Lední medvědi se stále častěji mění v kanibaly, hlásí ruští vědci

Ruští vědci zaznamenávají v posledních letech stále více případů kanibalismu mezi ledními medvědy. Zda to souvisí pouze s klimatickými změnami, není podle Severcovova ústavu ekologie a evoluce jasné.

 „V některých ročních obdobích se nedostává potravy. To pak větší samci napadají samice s mladými,“ uvedl Ilja Mordvincev z ruského Severcovova ústavu. Běžně lední medvědi loví na zamrzlých mořích ploutvonožce, jako jsou tuleni. Protože ale Severní ledový oceán nyní dostatečně nezamrzá, vydávají se medvědi hledat potravu na pevninu.

V posledních měsících se v řadě případů stalo, že se tyto šelmy přiblížily k lidským obydlím, a podle Mordvinceva k tomu dochází stále častěji.

Vědec se domnívá, že medvědi se přizpůsobují rostoucím teplotám, což vede i k případům kanibalismu. K pojídání se navzájem u medvědů vždy docházelo, nynější nárůst je ale podle ruského experta důvod k obavám.

Člověk proti medvědovi

Někteří odborníci to vysvětlují i tím, že jak se rozšiřuje lidská populace do teritorií obývaných medvědy, uniká kanibalismus hůře lidské pozornosti. „Dříve nebylo v Arktidě tolik lidí, aby mohli tolik případů kanibalismu zaznamenat. Nyní taková upozornění nechodí jen od vědců,“ dodal Mordvincev, který zmínil hlášení od těžařů či vojáků. Konkrétní čísla ale nezmínil.

Zdravotní stav ledních medvědů v Rusku hodnotí Mordvincev jako dobrý, ve sledovaných regionech nebyl nalezen žádný mrtvý kus, který by vykazoval jako příčinu úhynu vyčerpání.

Osud medvědů

Historicky se něco podobného stalo také u evropských medvědů hnědých. V minulosti šlo o masožravé obyvatele nížin, jak je ale začínal ovládat člověk, museli medvědi před jeho vlivem ustupovat do stále vzdálenějších oblastí, zejména pak do hor.

Protože v nových oblastech neměli kvůli nedostatku rostlin dostatek kořisti, změnili i stravu. Kvůli tomu dnes většina evropských medvědů žije spíše v horách a většinu jejich potravy tvoří rostliny, masem si přilepšují jen občas.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 24 mminutami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 22 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...