Letos se ještě v Arktidě nevytvořil led, běžně už by moře bylo zamrzlé

Normálně touto dobou už moře Laptěvů zamrzá. Letos je ale jeho hladina stále bez ledu –⁠ příčinou je mimořádná letní vlna veder na Sibiři i atmosférické podmínky. Vědci varují před dlouhodobými následky.

Arktický mořský led je sezonní. Na letním slunci a v relativním teple roztaje, a když přijde podzimní chlad, moře opět zamrzne –⁠ tak to alespoň doposud bylo. Jenže letos na konci října se v sibiřském moři Laptěvů led stále ještě nevytvořil. Zatím nikdy v dějinách pozorování se nestalo, že by v tuto dobu toto konkrétní moře ještě nebylo ledem pokryté.

Moře Laptěvů je okrajové moře Severního ledového oceánu. Nachází se nad severním pobřežím Sibiře, poloostrovem Tajmyr a ostrovy Severní země na západě a Novosibiřskými ostrovy na východě. Bylo pojmenováno na počest ruských polárních badatelů, bratranců Dmitrije Jakovleviče Laptěva a Charitona Prokofjeviče Laptěva.

Moře Laptěvů funguje jako jakási líheň v Arktidě. Led, který se v této oblasti tvoří, se potom díky větrům přesouvá do jiných částí Arktidy a pomáhá tak vytvářet ledové kry na jiných vodních plochách. Letos v létě se ale v polárním kruhu a dalších přilehlých oblastech vyskytla extrémní vlna veder –⁠ výjimečná byla jak vysokými teplotami, tak i rozsahem. A to způsobilo, že led podél sibiřského pobřeží roztál rychleji než obvykle a zanechal za sebou velké otevřené vodní plochy.

„Díky těmto plochám bez ledu dokázalo přímé sluneční světlo ohřát teplotu oceánu na více než 5 stupňů Celsia nad průměr,“ uvedl Zachary Labe, postdoktorand na Coloradské státní univerzitě. A právě tyto teplejší oceánské vody teď na podzim zpomalují opětovné zamrzání moře v sibiřské Arktidě.

Není to ale jen vliv tepla –⁠ v Arktidě nyní fouká silný vítr, který společně s vysokými vlnami dále brání vzniku mořského ledu.

Dlouhodobé následky nikdo nezná

Nedostatek ledu a teplejší mořská voda mohou podle vědců vážně narušit tamní mořské ekosystémy a způsobit škody rybám i dalším organismům. A pravděpodobně to poškodí i lidskou společnost: místní jsou při cestování i ekonomických aktivitách na mořském ledu závislí.

Zpoždění vzniku ledu má ale zásadní důsledky i pro zbytek Arktidy; led v celé oblasti bude křehčí a slabší, a tedy náchylnější ke kolapsům i předčasnému tání. A to znamená, že může roztát dříve a opět tak nastavit Slunci místo odrazivého bílého ledu temnou barvu otevřeného moře –⁠ což bude mít negativní vliv na tvorbu ledu v dalším roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
před 23 hhodinami

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
včera v 12:29

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
včera v 11:02

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...