Letos se ještě v Arktidě nevytvořil led, běžně už by moře bylo zamrzlé

Normálně touto dobou už moře Laptěvů zamrzá. Letos je ale jeho hladina stále bez ledu –⁠ příčinou je mimořádná letní vlna veder na Sibiři i atmosférické podmínky. Vědci varují před dlouhodobými následky.

Arktický mořský led je sezonní. Na letním slunci a v relativním teple roztaje, a když přijde podzimní chlad, moře opět zamrzne –⁠ tak to alespoň doposud bylo. Jenže letos na konci října se v sibiřském moři Laptěvů led stále ještě nevytvořil. Zatím nikdy v dějinách pozorování se nestalo, že by v tuto dobu toto konkrétní moře ještě nebylo ledem pokryté.

Moře Laptěvů je okrajové moře Severního ledového oceánu. Nachází se nad severním pobřežím Sibiře, poloostrovem Tajmyr a ostrovy Severní země na západě a Novosibiřskými ostrovy na východě. Bylo pojmenováno na počest ruských polárních badatelů, bratranců Dmitrije Jakovleviče Laptěva a Charitona Prokofjeviče Laptěva.

Moře Laptěvů funguje jako jakási líheň v Arktidě. Led, který se v této oblasti tvoří, se potom díky větrům přesouvá do jiných částí Arktidy a pomáhá tak vytvářet ledové kry na jiných vodních plochách. Letos v létě se ale v polárním kruhu a dalších přilehlých oblastech vyskytla extrémní vlna veder –⁠ výjimečná byla jak vysokými teplotami, tak i rozsahem. A to způsobilo, že led podél sibiřského pobřeží roztál rychleji než obvykle a zanechal za sebou velké otevřené vodní plochy.

„Díky těmto plochám bez ledu dokázalo přímé sluneční světlo ohřát teplotu oceánu na více než 5 stupňů Celsia nad průměr,“ uvedl Zachary Labe, postdoktorand na Coloradské státní univerzitě. A právě tyto teplejší oceánské vody teď na podzim zpomalují opětovné zamrzání moře v sibiřské Arktidě.

Není to ale jen vliv tepla –⁠ v Arktidě nyní fouká silný vítr, který společně s vysokými vlnami dále brání vzniku mořského ledu.

Dlouhodobé následky nikdo nezná

Nedostatek ledu a teplejší mořská voda mohou podle vědců vážně narušit tamní mořské ekosystémy a způsobit škody rybám i dalším organismům. A pravděpodobně to poškodí i lidskou společnost: místní jsou při cestování i ekonomických aktivitách na mořském ledu závislí.

Zpoždění vzniku ledu má ale zásadní důsledky i pro zbytek Arktidy; led v celé oblasti bude křehčí a slabší, a tedy náchylnější ke kolapsům i předčasnému tání. A to znamená, že může roztát dříve a opět tak nastavit Slunci místo odrazivého bílého ledu temnou barvu otevřeného moře –⁠ což bude mít negativní vliv na tvorbu ledu v dalším roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Očkujte se, vyzval Kennedy Američany kvůli spalničkám

V americkém státě Texas zemřelo druhé dítě nakažené spalničkami. Dítě školního věku nemělo očkování a bylo hospitalizováno kvůli komplikacím. Jedná se o třetí úmrtí související s nynějším šířením spalniček v USA. Americký ministr zdravotnictví Robert Kennedy mladší vyzval k očkování.
před 13 hhodinami

Mladý Čech a Slovenka získali prestižní cenu za čištění vody od antibiotik

Antibiotika z nemocnic, farem a odpadu se dostávají stále častěji do přírody. A tam škodí zvířatům i rostlinám. Řešení jsou náročná, drahá a mnohdy nepraktická – ale je nutné je hledat, aby řeky netrpěly ještě víc. Se zajímavou možností teď přišel mladý česko-slovenský tým a v pondělí 7. dubna za ni dostal prestižní cenu Earth Prize 2025. Projekt inovativního čištění vody PURA je vůbec prvním vítězem z Česka a Slovenska.
před 16 hhodinami

Indičtí říční delfíni rychle vymírají. Ohrožuje je pokrok i pytláci

Nejdelší a nejposvátnější indická řeka Ganga je domovem šesti tisíc říčních delfínů. Jejich přežití je ale ohroženo, píše britský server BBC.
před 18 hhodinami

Čeští vědci na Antarktidě bádají nad vlivem extrémů na lidský organismus

Čeští vědci na Antarktidě zkoumají dopad extrémních podmínek na lidský organismus. Na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse při nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova monitorují tělesné funkce účastníků výpravy a adaptaci na mimořádnou zátěž. Bádání v rámci programu zajišťovaného Masarykovou univerzitou může posloužit třeba k vývoji nových zdravotnických pomůcek.
6. 4. 2025

Hasiči mají kvůli své práci narušený mikrobiom, naznačuje výzkum

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.
6. 4. 2025

I nejbohatší Američané se dožívají nižšího věku než Evropané, popsala studie

Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.
5. 4. 2025

Umělá inteligence s falešnou osobností snadno prošla Turingovým testem lidskosti

V pokusu měli lidé, kteří současně komunikovali s umělou inteligencí (AI) a člověkem, říci, koho pokládají za stroj, a koho za lidskou bytost. Speciálně zaúkolovaný chatbot si vytvořil umělou osobnost, která byla důvěryhodnější než člověk.
5. 4. 2025

Opatření proti slintavce a kulhavce přibývá. Podívejte se, kam se nyní nesmí chodit

Slintavka a kulhavka (SLAK) je nemoc, která postihuje celou řadu hospodářských zvířat. Způsobuje u nich velké zdravotní problémy, které mohou končit smrtí – a to natolik, že se v Evropě země dohodly na přísných pravidlech.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025
Načítání...