj první podmořský komunikační kabel z optických vláken, který ze vsi Teriberka u Murmansku povede podél arktického pobřeží až do přístavu Vladivostok na opačném konci země. Jde o součást státem řízeného projektu, který má přivést vysokorychlostní internet do polárních končin. Předchozí soukromá iniciativa v tomto směru uvázla na mrtvém bodu. Kabelové spojení má být dokončeno v roce 2026.

Lední medvědi jsou sice v Arktidě vrcholovými predátory, přesto i oni narazí na kořist, na kterou nestačí. Jedním z takových zvířat je mrož –⁠ až 1300 kilogramů vážící savec vybavený obrovskými kly, téměř neproniknutelnou vrstvou tuku chránící tělo a tvrdou lebkou je pro ledního medvěda víc než důstojným protivníkem. Nová studie odhalila, že si někteří lední medvědi našli způsob, jak své šance zvýšit. Mrože ubijí kusem kamene nebo ledu.

Pomalu se pohybující bouře a s nimi spojené záplavy, jaké nedávno zasáhly Německo a Belgii, by do konce století mohly být až čtrnáctkrát častější. Tvrdí to studie univerzity v Newcastlu na základě počítačového modelování. Práce podle autorů patří mezi první, které se zabývají rychlostí pohybu bouří.

Nová výstava Moravského zemského muzea v Pavilonu Anthropos v Brně přibližuje každodenní život indiánů, původních obyvatel Severní Ameriky. Zaměřená je hlavně na děti, bavit by ale měla i dospělé.

Mikroskopický mnohobuněčný organismus nalezený na Sibiři se probral k životu po 24 tisících letech, které strávil zmražený v tamní řece. Popsali to vědci v nové studii zveřejněné v odborném časopise Current Biology. Odborníci si dosud mysleli, že podobné organismy dokáží v zamrzlém stavu strávit kolem deseti let, nyní se však domnívají, že je jejich schopnost přežít v podstatě neomezená.

Neexistuje jedna konkrétní hranice oteplení, za kterou přijde pohroma, říká ředitel Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR Radan Huth. Jasné podle něj ale je, že čím více teplota stoupne, tím horší budou negativní důsledky. Cestou jsou větší investice do výzkumu, domnívá se. Klimatolog byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Antarktida směřuje do roku 2060 ke klimatickému bodu zlomu. Pokud se rychle nesníží emise, dojde ke katastrofálnímu tání, varují vědci v nové studii pro časopis Nature.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dorazil na Island. Hlavním bodem jeho návštěvy je přitom stále asertivnější počínání Ruska v Arktidě, kde buduje vojenské základny a opravuje stará letiště z dob studené války. Moskva v poslední dekádě navíc výrazně posílila vojenské kapacity v oblasti.

Tým vedený fyzikálními oceánografy ze Scrippsova institutu ukázal v nové studii, proč tak rychle taje mořský led v Severním ledovém oceánu. Příčinou jsou průniky teplé vody z Tichého oceánu, které na led působí jako tepelné bomby. Studie vyšla v časopise Nature Communications.

Změna klimatu způsobená člověkem zrychluje už po celá desetiletí tání ledovců v polárních oblastech. Už během devadesátých let tato změna v rozložení vody na zemském povrchu stačila k jemnému posunu osy naší planety, ukázala nová studie.

Biologové poprvé zaznamenali, že se mořské houby rozsáhleji pohybují. Je to překvapení, protože doposud vědci netušili, že by tyto organismy byly něčeho podobného schopné.

Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí vydalo zprávu o klimatu v Evropě za rok 2020. Ukazuje řadu znepokojivých trendů, teplotní rekordy a hrozby pro obyvatele kontinentu.

Roku 2006 viděli přírodovědci v kanadské severozápadní Arktidě podivného medvěda. Měl sice velikost i bílou srst jako lední medvěd, měl na ní ale výrazné hnědé skvrny. Také jeho lebka vypadala krajně nezvykle. Když lovci šelmu zastřelili, potvrdily testy DNA podezření, že se jedná o prvního hybridního potomka ledního medvěda a medvěda grizzlyho.

Paleontologové už dokázali velmi dobře popsat, jak se měnila podoba zvířat, která v minulosti vládla Zemi. Dokázali vytvořit přesnou časovou osu tohoto vývoje, ale až doposud nebyli schopni říct, kolik těchto zvířat vlastně bylo. Teď ale přišli s metodou, jak to odhadnout, a vyzkoušeli ji na populaci tyranosaurů.

Tým amerických fyziků popsal v nové studii, jak výrazně během poslední dekády stoupl počet blesků v oblasti Arktidy.

Podařilo se přečíst DNA mamutů, jejichž těla se déle než milion let uchovala v sibiřském permafrostu. Vědci doufají, že se z genetické informace dozví víc o tom, jak se tento druh vyvíjel.

Mrazy, s nimiž se v těchto dnech potýkají Spojené státy i jižní části Evropy, mohou být jedním z projevů klimatické změny. Někteří vědci se totiž domnívají, že je způsobilo rychlé oteplování Arktidy.

Ruská státní laboratoř oznámila, že začíná s výzkumem pravěkých virů, které byly celé desetitisíce let uvězněné ve zvířecích tělech v permafrostu a mohou být potenciálně nebezpečné i pro člověka.

Výstraha kvůli nízkým teplotám začne platit pro severní část Česka už v pondělí večer, postupně bude přibývat regionů, ve kterých budou splněny podmínky pro vydání výstrahy. Od čtvrtečního večera je třeba se silnými ranními mrazy počítat v celém Česku, kvůli silnému větru se od čtvrtka můžou tvořit i sněhové jazyky.

V polovině letošního ledna začali připlouvat k pobřeží mexického státu Baja California první plejtvákovci šedí. Míří sem pravidelně při své migraci ze severu, letos ale bylo něco jinak. Už první pozorování naznačila, že řada těchto kytovců je vyzáblých a vysílených. Vědci se obávají, že jde o pokračování zatím nevysvětleného vymírání, které tento druh postihlo poprvé v lednu 2019.

Oblast kolem Arktidy je zaplavena mikroplastovými vlákny. Ta s největší pravděpodobností pochází z umělohmotného oblečení, které lidé perou v Evropě a Severní Americe. Studii publikoval časopis Nature Communications.

Po nadprůměrně teplém prosinci se zdá, že se zima v lednu rozhodla důrazněji přihlásit o slovo. Po první vlně mrazivého počasí a sněhu v minulém týdnu nás v příštích dnech čeká další období s ještě nižšími teplotami. Postará se o to tlaková níže Dimitrios, v jejímž týlu k nám začne od čtvrtka proudit studený vzduch. Jeho příliv pak vyvrcholí o víkendu, kdy nás čekají celodenní mrazy.