Výjimečná ozonová díra nad Arktidou se zacelila, potvrdili vědci

Rekordní díra, která se na začátku letošního roku otevřela v ozonové vrstvě nad Arktidou, se konečně uzavřela. Potvrdili to vědci ze služby Copernicus.

Zatímco ozonová díra nad Antarktidou vzniká každoročně během jara na jižní polokouli, ozonové díry v Arktidě jsou velmi vzácné. Naposledy zde k podobně silnému porušení došlo na jaře 2011.

Neobvyklá ozonová díra ani její obnovení neměly nic společného s lidskou činností nebo dokonce se zlepšením znečištění kvůli karanténě způsobené pandemií COVID-19. Hlavní příčinou vzniku bylo extrémně silné proudění větrů ze západu. To způsobilo, že nad severním pólem vznikl vír vzduchu o velmi nízké teplotě. Ta pak možnila vznik stratosférických oblaků a chemické reakce, při kterých ozon zaniká.

„Z mého pohledu je to poprvé, kdy můžeme mluvit o skutečné ozonové díře v Arktidě,“ řekl Martin Dameris, expert na změny v atmosféře z německého Oberpfaffenhofenu, už koncem března.

Konec díry

„I když to vypadá, že polární vír se ještě úplně nerozpadl a v několika příštích dnech se bude obnovovat, hodnoty ozonu se už nevrátí na velmi nízké úrovně, které jsme zaznamenali dříve v dubnu,“ uvedli experti ze služby Copernicus.

Nyní se zdá, že se polární vír začíná rozpadat, což umožňuje, aby se vzduch s malým množstvím ozonu opět mísil se vzduchem bohatým na ozon z nižších zeměpisných šířek. Od 20. dubna ukazují údaje NASA, že se ozon k pólu opět vrací a situace tam opět vypadá tak, jak by měla na konci dubna vypadat.

Ozonová vrstva chrání živé organismy na planetě před ultrafialovým slunečním zářením. Vyskytuje se ve vrstvě atmosféry nazývané stratosféra ve výšce deset až padesát kilometrů nad zemí.

Postupné narušování její tloušťky vedlo podle odborníků k nárůstu rakovinných, kožních a očních onemocnění i k dalším negativním důsledkům. Podle odborného žurnálu Nature ale nynější ozonová díra nad Arktidou riziko pro zdraví nepředstavovala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
před 8 hhodinami

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 12 hhodinami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
30. 8. 2026

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
30. 8. 2026

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
30. 8. 2026

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.