Oteplování Arktidy nemá dopad na tryskové proudění. Klíčový meteorologický jev je stabilní

Rychlé oteplování Arktidy zatím nevedlo ke změnám tryskového proudění. Prokázal to nový rozsáhlý výzkum vědců z univerzity v britském Exeteru.

Exeterští klimatologové studovali, jak se mění takzvané tryskové proudění neboli jet stream v Arktidě. Tato oblast planety se otepluje výrazně rychleji než jižnější místa na Zemi – podle mnoha studií z poslední doby by to mohlo vést k tryskovému proudění, které je více rozvlněné. A to by zase častěji přinášelo více extrémů počasí jak do Evropy, tak i na sever Ameriky.

Nová práce ale tato podezření vyvrátila; zatím se takové projevy změny nepotvrdily. Výzkum vedli vědci Russell Blackport a James Screen. Změny v tryskovém proudění sice zaznamenali, ale nebyly nijak výrazné a ani spojené se změnami teplot v Arktidě a byly spíše náhodné. Výsledky výzkumu vyšly v polovině února v odborném časopise Science Advances.

„Vypadá to sice, že existuje spojení mezi více vlnitým tryskovým prouděním a arktickými teplotními změnami, ale nepozorovali jsme dlouhodobě silnější vlnění jako důsledek oteplování Arktidy,“ uvedl profesor Blackport.

Co znamenají změny tryskového proudění

Jet stream je proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ. Může mít značnou rychlost – až 700 kilometrů za hodinu. Vyskytuje se v prostoru tvaru přibližně trubice podél rovnoběžek, která bývá navíc zvlněná ve směru od jihu k severu. Tryskové proudění je vyvoláno například rozdílem teplot v rozdílných zeměpisných šířkách.

Asi dvě desítky let už má tento jev více vlnitý vzhled. Tyto vlny jsou schopné přinášet extrémní meteorologické podmínky jak do Evropy, tak i do USA a Kanady – jde zejména o vlny výjimečného chladu.

V nové studii se vědci zaměřili na dvojí výzkum: jednak zkoumali informace o tryskovém proudění za posledních 40 let, ale současně je porovnávali s řadou klimatických modelů. Ukázalo se, že v minulosti opravdu byl jet stream více zvlněný, zejména na podzim a v zimě, ale v posledních letech se tento trend zase obrátil. A to přes intenzivní oteplování Arktidy, které by mělo teoreticky tryskové proudění ještě více rozvlnit.

Podobně se pak vše chovalo v počítačových modelech. Autoři práce se tedy shodli, že vliv oteplování na změny vlnění tryskového proudění je neprokazatelný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 6 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 21 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...