Arktida strana 5 z 5

Světová meteorologická organizace (WMO) vydala každoroční zprávu o koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Za rok 2018 podle ní došlo k dalšímu nárůstu – v současné době je podle meteorologů stejná jako v době před třemi až pěti miliony lety, kdy byly hladiny oceánů o desítky metrů výše než nyní.

Změna klimatu může usnadňovat šíření nebezpečného viru mezi mořskými savci, jako jsou tuleni, vydry nebo lachtani. Poukázala na to studie, kterou nedávno publikoval odborný časopis Scientific Reports. Tání arktického ledu totiž umožňuje těmto živočichům proplouvat z Atlantského oceánu do vod severního Pacifiku, což přispívá k šíření viru.

Ministerstvo školství rozhodlo, jak rozdělí peníze mezi instituce, které se zaměřují třeba na biodiverzitu, kvalitu potravin nebo budoucnost mobility. S finanční injekcí ale nepočítá pro arktickou stanici na Špicberkách. Tu vědci využívají nejen k bádání, ale také k výuce. Za polární kruh s nimi každý rok jezdí víc než sto studentů.

Podle nové studie klimatologů z Kalifornské univerzity bude Atlantický oceán část roku úplně bez ledu možná už od roku 2044. Naznačuje to nejnovější výzkum toho, jak odrazivost ledu ovlivňuje klima.

Moskevský soud na žádost ministerstva spravedlnosti nařídil zlikvidovat Středisko pro podporu domorodých národů Severu. Tato nevládní organizace, která působila v Rusku dvě desetiletí, vznikla původně ve spolupráci s kanadskými Inuity, uvedl server Newsru.com. Jde už o druhé soudní rozhodnutí o rozpuštění nevládní lidskoprávní organizace během jednoho týdne. Tento týden také vyšel článek, který upozorňuje na intenzivní pronásledování jehovistů Moskvou, která prý už v tomto směru šlape na paty africké Eritreji.

Testování plastů v Antarktidě započali brněnští odborníci z CEITEC VUT ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a několika dalšími výzkumnými pracovišti přibližně před pěti lety. Vzorky, které poslali s expedicí na Antarktidu na stanici J. G. Mendela, porovnávali se stejnými panely umístěnými v Brně. Umělé hmoty byly každým rokem odebírány a přiváženy zpět a následně vyhodnocovány. První výsledky ukázaly, že plasty stárnou v Antarktidě čtyřikrát pomaleji než v Brně.

Tým amerických ornitologů přišel s důkazy, které naznačují, že během tohoto století by mohly vyhynout až dvě třetiny ptáků, kteří hnízdí v Severní Americe. Příčinou jsou změny klimatu. Vyplývá to z výzkumu, jehož výsledky vyšly v odborném žurnálu Conservation Science and Practice.

V pátek se vydá ze severonorského přístavu Tromsö do Arktidy německý ledoborec Polarstern s desítkami expertů na palubě, kteří budou po dobu více než jednoho roku v arktické oblasti studovat klimatické změny. Půjde o nejrozsáhlejší polární výpravu v dějinách.

Kanadští podmořští archeologové se ponořili k vraku lodi Terror, která se ztratila před 170 lety v Arktidě. Výzkumníci tam natočili záběry, které ukazují, jak HMS Terror kapitána Franklina vypadá.

Plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na odkoupení Grónska vyvolaly ve světě nevěřícné reakce. Spojené státy přitom usilují o větší vliv v oblasti dlouhodobě; z vojenské základny v Grónsku od 40. let dohlížely nejprve na aktivity nacistů, později na Rusy. Washington zajímají také nerostné zdroje, které odkrývá měnící se klima v celé tající Arktidě. V regionu se tak střetávají zájmy USA, Ruska a Číny. Prodej ostrova Američanům však důrazně odmítá Dánsko i samotní Gróňané.

Spojené státy plánují otevřít příští rok v Grónsku nový konzulát. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na americkou diplomacii, podle níž je tento krok součástí širší arktické strategie USA. Dánsko v uplynulých dnech odmítlo diskutovat s prezidentem Donaldem Trumpem o koupi Grónska, šéf Bílého domu pak zrušil cestu do Kodaně.

V Arktidě, ale i v Evropě se spolu se sněhem snášejí na zem mikroplasty, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu. Až do odlehlých míst, například na Špicberkách, se dostávají větrem, který je může nést na tisícikilometrové vzdálenosti.

