Letos se ještě v Arktidě nevytvořil led, běžně už by moře bylo zamrzlé

Normálně touto dobou už moře Laptěvů zamrzá. Letos je ale jeho hladina stále bez ledu –⁠ příčinou je mimořádná letní vlna veder na Sibiři i atmosférické podmínky. Vědci varují před dlouhodobými následky.

Arktický mořský led je sezonní. Na letním slunci a v relativním teple roztaje, a když přijde podzimní chlad, moře opět zamrzne –⁠ tak to alespoň doposud bylo. Jenže letos na konci října se v sibiřském moři Laptěvů led stále ještě nevytvořil. Zatím nikdy v dějinách pozorování se nestalo, že by v tuto dobu toto konkrétní moře ještě nebylo ledem pokryté.

Moře Laptěvů je okrajové moře Severního ledového oceánu. Nachází se nad severním pobřežím Sibiře, poloostrovem Tajmyr a ostrovy Severní země na západě a Novosibiřskými ostrovy na východě. Bylo pojmenováno na počest ruských polárních badatelů, bratranců Dmitrije Jakovleviče Laptěva a Charitona Prokofjeviče Laptěva.

Moře Laptěvů funguje jako jakási líheň v Arktidě. Led, který se v této oblasti tvoří, se potom díky větrům přesouvá do jiných částí Arktidy a pomáhá tak vytvářet ledové kry na jiných vodních plochách. Letos v létě se ale v polárním kruhu a dalších přilehlých oblastech vyskytla extrémní vlna veder –⁠ výjimečná byla jak vysokými teplotami, tak i rozsahem. A to způsobilo, že led podél sibiřského pobřeží roztál rychleji než obvykle a zanechal za sebou velké otevřené vodní plochy.

„Díky těmto plochám bez ledu dokázalo přímé sluneční světlo ohřát teplotu oceánu na více než 5 stupňů Celsia nad průměr,“ uvedl Zachary Labe, postdoktorand na Coloradské státní univerzitě. A právě tyto teplejší oceánské vody teď na podzim zpomalují opětovné zamrzání moře v sibiřské Arktidě.

Není to ale jen vliv tepla –⁠ v Arktidě nyní fouká silný vítr, který společně s vysokými vlnami dále brání vzniku mořského ledu.

Dlouhodobé následky nikdo nezná

Nedostatek ledu a teplejší mořská voda mohou podle vědců vážně narušit tamní mořské ekosystémy a způsobit škody rybám i dalším organismům. A pravděpodobně to poškodí i lidskou společnost: místní jsou při cestování i ekonomických aktivitách na mořském ledu závislí.

Zpoždění vzniku ledu má ale zásadní důsledky i pro zbytek Arktidy; led v celé oblasti bude křehčí a slabší, a tedy náchylnější ke kolapsům i předčasnému tání. A to znamená, že může roztát dříve a opět tak nastavit Slunci místo odrazivého bílého ledu temnou barvu otevřeného moře –⁠ což bude mít negativní vliv na tvorbu ledu v dalším roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnští lékaři hledají metodu, jak vystopovat pachatele rakoviny v mozku

Vědci hledají spolehlivější způsob, jak odhalit nádorové onemocnění lymfom bez skalpelu, tedy bez přímého zásahu do mozku. Pomoci má takzvaná tekutá biopsie k nalezení genetických otisků nádorových buněk v mozkomíšním moku.
před 17 hhodinami

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
2. 6. 2025

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
2. 6. 2025

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
2. 6. 2025
Načítání...