Poslední nedotčený kanadský šelfový ledovec se koncem července během pouhých dvou dnů rozlomil a ztratil 40 procent své rozlohy. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na vědce.
Čtyři tisíce let starý Milneův šelfový ledovec se nachází na okraji Ellesmerova ostrova, který je součástí řídce osídleného kanadského teritoria Nunavut. Po rozpadu se ledovec o původní ploše 187 kilometrů čtverečních zmenšil o zhruba 80 kilometrů čtverečních.
Odlomené ledové kry, z nichž největší má 55 kilometrů čtverečních, již začaly od šelfového ledovce odplouvat. Agentura Reuters pro srovnání uvedla, že ostrov Manhattan v New Yorku zabírá plochu asi 60 kilometrů čtverečních.
„Jedná se o obrovské kusy ledu, které svou velikostí dosahují rozlohy celých měst,“ prohlásil glaciolog Luke Copland z univerzity v Ottawě, který společně s dalšími experty Milneův šelfový ledovec zkoumal.
V posledních 30 letech se oblast Arktidy otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa. Mořského ledu bylo v polární oblasti letos v červenci nejméně za posledních 40 let. Kanadská část Arktidy zaznamenala letos teploty o pět stupňů vyšší, než je průměr za posledních 30 roků, uvedl Copland.
„Abnormálně vysoké teploty vzduchu, vítr a otevřené moře před šelfovým ledovcem přispívají k rozpadu,“ uvedl kanadský úřad pro sledování ledu na Twitteru.
Poslední epišelfové jezero
Kolaps na Ellesmerově ostrově znamenal také fakt, že severní polokoule přišla o své poslední epišelfové jezero. Tato jezera vznikají, když šelfový ledovec obklopí část pobřeží, kterou tak uzavře a vytvoří prostor pro zachycení sladké vody z okolních ledovců. Svojí spodní částí jsou sladkovodní epišelfová jezera propojena s mořem. Sladká voda, která je lehčí než mořská, se přitom drží při povrchu.
Při rozlomení ledovce byla také zničena výzkumná základna, včetně přístrojů na měření průtoku vody. „Měli jsme štěstí, že jsme zrovna na ledovci nebyli, když se to stalo,“ napsal ve svém blogu výzkumník Derek Mueller z Carletonovy univerzity v Ottawě.
