Arktida strana 5 z 5

Poslední nedotčený kanadský šelfový ledovec se koncem července během pouhých dvou dnů rozlomil a ztratil 40 procent své rozlohy. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na vědce.

Satelitní snímky agentury NASA ukázaly, že roztály ledové čepice na dvou horách na severovýchodě Kanady. Přesně tento vývoj předpověděly modely klimatologů z roku 2017: ty tvrdily, že led a sníh odtají do pěti let.

Norské souostroví Špicberky, které leží zhruba na půl cesty mezi pevninou a severním pólem, zaznamenalo v pátek rekordně vysokou teplotu téměř 22 stupňů Celsia. S odvoláním na meteorologickou službu o tom informovala agentura AP.

Sibiř zažívá v posledních týdnech extrémně vysoké teploty. Vědci varují, že to může mít závažný dopad na počasí v Evropě i Americe a také celosvětové důsledky – ještě to urychlí změny klimatu.

Teploty na severním polárním kruhu zřejmě dosáhly v sobotu rekordních hodnot. Nejvyšší byly v sibiřském městě Verchojansk, kde meteorologové naměřili 38 stupňů Celsia. Data musí ještě ověřit experti.

Ruské úřady ve čtvrtek zahájily trestní stíhání starosty města Norilsk na severu země kvůli jeho nedostatečné reakci na únik ropného paliva do přilehlé řeky. Informovala o tom agentura RIA Novosti. Únik koncem května způsobil lokální ekologickou katastrofu, při níž ropa zamořila několik řek a jezero.

Vyčištění oblasti postižené únikem ropného paliva do řeky v polárním městě Norilsk zaplatí podnik Norilsk Nickel. Oznámil to v pátek jeho šéf Vladimir Potanin, který odhadl náklady na deset miliard rublů (3,4 miliardy korun). Z nádrže norilské elektrárny a teplárny uniklo 29. května do říčního systému asi 15 tisíc tun paliva a dalších šest tisíc tun do podloží.

Po třech měsících skončilo v Česku období společenské izolace. Většinu lidí uvrhlo do stavu, na který nebyli ani zvyklí, ani připravení. Omezení mezilidských vztahů se ukázalo pro mnohé větším problémem, než čekali. Přitom kdysi zažívali lidé mnohem horší a delší doby izolace –⁠ jedny z těch nejtěžších prožívali první dobyvatelé Antarktidy a Arktidy.

Změny klimatu způsobené z velké části lidským vypouštěním skleníkových plynů proměňují planetu a s ní i podmínky pro život. Některé posuny se nejlépe ukazují na mapě: tání ledovců, stoupání hladiny oceánu, posun klimatických pásem nebo hrozba sucha. Začít je potřeba u teploty. Mezi lety 2006 až 2015 byla průměrně vyšší téměř všude ve srovnání s obdobím 1850 až 1900, jak ukazuje následující mapa.

Rekordní díra, která se na začátku letošního roku otevřela v ozonové vrstvě nad Arktidou, se konečně uzavřela. Potvrdili to vědci ze služby Copernicus.

Led na severním pólu do roku 2050 během některých letních sezón roztaje, nezabrání tomu ani splnění ambiciozních cílů ke snížení emisí oxidu uhličitého. Uvádí to podle agentury DPA studie vedená výzkumníkem Dirkem Notzem z Hamburské univerzity.

Vloni zažil kilometry silný grónský ledovec rekordní ztrátu ledu – odteklo z něj mnohem více vody než získal pomocí sněhových srážek. Podle nové studie ztratilo Grónsko asi 600 miliard tun ledu, což zvýšilo hladinu oceánů o 1,5 milimetru, tedy asi 40 procent celkového zvýšení.

Vědci z evropské služby Copernicus uvedli, že vrstva ozonu nad Arktidou se rekordně ztenčila, a nad oblastí severního pólu se tak vytvořila neobvyklá ozonová díra. Vyplývá to z tiskové zprávy služby. Vznik ozonových děr nad severním pólem přitom není obvyklý.

Ruští vědci zaznamenávají v posledních letech stále více případů kanibalismu mezi ledními medvědy. Zda to souvisí pouze s klimatickými změnami, není podle Severcovova ústavu ekologie a evoluce jasné.

Sabina, Uta, Viktorie, Julia – jen pár jmen tlakových níží, které během února potrápily obyvatele západní a střední Evropy, Česko nevyjímaje. Přinesly bouřlivé počasí, vichřici, déšť a také značné materiální škody, včetně stovek zraněných a několika obětí.

Rychlé oteplování Arktidy zatím nevedlo ke změnám tryskového proudění. Prokázal to nový rozsáhlý výzkum vědců z univerzity v britském Exeteru.

Globální nespokojenost s demokracií byla loni nejvyšší od roku 1995. Vyplývá to z pravidelné rozsáhlé studie Univerzity v Cambridgi. Se současným stavem není podle ní spokojeno rekordních 58 procent ze vzorku čtyř milionů obyvatel Země. Mezi hlavní důvody patří velká recese, uprchlická krize nebo lokální problémy vlád. Výzkum se uskutečnil na základě tisíců dotazníků ve 154 zemích světa.

Od dávných časů lákaly Grónsko a Arktida různé dobrodruhy, ale i vědce, průmyslníky a světové velmoci pro jejich nerostné bohatství a strategické umístění. Velkou překážkou bylo vždy zdejší nehostinné klima. Koneckonců si zde zažil své i moravský cestovatel a vypravěč Jan Eskymo Welzl, který v těchto končinách strávil mnoho let.

Z rodné země ho vyhnala nesvoboda, v emigraci ale nyní získal nejvyšší státní vyznamenání. Devadesátiletý ekolog Josef Svoboda obdržel před několika dny Řád Kanady. Skaut a bývalý politický vězeň se po odchodu z Československa zaměřil na výzkum Arktidy a jeho přínos vědě a společnosti nyní ocenila generální guvernérka Julie Payettová.

Tání grónských ledovců je v poslední době sedmkrát rychlejší než v 90. letech. Tvrdí to tým vědců, kteří porovnávali satelitní fotografie ledové pokrývky arktického ostrova v uplynulých 26 letech. Rozsah a rychlost tání je podle nich vyšší, než se očekávalo. Hrozí tak, že budou zatopeny oblasti, které obývají stamiliony lidí.

V roce 2018 v Arktidě sněžilo dosud nevídaným způsobem. Zemřela kvůli tomu řada živočichů a sníh někde také zahubil původní rostlinstvo, napsal italský deník La Repubblica.

Světová meteorologická organizace (WMO) vydala každoroční zprávu o koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Za rok 2018 podle ní došlo k dalšímu nárůstu – v současné době je podle meteorologů stejná jako v době před třemi až pěti miliony lety, kdy byly hladiny oceánů o desítky metrů výše než nyní.

Změna klimatu může usnadňovat šíření nebezpečného viru mezi mořskými savci, jako jsou tuleni, vydry nebo lachtani. Poukázala na to studie, kterou nedávno publikoval odborný časopis Scientific Reports. Tání arktického ledu totiž umožňuje těmto živočichům proplouvat z Atlantského oceánu do vod severního Pacifiku, což přispívá k šíření viru.

Ministerstvo školství rozhodlo, jak rozdělí peníze mezi instituce, které se zaměřují třeba na biodiverzitu, kvalitu potravin nebo budoucnost mobility. S finanční injekcí ale nepočítá pro arktickou stanici na Špicberkách. Tu vědci využívají nejen k bádání, ale také k výuce. Za polární kruh s nimi každý rok jezdí víc než sto studentů.