Požáry na Sibiři už zachvátily území o velikosti Belgie. V plamenech se podle úřadů ocitlo 3,2 milionu hektarů lesních porostů, hlavně v nedostupných oblastech Jakutska, Krasnojarského kraje a Irkutské oblasti. Kouř dusí celá města, přinutil četná letiště v oblasti ke změnám letových plánů a lidé si stěžují na zdravotní potíže. Dým pocítili i obyvatelé kazašské metropole. Ekologové se obávají dlouhodobých dopadů včetně rychlejšího tání arktického ledu.

Každý rok Antarktida ztratí masu mořského ledu o velikosti celé Francie. O ztenčování ledové pokrývky na severním pólu vědci poslední dekády ví, na jižním pólu ale objem ledu naopak narůstal. Analýza pět let starého pozorování teď ale ukázala, že led začíná rekordně ubývat i na jihu. Experti se proto snaží zjistit, jestli to v roce 2014 skutečně byla nečekaná změna vývoje – anebo šlo jen o jednorázový výkyv.

Tým vědců působících v Grónsku zveřejnil alarmující snímek, na němž je vidět psí spřežení brodící se vodou na tajícím mořském ledu. Vědci s pomocí psího spřežení odváželi v polovině června přes zamrzlý Inglefieldův fjord na severozápadě Grónska zařízení z místní meteorologické stanice, rychle tající mořský led ale změnil jejich cestu v nebezpečné dobrodružství.

Moderní hyeny jsou spojené s Afrikou. Nové výzkumy ale potvrzují, že tato zvířata žila i v mnohem odlišnějším prostředí, například v ledem sevřené Arktidě. Hyeny navíc nepožíraly mršiny, ale aktivně lovily.

Šéfové diplomacií států Arktické rady se poprvé v historii neshodli na společném prohlášení. Podle delegátů Spojené státy odmítly zmínku o změnách klimatu, které většina členských zemí považuje za klíčový problém. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve finském Rovaniemi vyjádřil znepokojení nad „agresivními“ aktivitami Ruska a Číny v Arktidě.

Ruská armáda v posledních letech postavila v arktické oblasti stovky nových základen. Vojáci v nich musejí vydržet navzdory extrémnímu mrazu po celý rok bez pomoci zvenčí. Moskva přizpůsobuje nevlídným podmínkám i vojenskou techniku. Ruské zájmy se však za polárním kruhem střetávají s nároky jiných zemí, převážně členů NATO.

Kanadská vládní zpráva popisuje, že tato země se otepluje výrazně více a rychleji než ostatní svět. Varuje také, že aby se dalo zabránit katastrofickým dopadům, je třeba přijmout drastická opatření.

Celkové emise oxidu uhličitého se během pouhých pěti generací můžou dostat na úroveň posledního velkého oteplení z doby před 56 miliony lety. Popsali to vědci v nové rozsáhlé studii. Během tohoto oteplení se teplota planety v průběhu pouhých 10 tisíc let zvýšila přibližně o pět až osm stupňů Celsia, což odpovídá těm nejhorším scénářům globálního oteplování.

Vědci varovali před dopadem šíření plastového znečištění do těch nejvzdálenějších míst planety poté, co našli části umělé hmoty ve vejcích ptáků žijících v Arktidě.

Studie kombinující klimatologii a historii prokázala, že Grónsko bylo v minulosti opravdu zelené. V dobách, kdy zde žili vikingové, se teploty podobaly těm dnešním. Klimatologové ovšem upozorňují, že tento poznatek nepopírá současné teorie o globálním oteplování. V dobách vikingů totiž v Grónsku panovalo mimořádně nestabilní klima.

Globální oteplování a s ním spojené tání ledovců chce Rusko využít k alternativní mořské cestě pro obchodní lodě, které převážejí zboží mezi Dálným východem a Evropou. Severní trasa má být kratší, rychlejší i bezpečnější. Prezident Vladimir Putin očekává, že se objem přepraveného nákladu zvýší do roku 2024 až osminásobně. Možné negativní dopady na životní prostředí nezmiňuje.

Turisté, kteří přijeli na lodi obdivovat ledové kraje ruské Arktidy, nejprve vykřikovali, když na pobřeží spatřili malé bloky ledu. Ve skutečnosti to však bylo na 200 polárních medvědů hodujících na mrtvole velryby.