Podle nové studie by se mohla Arktida dramaticky proměnit o desítky let dříve, než se doposud předpokládalo. Klimatologové představili v odborném časopise Nature Communications výzkum, který ukazuje, že už brzy by v této oblasti mohlo častěji pršet než sněžit. Studie varuje, že změna způsobená globálním oteplováním by mohla mít dopady i mimo tento region.
V Arktidě převáží déšť nad sněhem dřív, než se čekalo. Důsledky může pocítit celá planeta
Arktida se otepluje mnohem rychleji než zbytek planety. Má to spoustu dopadů, které cítí lidé po celém světě – například to způsobuje tání mořského ledu a růst vzdušné vlhkosti, což pravděpodobně zvyšuje množství srážek.
Právě na srážky v Arktidě se zaměřil nejnovější výzkum Michelle McCrystallové. Ta na základě aktuálních modelů předpovídá, že by se mohl region za necelých padesát let změnit tak, že dešťové srážky převáží nad těmi sněhovými. Doposud přitom vědci předpokládali, že by tento scénář mohl nastat až kolem roku 2090.
„Ty změny budou závažnější a nastanou mnohem dříve, než se předpokládalo. Budou tak mít obrovské důsledky pro život v Arktidě i mimo ni,“ řekla agentuře AFP hlavní autorka studie Michelle McCrystallová. „Například na podzim, kdy dochází k největším změnám, může centrální Arktida přejít do tohoto stavu opravdu už kolem roku 2070, starší modely to predikovaly na dobu o dvacet let později,“ dodala McCrystallová.
Budoucnost je nejistá
Jestli se tyto předpovědi vyplní, není jisté – záleží to totiž především na lidech a jejich rozhodnutích, zejména na ochotě přijmout opatření na zmírňování globálního oteplování.
Podle studie by sice při současné rychlosti oteplování mohl do konce století v Arktidě převládnout déšť nad sněhem, omezení oteplování na 1,5 stupně Celsia (což je nejambicióznější cíl Pařížské klimatické dohody z roku 2015) by však podle ní mohlo znamenat, že v Arktidě zůstane i nadále přinejmenším v tomto století převládat sníh.
Gavin Schmidt, ředitel Goddardova institutu pro vesmírná studia NASA, uvedl, že výsledky „naznačují, že nejhorším dopadům se lze vyhnout, pokud země dostojí svým deklarovaným záměrům snížit emise v souladu s Pařížskou dohodou“.
Schmidt však dodal, že podle jeho názoru studie nedokazuje, že změna nastane dříve, než se očekávalo. Ať už přijde kdykoli, přechod od sněhu k dešti bude mít pravděpodobně zásadní dopady na arktický ekosystém i mimo něj.
Dramatické dopady na ekosystémy i civilizaci
Více srážek na současné sněhové pokrývce by mohlo vést k nárůstu povrchového ledu, který by znemožnil sobům shánět potravu. Právě tito savci přito tvoří klíčovou část tamního ekosystému a bez nich by došlo k narušení jeho rovnováhy.
Méně sněhové pokrývky ale především znamená, že Arktida ztratí část své schopnosti odrážet sluneční teplo a světlo od zemského povrchu. Tímto způsobem se významná část energie vrací zpět do vesmíru; pokud by Země tuto schopnost ztratila, nebo byla příliš oslabena, pak by tím oblast Arktidy ještě více urychlila globální oteplování planety.