Na Nový rok padaly teplotní rekordy v Česku i ve světě

Meteorologové v Česku naměřili dosud nejvyšší novoroční teplotu. Teplotní rekord padl v Kopistech na Mostecku, tamních 15,7 stupně Celsia překonalo dosavadní rekord 14,5 stupně z Valašského Meziříčí z roku 1936. Maximum pro první leden ukázal teploměr na víc než třech čtvrtinách stanic, které měří 30 a více let. Velmi teplá byla také silvestrovská noc, na víc než polovině stanic padly rekordy pro celý leden. Už silvestr byl nejteplejší téměř za 90 let. Nebývalé teplo na Nový rok hlásí i další státy.

Dosavadní maxima pro Nový rok sobotní teploty dorovnaly nebo překonaly na 124 ze 160 dlouhodobě měřicích stanic. Vůbec nejtepleji bylo právě v Kopistech, kde sobotních 15,7 stupně Celsia smazalo dosavadní rekord 12,1 stupně z roku 2007. V Žatci na Lounsku meteorologové naměřili 15 stupňů a v Brodě nad Dyjí na Břeclavsku 14,7 stupně Celsia.

Devět z deseti stanic hlásí rekord

Nové maximum v noci na sobotu zaznamenalo devět z deseti stanic ČHMÚ, které měří alespoň 30 let. Rekord za celý leden padl na 53 procentech z nich. V Děčíně teploměr ukázal 12,5 stupně Celsia, čímž překonal zdejší dosavadní rekord silvestrovské noci pět stupňů z roku 2007. V Kopistech v noci naměřili 12,1 stupně a v pražském Klementinu 11,7 stupně.

Už poslední den loňska byl velmi teplý. Teplotní rekordy na silvestra padly na čtyřech pětinách dlouhodobě měřicích stanic. V Děčíně a Českých Budějovicích meteorologové zapsali 15,3 stupně Celsia, vyšší teplota byla 31. prosince zaznamenána naposledy v roce 1935. Tehdy bylo v Hradci Králové 16,3 stupně Celsia, což je zatím nejvyšší silvestrovská teplota v historii měření v Česku. 

Zima byla a zase se vrátí

V předchozích dnech přitom ještě mrzlo a objevovala se ledovka a sníh. O víkendu po Štědrém dni v noci teploty klesaly hluboko pod bod mrazu. Na Jizerce v Jizerských horách teplota klesla až na minus 26,8 stupně Celsia, což byla zatím nejnižší teplota této zimy.

Až 13 stupňů bude podle předpovědi ještě v neděli, očekávaná denní maxima budou zvolna klesat na úterních 11 stupňů. Výrazněji ochladit se má od středy, kdy ČHMÚ předpovídá přes den teploty do sedmi stupňů Celsia a na noc jen lehce nad nulou.

Británie překonala rekord po více než sto letech

Rekordy na teploměru padaly na Nový rok i v dalších zemích. Británie zažila nejteplejší první den roku za více než sto let, v Londýně naměřili 16,2 stupně. „Tento teplotní rekord způsobil příliv teplého subtropického vzduchu z Azor,“ napsal britský meteorologický úřad Met Office na Twitteru.

Dodal nicméně, že vysoké teploty v Británii dlouho nevydrží, nejpozději v úterý dorazí studená fronta z Arktidy. Dosud nejvyšší novoroční teplotu zaznamenali v Británii v roce 1916, kdy v jihoanglickém hrabství Cornwall naměřili 15,6 stupně Celsia.

Nebývale vysoké teploty naměřili rovněž ve Španělsku. Nejtepleji bylo na ostrově Tenerife v Atlantiku (27,9 stupně). V pevninském Španělsku teploměry ukázaly 26,3 stupně v regionu Murcia na jihu země a téměř 25 stupňů na severu v baskickém San Sebastiánu.

Rekordy padaly i na silvestra. V Británii v pátek zaznamenali ve městě Bala ve Walesu 16,5 stupně, čímž padl předchozí britský silvestrovský rekord z roku 2011, kdy bylo ve waleském městě Colwyn Bay 14,8 stupně.

Na silvestra slunce hřálo v Maďarsku či Španělsku

Silvestrovský teplotní rekord padl v pátek i v Maďarsku, v obci Fertörákos na hranici s Rakouskem naměřili 18 stupňů. Byl tak překonán více než stoletý rekord 16,5 stupně, který byl zaznamenaný v roce 1920 v Šoproni. V Budapešti bylo v pátek přes 15 stupňů, nejvíce za posledních dvacet let.

Místní teplotní rekordy se poslední den roku 2021 přepisovaly i ve Španělsku, například v Bilbau na severu země rtuť vyšplhala na 25,2 stupně. To byla nejvyšší teplota v tomto baskickém městě na silvestra od roku 1978, kdy naměřili 24,6 stupně. Vysoké teploty si užívali v pátek ve velké části Španělska a rekord padl také na Kanárských ostrovech – ten nový má hodnotu 28 stupňů.

