Meteorolog Žák: Proč zažíváme v poslední době tolik silných bouří

Sabina, Uta, Viktorie, Julia – jen pár jmen tlakových níží, které během února potrápily obyvatele západní a střední Evropy, Česko nevyjímaje. Přinesly bouřlivé počasí, vichřici, déšť a také značné materiální škody, včetně stovek zraněných a několika obětí.

Sabina pomohla dosažení nového rekordu v délce letu z New Yorku do Londýna, Uta se stala jednou z nejrozsáhlejších tlakových níží nad Atlantikem, když dosáhla dvojnásobku typické velikosti níží. Navíc tlak v jejím centru klesl na mimořádně nízkou hodnotu 920 hPa. Větrné počasí je i důvodem nadprůměrně vysokých teplot nad velkou částí evropského kontinentu a chybějícího sněhu v nížinách.

Proč zažíváme v posledních týdnech tak větrné počasí? A může to souviset s emisemi skleníkových plynů spojenými s činností člověka? Otázka, která meteorology zaměstnává už řadu let a určitě tomu tak bude i v blízké budoucnosti. Je jisté, že nalezení odpovědi určitým způsobem souvisí s děním v Arktidě.

Nad ní během letošní zimy přetrvává neobvykle stabilní a symetrický polární vír vyplněný studeným vzduchem. Ten jednak napomáhá převážně západovýchodnímu proudění v mírných šířkách a díky velkému teplotnímu kontrastu mezi Arktidou a subtropy podporuje vznik hlubokých níží nad Atlantikem. Je to právě tento rozdíl teplot, který je „palivem“ pro vývoj těchto níží.

Vývoj polárního víru od 15. do 25. února:

Jenže zjistit, jak moc souvisí změny proudění v atmosféře se změnou klimatu vyvolanou lidskou činností, není vůbec jednoduché. Souvisí to s chaotickou povahou chování atmosféry.

A právě tato nejistota způsobila rozdělení vědecké komunity na jakési pomyslné dva tábory, které se liší podle vnímání dění v Arktidě. Během posledních dekád se severní polární oblasti oteplují asi dvakrát rychleji, než je celoplanetární průměr.

Dříve řada studií přepokládala, že toto oteplení povede ke zmenšení šířkového rozdílu teploty vzduchu mezi Arktidou a subtropy, což by mělo v zimní polovině roku vyústit v pomalejší proudění ze západu k východu a častější tendenci výskytu takzvaného blokování, při kterém dochází k výraznějším vpádům studeného vzduchu na jih a teplého na sever.

S tím, jak se prohlubuje znalost fyzikálních principů chování Arktidy a možnosti modelování dějů v atmosféře, však vystupuje do popředí hypotéza, která naopak počítá jen s malým vlivem dění v Arktidě na vývoj hlubokých tlakových níží mírných šířek. Modely totiž počítají s dalším nárůstem zonality, tedy častějším výskytem západovýchodního proudění v mírných zeměpisných šířkách, které bude navíc rychlejší.

Důvodem je přitom ohřívání oceánů. Pokud se tato hypotéza potvrdí, bude nás čekat častější výskyt rozsáhlých a hlubokých tlakových níží, více zimních epizod se silným větrem, méně sněhu v nížinách, zato rychlejší létání z Ameriky do Evropy. I když kvůli větší turbulenci zřejmě častěji s rozsvíceným nápisem: „Připoutejte se, prosím.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
před 10 hhodinami

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
před 11 hhodinami

Klimatické extrémy decimují Afriku

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Africe do roku 2024 zasahují extrémní vlivy počasí a změny klimatu do všech aspektů života na kontinentu. Zejména zhoršují hlad, nejistotu a vysídlování.
před 13 hhodinami

KLDR pytlačí a pašuje ohrožená zvířata, některá už vyhubila

Severokorejská vláda se silně podílí na neudržitelném a nezákonném obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, který zahrnuje i druhy chráněné vlastními zákony. Představuje tak hrozbu pro obnovu biologické rozmanitosti v regionu, uvádí nová studie vědců z Londýna.
před 14 hhodinami

Klimatická změna ohrožuje českou potravinovou bezpečnost, varují experti

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
před 16 hhodinami

Na Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk

Na Novém Zélandu natočili ohrožený druh hlemýždě, jak klade vajíčka skrz krk. Powelliphanta augusta patří k největším plžům na světě a může se dožít až desítek let.
před 17 hhodinami

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
11. 5. 2025

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025
Načítání...