Na severovýchodě Grónska se odtrhla část ledovce o rozloze 113 kilometrů čtverečních, což je velikost srovnatelná s polovinou Brna. Podle vědců je tání ledovců v Grónsku důkazem klimatických změn a přispívá k růstu hladiny oceánů.
„Vypadá to na postupný rozpad největšího existujícího arktického ledovce,“ uvedl profesor Jason Box z Dánské a grónské národní geologické služby (Geus), která stav ledovců pravidelně monitoruje.
Vědci a ekologové upozorňují, že letošní a loňské léto byly v Arktidě velice teplé. „Teploty v Arktidě stoupají rychleji než ve zbytku světa. Více tepla proudí ze vzduchu i z oceánu, čímž se rozpouští dno i povrch ledovce,“ říká Niels J. Korsgaard z Geus. Na základě měření ze satelitu dánská služba uvádí, že plocha největšího grónského ledovce Nioghalvfjerdsfjorden, který je dlouhý zhruba 80 kilometrů a široký asi 20 kilometrů, se v posledních dvou letech zmenšila o 50 kilometrů čtverečních ročně.
Badatelka Rutth Mottramová z Dánského meteorologického institutu se domnívá, že grónské ledovce letos znovu ztratí více ledu, než kolik dokážou akumulovat v podobě sněhu. „Kdybychom viděli podobné tempo tání před 30 lety, tak bychom ho nazvali extrémním. Ale v posledních letech jsme si na rychlé tempo tání zvykli,“ řekla agentuře AP.
Tání ledovců je hrozbou
Tání ledovců podle vědců přispívá ke zvyšování hladin světových oceánů, které ohrožuje přímořské oblasti. Podle studie vydané v srpnu v odborném časopise Nature Climate Change od roku 1992 do roku 2017 přišly Grónsko a Antarktida dohromady o 6,4 bilionu tun ledu. Tím se hladina oceánů zvedla téměř o 1,8 centimetru. Pokud by tání ledovců pokračovalo současným tempem, hladina oceánu by se do konce století zvýšila o dalších 17 centimetrů.
