Meteorolog Žák: Proč zažíváme v poslední době tolik silných bouří

Sabina, Uta, Viktorie, Julia – jen pár jmen tlakových níží, které během února potrápily obyvatele západní a střední Evropy, Česko nevyjímaje. Přinesly bouřlivé počasí, vichřici, déšť a také značné materiální škody, včetně stovek zraněných a několika obětí.

Sabina pomohla dosažení nového rekordu v délce letu z New Yorku do Londýna, Uta se stala jednou z nejrozsáhlejších tlakových níží nad Atlantikem, když dosáhla dvojnásobku typické velikosti níží. Navíc tlak v jejím centru klesl na mimořádně nízkou hodnotu 920 hPa. Větrné počasí je i důvodem nadprůměrně vysokých teplot nad velkou částí evropského kontinentu a chybějícího sněhu v nížinách.

Proč zažíváme v posledních týdnech tak větrné počasí? A může to souviset s emisemi skleníkových plynů spojenými s činností člověka? Otázka, která meteorology zaměstnává už řadu let a určitě tomu tak bude i v blízké budoucnosti. Je jisté, že nalezení odpovědi určitým způsobem souvisí s děním v Arktidě.

Nad ní během letošní zimy přetrvává neobvykle stabilní a symetrický polární vír vyplněný studeným vzduchem. Ten jednak napomáhá převážně západovýchodnímu proudění v mírných šířkách a díky velkému teplotnímu kontrastu mezi Arktidou a subtropy podporuje vznik hlubokých níží nad Atlantikem. Je to právě tento rozdíl teplot, který je „palivem“ pro vývoj těchto níží.

Vývoj polárního víru od 15. do 25. února:

Jenže zjistit, jak moc souvisí změny proudění v atmosféře se změnou klimatu vyvolanou lidskou činností, není vůbec jednoduché. Souvisí to s chaotickou povahou chování atmosféry.

A právě tato nejistota způsobila rozdělení vědecké komunity na jakési pomyslné dva tábory, které se liší podle vnímání dění v Arktidě. Během posledních dekád se severní polární oblasti oteplují asi dvakrát rychleji, než je celoplanetární průměr.

Dříve řada studií přepokládala, že toto oteplení povede ke zmenšení šířkového rozdílu teploty vzduchu mezi Arktidou a subtropy, což by mělo v zimní polovině roku vyústit v pomalejší proudění ze západu k východu a častější tendenci výskytu takzvaného blokování, při kterém dochází k výraznějším vpádům studeného vzduchu na jih a teplého na sever.

S tím, jak se prohlubuje znalost fyzikálních principů chování Arktidy a možnosti modelování dějů v atmosféře, však vystupuje do popředí hypotéza, která naopak počítá jen s malým vlivem dění v Arktidě na vývoj hlubokých tlakových níží mírných šířek. Modely totiž počítají s dalším nárůstem zonality, tedy častějším výskytem západovýchodního proudění v mírných zeměpisných šířkách, které bude navíc rychlejší.

Důvodem je přitom ohřívání oceánů. Pokud se tato hypotéza potvrdí, bude nás čekat častější výskyt rozsáhlých a hlubokých tlakových níží, více zimních epizod se silným větrem, méně sněhu v nížinách, zato rychlejší létání z Ameriky do Evropy. I když kvůli větší turbulenci zřejmě častěji s rozsvíceným nápisem: „Připoutejte se, prosím.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 1 hhodinou

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 3 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 4 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 5 hhodinami
Načítání...