Oteplování Arktidy nemá dopad na tryskové proudění. Klíčový meteorologický jev je stabilní

Rychlé oteplování Arktidy zatím nevedlo ke změnám tryskového proudění. Prokázal to nový rozsáhlý výzkum vědců z univerzity v britském Exeteru.

Exeterští klimatologové studovali, jak se mění takzvané tryskové proudění neboli jet stream v Arktidě. Tato oblast planety se otepluje výrazně rychleji než jižnější místa na Zemi – podle mnoha studií z poslední doby by to mohlo vést k tryskovému proudění, které je více rozvlněné. A to by zase častěji přinášelo více extrémů počasí jak do Evropy, tak i na sever Ameriky.

Nová práce ale tato podezření vyvrátila; zatím se takové projevy změny nepotvrdily. Výzkum vedli vědci Russell Blackport a James Screen. Změny v tryskovém proudění sice zaznamenali, ale nebyly nijak výrazné a ani spojené se změnami teplot v Arktidě a byly spíše náhodné. Výsledky výzkumu vyšly v polovině února v odborném časopise Science Advances.

„Vypadá to sice, že existuje spojení mezi více vlnitým tryskovým prouděním a arktickými teplotními změnami, ale nepozorovali jsme dlouhodobě silnější vlnění jako důsledek oteplování Arktidy,“ uvedl profesor Blackport.

Co znamenají změny tryskového proudění

Jet stream je proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ. Může mít značnou rychlost – až 700 kilometrů za hodinu. Vyskytuje se v prostoru tvaru přibližně trubice podél rovnoběžek, která bývá navíc zvlněná ve směru od jihu k severu. Tryskové proudění je vyvoláno například rozdílem teplot v rozdílných zeměpisných šířkách.

Asi dvě desítky let už má tento jev více vlnitý vzhled. Tyto vlny jsou schopné přinášet extrémní meteorologické podmínky jak do Evropy, tak i do USA a Kanady – jde zejména o vlny výjimečného chladu.

V nové studii se vědci zaměřili na dvojí výzkum: jednak zkoumali informace o tryskovém proudění za posledních 40 let, ale současně je porovnávali s řadou klimatických modelů. Ukázalo se, že v minulosti opravdu byl jet stream více zvlněný, zejména na podzim a v zimě, ale v posledních letech se tento trend zase obrátil. A to přes intenzivní oteplování Arktidy, které by mělo teoreticky tryskové proudění ještě více rozvlnit.

Podobně se pak vše chovalo v počítačových modelech. Autoři práce se tedy shodli, že vliv oteplování na změny vlnění tryskového proudění je neprokazatelný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 23 mminutami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 2 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
22. 5. 2026
Načítání...