Francie zažila mezi Vánoci a silvestrem nejteplejší týden od roku 1947. Několik teplotních rekordů padlo ve čtvrtek, například v obci Montfort-sur-Argens naměřili téměř 24 stupňů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřel Josef Mašín, „poslední z trojice, která se prostřílela na Západ“

Ve věku 94 let zemřel v americké Santa Barbaře Josef Mašín, účastník protikomunistického odboje a syn generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům. Informovala o tom v pondělí na facebooku s odkazem na zdroj blízký rodině Paměť národa.
14:55Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ruští sportovci nemají startovat pod svou vlajkou, míní Pavel

Na mistrovstvích světa či Evropy by neměli startovat pod ruskou vlajkou sportovci, kteří reprezentují svoji zemi a tím i režim, který už pátý rok vede plnohodnotnou agresivní válku, uvedl prezident Petr Pavel. Při odchodu ze Strakovy akademie prohlásil, že ačkoli je to možná nefér vůči sportovcům, je pro, aby se ruští sportovci na mezinárodní sportovní fóra do ukončení rusko-ukrajinské války nepouštěli.
15:19Aktualizovánopřed 25 mminutami

Vláda schválila novou armádní koncepci. Podle Pavla dokument není realistický

Vláda v pondělí za účasti prezidenta Petra Pavla projednala novou koncepci armády, kterou podle premiéra Andreje Babiše (ANO) schválila. Podle Pavla ale není koncepce realistická a neplní základní cíle. Dokument stanovuje priority rozvoje tuzemských ozbrojených sil do roku 2040. Česko podle koncepce v současnosti neplní sedmdesát procent závazků vůči Severoatlantické alianci. Dokument popisuje, že vojsko není dost početné, vyzbrojené a nemá dostatečné zásoby.
12:53Aktualizovánopřed 31 mminutami

Schodek rozpočtu na konci října vzrostl na 230,9 miliardy korun

Stát ke konci října hospodařil s deficitem 230,9 miliardy korun, prohloubil se ze zářijových 194,5 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. Celoroční plán se schváleným schodkem 310 miliard je tak skoro ze tří čtvrtin vyčerpán. Letošní říjnový deficit je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka v roce 1993. Loni na konci října činil rozpočtový schodek 183,1 miliardy korun.
14:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zásah proti demonstrantům ve sněmovně byl podle policie přiměřený, pokleknutí už ne

Policisté z ochranné služby zasahovali v Poslanecké sněmovně při projednávání návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků oprávněně a přiměřeně. Několik demonstrantů muselo na příkaz policisty také pokleknout, to už ale podle závěrů policie přiměřené nebylo, uvedl mluvčí ochranné služby Tomáš Procházka. S vyhodnocením zásahu bude policie dál pracovat a zařadí tuto situaci do výcviku. Při zásahu v noci z 23. na 24 října vyvedla ochranná služba ze sněmovní galerie osm lidí. Závěr kontroly nerozptýlil pochybnosti a nesouhlas opozice se zákrokem.
11:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Karvinou povede koalice Žijeme pro Karvinou a ANO, primátorem bude Wolf

Téměř padesátitisícovou Karvinou povede v novém volebním období vítězné uskupení Žijeme pro Karvinou spolu s hnutím ANO. Koalice by v jednačtyřicetičlenném zastupitelstvu mohla mít převahu 37 hlasů. V druhém největším městě okresu tak bude pokračovat dosavadní koaliční spolupráce, partneři podepsali koaliční smlouvu. Primátorem má opět být Jan Wolf (Žijeme pro Karvinou), který čelí obvinění v souvislosti s fotbalovou korupční aférou, vinu ale dlouhodobě odmítá.
11:16Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne debatovali o financování veřejnoprávních médií

Hosté Událostí, komentářů týdne hovořili o současném dění v Poslanecké sněmovně a chystaném zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Diskutovali také o projevu prezidenta Petra Pavla během udílení státních vyznamenání na Pražském hradě. Věnovali se i účasti ruských týmů na hokejových šampionátech, o které rozhodl Sportovní arbitrážní soud. Ruská agrese na Ukrajině přitom dále trvá. Pozvání do debaty přijali režisér a producent Václav Marhoul, advokát Tomáš Sokol, komentátor a člen Rady ČT Jefim Fištejn, reportérka Respektu Eva Soukeníková a publicista a komik Luděk Staněk.
před 6 hhodinami

VideoPřed 35 lety odstartovala registrace kuponových knížek

Přesně před pětatřiceti lety začala registrace kuponových knížek pro první vlnu velké privatizace. Předpokládalo se, že o kupony, za které bylo možné získat akcie tehdy státních podniků, bude mít zájem dva a půl milionu Čechoslováků. Nakonec se ale zapojilo o šest milionů lidí víc – i díky nástupu privatizačních fondů. Šanci zaregistrovat se dostali i obyvatelé menších obcí.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.