Kvůli klimatickým změnám a činnosti člověka se do výrazných problémů dostávají zvířata, která se na jaře přesunují z jihu za mírnějším počasím na sever. Zatímco dosud jim migrace a útočiště na severu skýtala dobré podmínky pro rozmnožování a přežití, nyní se mění k horšímu.
Kvůli změně podmínek pro migraci se zmenšuje jak populace jednotlivých druhů, tak tím mohou trpět celé ekosystémy, shrnul výsledky studie mezinárodního týmu vědců jeho vedoucí Vojtěch Kubelka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe. Výsledky studie jsou impulzem pro navazující výzkum a pro praktická ochranářská opatření, která mohou dopady klimatické změny a lidské činnosti zmírnit, informovala v tiskové zprávě mluvčí instituce Hana Šprtová.
Zvířata migrují na sever odedávna kvůli rozmnožování. Ve studii se vědci zabývali sezonními přesuny například bahňáků, racků, hus, kachen, rybáků, pěvců, sobů, netopýrů, motýlů a vážek. Důvodem vždy byl dostatek dostupné potravy, menší ohrožení parazity a predátory ve srovnání se situací s oblastmi okolo rovníku. O tyto výhody zvířata postupně přicházejí.
Důvodem je menší dostupnost rostlinné potravy kvůli tomu, že některé rostliny vykvétají či plodí dříve, než bylo obvyklé, nebo kvůli nedostatku hmyzí potravy, protože vrchol hmyzí hojnosti přichází v jiném období, než stěhovavá zvířata potřebují.
Paraziti míří na sever
Kvůli globálnímu oteplování se řada parazitů rozšiřuje dále na sever, stejně tak se rozšiřuje působnost některých predátorů jako lišky obecné. A dostupnost lidských odpadků jako potravy rozšiřuje početní stavy takzvaných oportunistických predátorů. Když někteří predátoři nenajdou svoji tradiční potravu, například hraboše či lumíky, vyhledávají hnízda a mláďata migrujících živočichů jako náhradu.
„Tato zjištění jsou alarmující. Žili jsme v přesvědčení, že severní hnízdiště představují pro stěhovavé živočichy bezpečné přístavy. Ale to již bohužel zdaleka neplatí a řada lokalit v Arktidě a mírných severních šířkách může nyní pro různé stěhovavé druhy včetně bahňáků, sobů nebo motýlů představovat ekologické pasti nebo ještě hůře, kompletně degradované prostředí z pohledu výhod pro migraci,“ uvedl Kubelka. Živočichové se tak hůře rozmnožují a zároveň jsou více ohroženi při samotném stěhování.
Autoři ve studii také zdůrazňují, že hnízdiště v severních oblastech mírného pásma a v Arktidě vyžadují značnou ochranářskou pozornost, stejně jako u již dobře rozeznávaných problémů na zimovištích a tahových zastávkách. „V sázce je zejména osud populací a druhů obývajících severní Arktidu, protože tato zvířata nemohou kvůli bariéře Severního ledového oceánu z měnícího se prostředí unikat dále na sever, a pokud se situace nezlepší, mohla by se v příštích desetiletích dostat až na pokraj vyhynutí,“ uvedl Kubelka.
Studie, která se zaměřila na ptáky, savce a hmyz, vyšla v časopise Trends in Ecology and Evolution.
