Normálně touto dobou už moře Laptěvů zamrzá. Letos je ale jeho hladina stále bez ledu – příčinou je mimořádná letní vlna veder na Sibiři i atmosférické podmínky. Vědci varují před dlouhodobými následky.
Arktický mořský led je sezonní. Na letním slunci a v relativním teple roztaje, a když přijde podzimní chlad, moře opět zamrzne – tak to alespoň doposud bylo. Jenže letos na konci října se v sibiřském moři Laptěvů led stále ještě nevytvořil. Zatím nikdy v dějinách pozorování se nestalo, že by v tuto dobu toto konkrétní moře ještě nebylo ledem pokryté.
Moře Laptěvů je okrajové moře Severního ledového oceánu. Nachází se nad severním pobřežím Sibiře, poloostrovem Tajmyr a ostrovy Severní země na západě a Novosibiřskými ostrovy na východě. Bylo pojmenováno na počest ruských polárních badatelů, bratranců Dmitrije Jakovleviče Laptěva a Charitona Prokofjeviče Laptěva.
Moře Laptěvů funguje jako jakási líheň v Arktidě. Led, který se v této oblasti tvoří, se potom díky větrům přesouvá do jiných částí Arktidy a pomáhá tak vytvářet ledové kry na jiných vodních plochách. Letos v létě se ale v polárním kruhu a dalších přilehlých oblastech vyskytla extrémní vlna veder – výjimečná byla jak vysokými teplotami, tak i rozsahem. A to způsobilo, že led podél sibiřského pobřeží roztál rychleji než obvykle a zanechal za sebou velké otevřené vodní plochy.
„Díky těmto plochám bez ledu dokázalo přímé sluneční světlo ohřát teplotu oceánu na více než 5 stupňů Celsia nad průměr,“ uvedl Zachary Labe, postdoktorand na Coloradské státní univerzitě. A právě tyto teplejší oceánské vody teď na podzim zpomalují opětovné zamrzání moře v sibiřské Arktidě.
Není to ale jen vliv tepla – v Arktidě nyní fouká silný vítr, který společně s vysokými vlnami dále brání vzniku mořského ledu.
Dlouhodobé následky nikdo nezná
Nedostatek ledu a teplejší mořská voda mohou podle vědců vážně narušit tamní mořské ekosystémy a způsobit škody rybám i dalším organismům. A pravděpodobně to poškodí i lidskou společnost: místní jsou při cestování i ekonomických aktivitách na mořském ledu závislí.
Zpoždění vzniku ledu má ale zásadní důsledky i pro zbytek Arktidy; led v celé oblasti bude křehčí a slabší, a tedy náchylnější ke kolapsům i předčasnému tání. A to znamená, že může roztát dříve a opět tak nastavit Slunci místo odrazivého bílého ledu temnou barvu otevřeného moře – což bude mít negativní vliv na tvorbu ledu v dalším roce.
