Výjimečná ozonová díra nad Arktidou se zacelila, potvrdili vědci

Rekordní díra, která se na začátku letošního roku otevřela v ozonové vrstvě nad Arktidou, se konečně uzavřela. Potvrdili to vědci ze služby Copernicus.

Zatímco ozonová díra nad Antarktidou vzniká každoročně během jara na jižní polokouli, ozonové díry v Arktidě jsou velmi vzácné. Naposledy zde k podobně silnému porušení došlo na jaře 2011.

Neobvyklá ozonová díra ani její obnovení neměly nic společného s lidskou činností nebo dokonce se zlepšením znečištění kvůli karanténě způsobené pandemií COVID-19. Hlavní příčinou vzniku bylo extrémně silné proudění větrů ze západu. To způsobilo, že nad severním pólem vznikl vír vzduchu o velmi nízké teplotě. Ta pak možnila vznik stratosférických oblaků a chemické reakce, při kterých ozon zaniká.

„Z mého pohledu je to poprvé, kdy můžeme mluvit o skutečné ozonové díře v Arktidě,“ řekl Martin Dameris, expert na změny v atmosféře z německého Oberpfaffenhofenu, už koncem března.

Konec díry

„I když to vypadá, že polární vír se ještě úplně nerozpadl a v několika příštích dnech se bude obnovovat, hodnoty ozonu se už nevrátí na velmi nízké úrovně, které jsme zaznamenali dříve v dubnu,“ uvedli experti ze služby Copernicus.

Nyní se zdá, že se polární vír začíná rozpadat, což umožňuje, aby se vzduch s malým množstvím ozonu opět mísil se vzduchem bohatým na ozon z nižších zeměpisných šířek. Od 20. dubna ukazují údaje NASA, že se ozon k pólu opět vrací a situace tam opět vypadá tak, jak by měla na konci dubna vypadat.

Ozonová vrstva chrání živé organismy na planetě před ultrafialovým slunečním zářením. Vyskytuje se ve vrstvě atmosféry nazývané stratosféra ve výšce deset až padesát kilometrů nad zemí.

Postupné narušování její tloušťky vedlo podle odborníků k nárůstu rakovinných, kožních a očních onemocnění i k dalším negativním důsledkům. Podle odborného žurnálu Nature ale nynější ozonová díra nad Arktidou riziko pro zdraví nepředstavovala. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
včera v 15:23

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
včera v 14:33

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.