Na Nový rok padaly teplotní rekordy v Česku i ve světě

Meteorologové v Česku naměřili dosud nejvyšší novoroční teplotu. Teplotní rekord padl v Kopistech na Mostecku, tamních 15,7 stupně Celsia překonalo dosavadní rekord 14,5 stupně z Valašského Meziříčí z roku 1936. Maximum pro první leden ukázal teploměr na víc než třech čtvrtinách stanic, které měří 30 a více let. Velmi teplá byla také silvestrovská noc, na víc než polovině stanic padly rekordy pro celý leden. Už silvestr byl nejteplejší téměř za 90 let. Nebývalé teplo na Nový rok hlásí i další státy.

Dosavadní maxima pro Nový rok sobotní teploty dorovnaly nebo překonaly na 124 ze 160 dlouhodobě měřicích stanic. Vůbec nejtepleji bylo právě v Kopistech, kde sobotních 15,7 stupně Celsia smazalo dosavadní rekord 12,1 stupně z roku 2007. V Žatci na Lounsku meteorologové naměřili 15 stupňů a v Brodě nad Dyjí na Břeclavsku 14,7 stupně Celsia.

Devět z deseti stanic hlásí rekord

Nové maximum v noci na sobotu zaznamenalo devět z deseti stanic ČHMÚ, které měří alespoň 30 let. Rekord za celý leden padl na 53 procentech z nich. V Děčíně teploměr ukázal 12,5 stupně Celsia, čímž překonal zdejší dosavadní rekord silvestrovské noci pět stupňů z roku 2007. V Kopistech v noci naměřili 12,1 stupně a v pražském Klementinu 11,7 stupně.

Už poslední den loňska byl velmi teplý. Teplotní rekordy na silvestra padly na čtyřech pětinách dlouhodobě měřicích stanic. V Děčíně a Českých Budějovicích meteorologové zapsali 15,3 stupně Celsia, vyšší teplota byla 31. prosince zaznamenána naposledy v roce 1935. Tehdy bylo v Hradci Králové 16,3 stupně Celsia, což je zatím nejvyšší silvestrovská teplota v historii měření v Česku. 

Zima byla a zase se vrátí

V předchozích dnech přitom ještě mrzlo a objevovala se ledovka a sníh. O víkendu po Štědrém dni v noci teploty klesaly hluboko pod bod mrazu. Na Jizerce v Jizerských horách teplota klesla až na minus 26,8 stupně Celsia, což byla zatím nejnižší teplota této zimy.

Až 13 stupňů bude podle předpovědi ještě v neděli, očekávaná denní maxima budou zvolna klesat na úterních 11 stupňů. Výrazněji ochladit se má od středy, kdy ČHMÚ předpovídá přes den teploty do sedmi stupňů Celsia a na noc jen lehce nad nulou.

Británie překonala rekord po více než sto letech

Rekordy na teploměru padaly na Nový rok i v dalších zemích. Británie zažila nejteplejší první den roku za více než sto let, v Londýně naměřili 16,2 stupně. „Tento teplotní rekord způsobil příliv teplého subtropického vzduchu z Azor,“ napsal britský meteorologický úřad Met Office na Twitteru.

Dodal nicméně, že vysoké teploty v Británii dlouho nevydrží, nejpozději v úterý dorazí studená fronta z Arktidy. Dosud nejvyšší novoroční teplotu zaznamenali v Británii v roce 1916, kdy v jihoanglickém hrabství Cornwall naměřili 15,6 stupně Celsia.

Nebývale vysoké teploty naměřili rovněž ve Španělsku. Nejtepleji bylo na ostrově Tenerife v Atlantiku (27,9 stupně). V pevninském Španělsku teploměry ukázaly 26,3 stupně v regionu Murcia na jihu země a téměř 25 stupňů na severu v baskickém San Sebastiánu.

Rekordy padaly i na silvestra. V Británii v pátek zaznamenali ve městě Bala ve Walesu 16,5 stupně, čímž padl předchozí britský silvestrovský rekord z roku 2011, kdy bylo ve waleském městě Colwyn Bay 14,8 stupně.

Na silvestra slunce hřálo v Maďarsku či Španělsku

Silvestrovský teplotní rekord padl v pátek i v Maďarsku, v obci Fertörákos na hranici s Rakouskem naměřili 18 stupňů. Byl tak překonán více než stoletý rekord 16,5 stupně, který byl zaznamenaný v roce 1920 v Šoproni. V Budapešti bylo v pátek přes 15 stupňů, nejvíce za posledních dvacet let.

Místní teplotní rekordy se poslední den roku 2021 přepisovaly i ve Španělsku, například v Bilbau na severu země rtuť vyšplhala na 25,2 stupně. To byla nejvyšší teplota v tomto baskickém městě na silvestra od roku 1978, kdy naměřili 24,6 stupně. Vysoké teploty si užívali v pátek ve velké části Španělska a rekord padl také na Kanárských ostrovech – ten nový má hodnotu 28 stupňů.

Francie zažila mezi Vánoci a silvestrem nejteplejší týden od roku 1947. Několik teplotních rekordů padlo ve čtvrtek, například v obci Montfort-sur-Argens naměřili téměř 24 stupňů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 1 hhodinou

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 11 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 12 hhodinami

Evropský pohled