Na Sibiři se do moře začal uvolňovat metan. Hrozí, že urychlí oteplování Země, varovali vědci

Mezinárodní expedice zjistila, že poblíž východosibiřského pobřeží se ze svahu kontinentinálního šelfu začaly do moře uvolňovat bubliny metanu. Podle vědců přitom může jít o nebezpečný jev, který by v budoucnu mohl výrazně přispět k oteplování planety.

Již delší dobu je známé, že se na svahu arktického kontinentinálního šelfu nachází obrovské množství v půdě zamrzlého metanu a dalších skleníkových plynů.

Nyní vědce na ruské výzkumné lodi znepokojilo, že se tyto látky začaly uvolňovat. Ve vodách Moře Laptěvů, které omývá pobřeží Ruska, totiž šedesátičlenný tým naměřil vysokou hladinu metanu. Podle svých slov vědci viděli i přímo oblaka bublin tohoto plynu.

  • Metan poškozuje atmosféru jako skleníkový plyn velmi intenzivně – řádově více než oxid uhličitý. Při spalování se přeměňuje na oxid uhličitý a vodu. Hlavním zdrojem metanu je zemní plyn.

Výzkumníci uvedli, že většina uvolněných bublin metanu se v současnosti rozpouští už pod hladinou. V budoucnu však hrozí, že se plyn začne dostávat do amosféry, což by mohlo významně přispět k oteplování Země. Už nyní byla koncentrace metanu na hladině mnohonásobně vyšší, než vědci očekávali.

„V tuto chvíli je nepravděpodobné, že by došlo k nějakému významnějšímu dopadu na globální oteplování. Jde ale o to, že daný proces už byl spuštěn a bude pokračovat,“ řekl serveru Guardian jeden ze členů expedice, Örjan Gustafsson ze Stockholmské univerzity.

Zjištění jsou zatím předběžná

Vědci nicméně zdůraznili, že jejich zjištění jsou zatím pouze předběžná. Rozsah úniku metanových bublin budou moci potvrdit až poté, co údaje z několikaleté expedice zpracují a analyzovaná data publikuje některý z odborných časopisů. 

„Objev aktivního uvolňování hydrátů ze svahů šelfu je velmi důležitý a dosud neznámý,“ řekl vedoucí výzkumný pracovník na palubě Igor Semiletov z Ruské akademie věd s tím, že je v této oblasti potřeba dalšího bádání.

I v této fázi nicméně proces, který zřejmě spustilo vniknutí teplých atlantských proudů do arktické oblasti, vyvolává vážné obavy. Teplota v oblasti Severního ledového oceánu totiž už dnes stoupá více než dvakrát rychleji, než je globální průměr.

Sibiř má navíc za sebou nezvykle teplý rok. Tamní teploty byly od ledna do června o pět stupňů vyšší než průměr. Letos dosud oblast Moře Laptěvů ani nezačala zamrzat a už teď to znamená nejpozdější nástup zimy v historii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
před 16 hhodinami

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026
Načítání...