Na Sibiři se do moře začal uvolňovat metan. Hrozí, že urychlí oteplování Země, varovali vědci

Mezinárodní expedice zjistila, že poblíž východosibiřského pobřeží se ze svahu kontinentinálního šelfu začaly do moře uvolňovat bubliny metanu. Podle vědců přitom může jít o nebezpečný jev, který by v budoucnu mohl výrazně přispět k oteplování planety.

Již delší dobu je známé, že se na svahu arktického kontinentinálního šelfu nachází obrovské množství v půdě zamrzlého metanu a dalších skleníkových plynů.

Nyní vědce na ruské výzkumné lodi znepokojilo, že se tyto látky začaly uvolňovat. Ve vodách Moře Laptěvů, které omývá pobřeží Ruska, totiž šedesátičlenný tým naměřil vysokou hladinu metanu. Podle svých slov vědci viděli i přímo oblaka bublin tohoto plynu.

  • Metan poškozuje atmosféru jako skleníkový plyn velmi intenzivně – řádově více než oxid uhličitý. Při spalování se přeměňuje na oxid uhličitý a vodu. Hlavním zdrojem metanu je zemní plyn.

Výzkumníci uvedli, že většina uvolněných bublin metanu se v současnosti rozpouští už pod hladinou. V budoucnu však hrozí, že se plyn začne dostávat do amosféry, což by mohlo významně přispět k oteplování Země. Už nyní byla koncentrace metanu na hladině mnohonásobně vyšší, než vědci očekávali.

„V tuto chvíli je nepravděpodobné, že by došlo k nějakému významnějšímu dopadu na globální oteplování. Jde ale o to, že daný proces už byl spuštěn a bude pokračovat,“ řekl serveru Guardian jeden ze členů expedice, Örjan Gustafsson ze Stockholmské univerzity.

Zjištění jsou zatím předběžná

Vědci nicméně zdůraznili, že jejich zjištění jsou zatím pouze předběžná. Rozsah úniku metanových bublin budou moci potvrdit až poté, co údaje z několikaleté expedice zpracují a analyzovaná data publikuje některý z odborných časopisů. 

„Objev aktivního uvolňování hydrátů ze svahů šelfu je velmi důležitý a dosud neznámý,“ řekl vedoucí výzkumný pracovník na palubě Igor Semiletov z Ruské akademie věd s tím, že je v této oblasti potřeba dalšího bádání.

I v této fázi nicméně proces, který zřejmě spustilo vniknutí teplých atlantských proudů do arktické oblasti, vyvolává vážné obavy. Teplota v oblasti Severního ledového oceánu totiž už dnes stoupá více než dvakrát rychleji, než je globální průměr.

Sibiř má navíc za sebou nezvykle teplý rok. Tamní teploty byly od ledna do června o pět stupňů vyšší než průměr. Letos dosud oblast Moře Laptěvů ani nezačala zamrzat a už teď to znamená nejpozdější nástup zimy v historii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 21 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 22 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...