Meteorologické jaro začalo v Česku 1. března velmi chladně – teploty poklesly na horách až k 22 stupňům pod nulou. A podobně bude zřejmě vypadat i zbytek začátku jara, tepleji by se mělo udělat až v druhé třetině března.
Datum 1. března znamená nejen začátek nového měsíce, ale taky začátek jara. Alespoň toho meteorologického, respektive klimatologického. To trvá přesně tři měsíce, stejně jako ostatní roční období, tedy do 31. května.
Astronomické jaro, které má řada lidí ze školy zažité více, trvá od jarní rovnodennosti do letního slunovratu – letos konkrétně od 20. března 16:33 středoevropského času do 21. června 11:14 středoevropského letního času.
Jedním z důvodů odlišných začátků a konců jara je mimo jiné jednoduchost statistického zpracování klimatologických charakteristik pro stále stejně dlouhé období obsahující tři ucelené měsíce. A nejen to, meteorologické vymezení ročních období rovněž lépe odpovídá typickým klimatologickým podmínkám.
Není jaro jako jaro
Někdy ale můžeme začátek jara stanovit i podle vývoje rostlin, tedy z pohledu fenologie. Proto se někdy používá i pojem fenologické jaro. Vývoj rostlin je totiž závislý na konkrétním průběhu počasí v daném roce, zejména teplot. Začátek takzvaného velkého vegetačního období se kryje s nástupem průměrné denní teploty 5 °C a více, což u nás nastává na přelomu března a dubna. Přelom mezi zimou a jarem, kdy průměrné denní teploty dosahují 0 až 5 °C, se pak označuje jako předjaří.
Letos je vegetace v nížinách díky nadprůměrně teplému lednu a únoru poněkud urychlena, zejména ve srovnání s loňským rokem. O tom ostatně svědčí brzký nástup pylové sezóny lísky a olše, k malé radosti alergiků.
Pro někoho je ale začátkem jara období, kdy teplota dosáhne alespoň 15 °C, tedy kdy už se dá pobývat venku bez teplejšího oblečení. Tyto dny se sice občas vyskytují už v březnu, ale s větší pravděpodobností přicházejí až ve druhé polovině dubna. Jaro je však i obdobím, kdy se nad střední Evropou můžou vyskytovat jak velmi studené vzduchové hmoty z Arktidy, tak taky teplý vzduch ze Středomoří a severní Afriky – jinými slovy například v březnu někdy naměříme přes 20 °C, jindy není nouze o vícedenní období s celodenními mrazy.
Jaké bude letošní jaro?
Jeho začátek se ponese ve znamení sice poměrně slunečného, ale spíš chladnějšího počasí. Čekají nás hlavně mrazivé noci, v údolích můžou minima klesat i pod -10 °C. Přes den pak teploty dosáhnou většinou 3 až 8 °C. A vypadá to, že tento typ počasí vydrží do konce týdne.
Pak by oblaků mělo přibývat a přidá se i slabé sněžení, v nížinách i déšť se sněhem nebo déšť. Teploty se ale nejspíš do konce první březnové dekády výrazněji měnit nebudou. Pak by ale mělo dorazit oteplení.
Počítá s tím čerstvý dlouhodobý výhled ČHMÚ, podle kterého by druhá polovina března měla být teplotně nadprůměrná. A sezónní předpovědi vybraných povětrnostních center počítají s tím, že i celé jaro bude spíš teplejší než obvykle. Je ale nutné zdůraznit, že jde pouze o celkový odhad vývoje teplot, který rozhodně není schopen postihnout krátkodobé vpády studeného vzduchu, tak typické pro jaro v Česku.
Z hlediska srážek by měl být začátek jara poměrně suchý. Víc jich čekejme od poloviny března. Nicméně vzdálenější dlouhodobé výhledy preferují spíš sušší jaro, což – pokud vyjde i předpoklad teplého jara – není úplně vhodná kombinace pro vývoj vegetace a úrody. Ale je nutné zdůraznit, že u srážek jsou dlouhodobé výhledy ještě méně úspěšné než u teplot, takže je potřeba je brát s určitou rezervou.
Na druhé straně prakticky nulové zásoby sněhu mimo hory taky rozhodně nejsou dobrým vstupem pro jarní měsíce, kdy je dostatek vláhy zásadní. Doufejme tedy, že srážek bude nakonec během jara dostatek.
