Na Sibiři se do moře začal uvolňovat metan. Hrozí, že urychlí oteplování Země, varovali vědci

Mezinárodní expedice zjistila, že poblíž východosibiřského pobřeží se ze svahu kontinentinálního šelfu začaly do moře uvolňovat bubliny metanu. Podle vědců přitom může jít o nebezpečný jev, který by v budoucnu mohl výrazně přispět k oteplování planety.

Již delší dobu je známé, že se na svahu arktického kontinentinálního šelfu nachází obrovské množství v půdě zamrzlého metanu a dalších skleníkových plynů.

Nyní vědce na ruské výzkumné lodi znepokojilo, že se tyto látky začaly uvolňovat. Ve vodách Moře Laptěvů, které omývá pobřeží Ruska, totiž šedesátičlenný tým naměřil vysokou hladinu metanu. Podle svých slov vědci viděli i přímo oblaka bublin tohoto plynu.

  • Metan poškozuje atmosféru jako skleníkový plyn velmi intenzivně – řádově více než oxid uhličitý. Při spalování se přeměňuje na oxid uhličitý a vodu. Hlavním zdrojem metanu je zemní plyn.

Výzkumníci uvedli, že většina uvolněných bublin metanu se v současnosti rozpouští už pod hladinou. V budoucnu však hrozí, že se plyn začne dostávat do amosféry, což by mohlo významně přispět k oteplování Země. Už nyní byla koncentrace metanu na hladině mnohonásobně vyšší, než vědci očekávali.

„V tuto chvíli je nepravděpodobné, že by došlo k nějakému významnějšímu dopadu na globální oteplování. Jde ale o to, že daný proces už byl spuštěn a bude pokračovat,“ řekl serveru Guardian jeden ze členů expedice, Örjan Gustafsson ze Stockholmské univerzity.

Zjištění jsou zatím předběžná

Vědci nicméně zdůraznili, že jejich zjištění jsou zatím pouze předběžná. Rozsah úniku metanových bublin budou moci potvrdit až poté, co údaje z několikaleté expedice zpracují a analyzovaná data publikuje některý z odborných časopisů. 

„Objev aktivního uvolňování hydrátů ze svahů šelfu je velmi důležitý a dosud neznámý,“ řekl vedoucí výzkumný pracovník na palubě Igor Semiletov z Ruské akademie věd s tím, že je v této oblasti potřeba dalšího bádání.

I v této fázi nicméně proces, který zřejmě spustilo vniknutí teplých atlantských proudů do arktické oblasti, vyvolává vážné obavy. Teplota v oblasti Severního ledového oceánu totiž už dnes stoupá více než dvakrát rychleji, než je globální průměr.

Sibiř má navíc za sebou nezvykle teplý rok. Tamní teploty byly od ledna do června o pět stupňů vyšší než průměr. Letos dosud oblast Moře Laptěvů ani nezačala zamrzat a už teď to znamená nejpozdější nástup zimy v historii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 25 mminutami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 13 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 21 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026
Načítání...