Sabina, Uta, Viktorie, Julia – jen pár jmen tlakových níží, které během února potrápily obyvatele západní a střední Evropy, Česko nevyjímaje. Přinesly bouřlivé počasí, vichřici, déšť a také značné materiální škody, včetně stovek zraněných a několika obětí.
Meteorolog Žák: Proč zažíváme v poslední době tolik silných bouří
Sabina pomohla dosažení nového rekordu v délce letu z New Yorku do Londýna, Uta se stala jednou z nejrozsáhlejších tlakových níží nad Atlantikem, když dosáhla dvojnásobku typické velikosti níží. Navíc tlak v jejím centru klesl na mimořádně nízkou hodnotu 920 hPa. Větrné počasí je i důvodem nadprůměrně vysokých teplot nad velkou částí evropského kontinentu a chybějícího sněhu v nížinách.
Proč zažíváme v posledních týdnech tak větrné počasí? A může to souviset s emisemi skleníkových plynů spojenými s činností člověka? Otázka, která meteorology zaměstnává už řadu let a určitě tomu tak bude i v blízké budoucnosti. Je jisté, že nalezení odpovědi určitým způsobem souvisí s děním v Arktidě.
GALERIE
Bouře Sabine udeřila i na severu Německa v Dagebüllu
Nad ní během letošní zimy přetrvává neobvykle stabilní a symetrický polární vír vyplněný studeným vzduchem. Ten jednak napomáhá převážně západovýchodnímu proudění v mírných šířkách a díky velkému teplotnímu kontrastu mezi Arktidou a subtropy podporuje vznik hlubokých níží nad Atlantikem. Je to právě tento rozdíl teplot, který je „palivem“ pro vývoj těchto níží.
Vývoj polárního víru od 15. do 25. února:
Jenže zjistit, jak moc souvisí změny proudění v atmosféře se změnou klimatu vyvolanou lidskou činností, není vůbec jednoduché. Souvisí to s chaotickou povahou chování atmosféry.
A právě tato nejistota způsobila rozdělení vědecké komunity na jakési pomyslné dva tábory, které se liší podle vnímání dění v Arktidě. Během posledních dekád se severní polární oblasti oteplují asi dvakrát rychleji, než je celoplanetární průměr.
Dříve řada studií přepokládala, že toto oteplení povede ke zmenšení šířkového rozdílu teploty vzduchu mezi Arktidou a subtropy, což by mělo v zimní polovině roku vyústit v pomalejší proudění ze západu k východu a častější tendenci výskytu takzvaného blokování, při kterém dochází k výraznějším vpádům studeného vzduchu na jih a teplého na sever.
S tím, jak se prohlubuje znalost fyzikálních principů chování Arktidy a možnosti modelování dějů v atmosféře, však vystupuje do popředí hypotéza, která naopak počítá jen s malým vlivem dění v Arktidě na vývoj hlubokých tlakových níží mírných šířek. Modely totiž počítají s dalším nárůstem zonality, tedy častějším výskytem západovýchodního proudění v mírných zeměpisných šířkách, které bude navíc rychlejší.
Důvodem je přitom ohřívání oceánů. Pokud se tato hypotéza potvrdí, bude nás čekat častější výskyt rozsáhlých a hlubokých tlakových níží, více zimních epizod se silným větrem, méně sněhu v nížinách, zato rychlejší létání z Ameriky do Evropy. I když kvůli větší turbulenci zřejmě častěji s rozsvíceným nápisem: „Připoutejte se, prosím.“