Rok 2020 byl v Evropě nejteplejší za dobu záznamů. Celosvětově se vyrovnal dosud rekordnímu roku 2016. Informovala o tom v pátek v Londýně unijní služba Copernicus, která podle agentury DPA kromě vlastních dat využívá záznamy z pozemních stanic, balonů, letadel a satelitů sahající až do roku 1950. Minulým rokem rovněž skončilo nejteplejší dosud zaznamenané desetiletí.
V Evropě byl loňský rok v průměru o 1,6 stupně teplejší oproti třicetiletému průměru z let 1981 až 2010 a o 0,4 stupně teplejší než dosud rekordní rok 2019.
Celosvětově byl minulý rok teplotně na stejné úrovni jako rok 2016. Teploty tedy dosahovaly v průměru o 0,6 stupně výše než v referenčním období 1981–2010. Podle zprávy služby Copernicus rovněž znovu vzrostla koncentrace skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře.
Blíží se prolomení „pařížské hranice“
Ze srovnání s teplotami z předindustriálního období vychází rok 2020 jako teplejší o 1,25 stupně. V některých případech využívá meteorologická služba i datové řady sahající až k roku 1850, poznamenala DPA.
„Rok 2020 vyčnívá kvůli mimořádnému vedru v Arktidě a velkému počtu tropických bouří v severním Atlantiku,“ komentoval výsledky ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo. „Nepřekvapuje, že poslední desetiletí bylo nejteplejší, jaké kdy bylo zaznamenáno, a kromě toho je to další varovný signál, že ambiciózní opatření na snižování skleníkových plynů musíme uskutečňovat ještě naléhavěji, abychom zabránili dalším zlým následkům klimatické změny,“ řekl Buontempo.
Růst globálních teplot se tak stále více blíží nebezpečné hranici, kterou vytyčila Pařížská dohoda – tedy že by nárůst teploty neměl překročit hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.
Klimatická služba EU Copernicus (Copernicus Climate Change Service) zveřejňuje každý měsíc také zprávy o teplotě vzduchu, stavu mořských ledovců a koloběhu vody.
Podle předběžných analýz Světové meteorologické organizace (WMO) z prosince by mohl rok 2020 patřit mezi tři nejteplejší od začátku záznamů v polovině 19. století. Přesnější data má WMO zveřejnit později.
Rok 2020 v Česku
Loňský rok v Česku byl spolu s lety 2000 a 2007 pátý nejteplejší od roku 1961, kdy začali meteorologové průměrné roční teploty počítat. Loňský průměr 9,1 stupně Celsia byl o 1,2 stupně vyšší, než je dlouhodobý normál. Nadprůměrný byl rok 2020 také množstvím srážek, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svém informačním webu. Údaje jsou předběžné a ještě se mohou změnit.
Vyšší průměrnou teplotu meteorologové v Česku zaznamenali jen v letech 2014 a 2015, dále v rekordním roce 2018 a také předloni. Stejný roční průměr vykazovaly roky 2000 a 2007, se kterými tak rok 2020 sdílí pátou až sedmou příčku v žebříčku nejteplejších let.
V loňském roce zaznamenali meteorologové jen dva měsíce, jejichž průměrná teplota nepřesáhla normál z let 1981 až 2010. Prvním byl květen, který byl o 1,2 stupně chladnější, druhým červenec s odchylkou minus 0,1 stupně Celsia.
Naopak teplotně výrazně nadprůměrný byl loňský únor. Oproti dlouhodobému normálu byl teplejší o 4,6 stupně Celsia a spolu s únorem roku 1966 se tak řadí na čelo nejteplejších únorů za posledních 59 let.
Srážek loni v Česku spadlo 761 milimetrů na metr čtvereční. „Jedná se o desátý nejvyšší roční úhrn srážek zaznamenaný v období od roku 1961,“ uvedly meteoroložky ČHMÚ Klára Sedláková a Lenka Crhová.
