V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.

Králíkit rozšíří dosavadní seznam minerálů na světě, kterých je 6213. Nalezen byl v hlubinách dolů na solných krápnících, které vznikají v místech, kde do důlních prostor prosakuje slaná voda z nadložních hornin.

„Vzorky jsme nasbírali především proto, že dlouhodobě pracujeme na knížce o minerálech ostravsko-karvinských dolů. Když se ale kolega na povrch podíval elektronovým mikroskopem, ukázalo se, že se na něm nachází doslova mineralogická zoo,“ uvedl Jakub Jirásek z katedry geologie olomoucké přírodovědecké fakulty.

Výzkum trval poměrně dlouho především kvůli nepatrným rozměrům nového minerálu. Zatímco mnohé minerály popsané v minulosti tvořily dostatečně velká zrna, s nimiž bylo možné relativně snadno pracovat, králíkit je submikroskopický.

Téměř neviditelný minerál

Poprvé ho zaznamenal Dalibor Matýsek z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava při studiu vzorku v elektronovém mikroskopu. Minerál se nachází přímo na krystalech soli kamenné. Stejně jako ona je průhledný, takže se od svého podkladu na první pohled prakticky neliší. Pro jeho oficiální uznání museli vědci spolehlivě určit jeho chemické složení i další vlastnosti. „Vzhledem k jeho rozměrům a obtížnému oddělení od okolní soli však nebylo možné využít pouze běžné mineralogické metody,“ doplnil Jirásek.

Odborníci proto postupně zkoušeli několik analytických postupů. Na výzkumu se podíleli i kolegové z olomoucké CATRIN a z Německa, kteří kromě jiného pomohli zajistit přístup k takzvanému synchrotronovému měření. Přineslo jim to data, která nebylo možné dostupnými metodami naměřit v České republice. Odborníkům se poté podařilo získat v dolech další vzorky a dokázat tak, že králíkit není na solných krápnících ojedinělým nálezem, ale vyskytuje se na nich poměrně běžně.

Nový minerál dostal jméno králíkit na počest vědce, tuzemského mineraloga, pedagoga a výzkumníka působícího na Vysoké škole báňské v Ostravě Jiřího Králíka. Je autorem řady odborných prací, skript a vysokoškolských učebních textů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.