Arktida strana 5 z 5

Mrazy, s nimiž se v těchto dnech potýkají Spojené státy i jižní části Evropy, mohou být jedním z projevů klimatické změny. Někteří vědci se totiž domnívají, že je způsobilo rychlé oteplování Arktidy.

Ruská státní laboratoř oznámila, že začíná s výzkumem pravěkých virů, které byly celé desetitisíce let uvězněné ve zvířecích tělech v permafrostu a mohou být potenciálně nebezpečné i pro člověka.

Výstraha kvůli nízkým teplotám začne platit pro severní část Česka už v pondělí večer, postupně bude přibývat regionů, ve kterých budou splněny podmínky pro vydání výstrahy. Od čtvrtečního večera je třeba se silnými ranními mrazy počítat v celém Česku, kvůli silnému větru se od čtvrtka můžou tvořit i sněhové jazyky.

V polovině letošního ledna začali připlouvat k pobřeží mexického státu Baja California první plejtvákovci šedí. Míří sem pravidelně při své migraci ze severu, letos ale bylo něco jinak. Už první pozorování naznačila, že řada těchto kytovců je vyzáblých a vysílených. Vědci se obávají, že jde o pokračování zatím nevysvětleného vymírání, které tento druh postihlo poprvé v lednu 2019.

Oblast kolem Arktidy je zaplavena mikroplastovými vlákny. Ta s největší pravděpodobností pochází z umělohmotného oblečení, které lidé perou v Evropě a Severní Americe. Studii publikoval časopis Nature Communications.

Po nadprůměrně teplém prosinci se zdá, že se zima v lednu rozhodla důrazněji přihlásit o slovo. Po první vlně mrazivého počasí a sněhu v minulém týdnu nás v příštích dnech čeká další období s ještě nižšími teplotami. Postará se o to tlaková níže Dimitrios, v jejímž týlu k nám začne od čtvrtka proudit studený vzduch. Jeho příliv pak vyvrcholí o víkendu, kdy nás čekají celodenní mrazy.

Ozonová díra nad Antarktidou se zacelila v posledních prosincových dnech, vloni však patřila k největším za posledních 40 let. Uvedla to tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Rozrostla se kvůli velice nízkým teplotám ve stratosféře, ze stejného důvodu se netypicky vyskytla i nad Arktidou.

Rok 2020 byl v Evropě nejteplejší za dobu záznamů. Celosvětově se vyrovnal dosud rekordnímu roku 2016. Informovala o tom v pátek v Londýně unijní služba Copernicus, která podle agentury DPA kromě vlastních dat využívá záznamy z pozemních stanic, balonů, letadel a satelitů sahající až do roku 1950. Minulým rokem rovněž skončilo nejteplejší dosud zaznamenané desetiletí.

Mezinárodní expedice zjistila, že poblíž východosibiřského pobřeží se ze svahu kontinentinálního šelfu začaly do moře uvolňovat bubliny metanu. Podle vědců přitom může jít o nebezpečný jev, který by v budoucnu mohl výrazně přispět k oteplování planety.

Normálně touto dobou už moře Laptěvů zamrzá. Letos je ale jeho hladina stále bez ledu –⁠ příčinou je mimořádná letní vlna veder na Sibiři i atmosférické podmínky. Vědci varují před dlouhodobými následky.

Po roce bádání kolem severního pólu konstatovala dosud největší mezinárodní vědecká expedice do Arktidy alarmující poznatek: pobřežní led v Arktidě taje „dramatickou“ rychlostí.

Na severovýchodě Grónska se odtrhla část ledovce o rozloze 113 kilometrů čtverečních, což je velikost srovnatelná s polovinou Brna. Podle vědců je tání ledovců v Grónsku důkazem klimatických změn a přispívá k růstu hladiny oceánů.

Tropické oblasti naší planety jsou domovem pro největší množství rostlinných i živočišných druhů. Nový výzkum australských přírodovědců ale ukazuje, že klimatické změny odsud život vyhánějí, a to velmi rychle.

Ledový příkrov v Grónsku se možná ztenčil natolik, že jeho ztrátu již nepůjde zastavit, i kdyby se světu podařilo výrazně snížit emise způsobující globální oteplování. To je podle agentury Reuters závěr nové studie publikované tento týden časopisem Nature Communications Earth & Environment. Podle autorů výzkumu, který se zaměřil na stav 234 ledovců v Arktidě v časovém rozmezí 34 let, nespadne za rok dostatečně sněhu na to, aby se vyrovnala ztráta ledové masy při odtávání v letních měsících.

Poslední nedotčený kanadský šelfový ledovec se koncem července během pouhých dvou dnů rozlomil a ztratil 40 procent své rozlohy. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na vědce.

Satelitní snímky agentury NASA ukázaly, že roztály ledové čepice na dvou horách na severovýchodě Kanady. Přesně tento vývoj předpověděly modely klimatologů z roku 2017: ty tvrdily, že led a sníh odtají do pěti let.

Norské souostroví Špicberky, které leží zhruba na půl cesty mezi pevninou a severním pólem, zaznamenalo v pátek rekordně vysokou teplotu téměř 22 stupňů Celsia. S odvoláním na meteorologickou službu o tom informovala agentura AP.

Sibiř zažívá v posledních týdnech extrémně vysoké teploty. Vědci varují, že to může mít závažný dopad na počasí v Evropě i Americe a také celosvětové důsledky – ještě to urychlí změny klimatu.

Teploty na severním polárním kruhu zřejmě dosáhly v sobotu rekordních hodnot. Nejvyšší byly v sibiřském městě Verchojansk, kde meteorologové naměřili 38 stupňů Celsia. Data musí ještě ověřit experti.

Ruské úřady ve čtvrtek zahájily trestní stíhání starosty města Norilsk na severu země kvůli jeho nedostatečné reakci na únik ropného paliva do přilehlé řeky. Informovala o tom agentura RIA Novosti. Únik koncem května způsobil lokální ekologickou katastrofu, při níž ropa zamořila několik řek a jezero.

Vyčištění oblasti postižené únikem ropného paliva do řeky v polárním městě Norilsk zaplatí podnik Norilsk Nickel. Oznámil to v pátek jeho šéf Vladimir Potanin, který odhadl náklady na deset miliard rublů (3,4 miliardy korun). Z nádrže norilské elektrárny a teplárny uniklo 29. května do říčního systému asi 15 tisíc tun paliva a dalších šest tisíc tun do podloží.

Po třech měsících skončilo v Česku období společenské izolace. Většinu lidí uvrhlo do stavu, na který nebyli ani zvyklí, ani připravení. Omezení mezilidských vztahů se ukázalo pro mnohé větším problémem, než čekali. Přitom kdysi zažívali lidé mnohem horší a delší doby izolace –⁠ jedny z těch nejtěžších prožívali první dobyvatelé Antarktidy a Arktidy.

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

Rekordní díra, která se na začátku letošního roku otevřela v ozonové vrstvě nad Arktidou, se konečně uzavřela. Potvrdili to vědci ze služby Copernicus.