Extrémní projevy počasí v letech 2011 až 2020 zabíjely méně, škody ale byly větší

Extrémní projevy počasí způsobily v letech 2011 až 2020 menší počet obětí než v předchozích dekádách, vzniklé ekonomické škody však vzrostly. Uvádí to ve své nové zprávě o klimatu v minulé dekádě Světová meteorologická organizace (WMO). Minulé desetiletí bylo podle WMO v průměru teplejší než ta předchozí. Zrychlil během něj růst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Pokles počtu obětí způsobených extrémními projevy počasí WMO vysvětluje zlepšením systémů včasného varování a reakce na přírodní katastrofy. „Desetiletí 2011 až 2020 bylo prvním od roku 1950, kdy nenastala žádná krátkodobá (meteorologická) událost s deseti tisíci a více mrtvými,“ uvedla v prohlášení WMO. Největší počet obětí v minulé dekádě připadal na vlny horka.

„Ekonomické ztráty kvůli extrémnímu počasí a klimatickým událostem nicméně i nadále rostly,“ upozornila WMO. Projevem počasí, který způsobil největší škody, zůstává hurikán Katrina v roce 2005. Největší škody způsobily tropické cyklony.

Minulá dekáda byla dobou změn

Podle WMO bylo minulé desetiletí obdobím, kdy se zrychlily některé negativní projevy změn klimatu. Průměrná teplota v uplynulém desetiletí byla vyšší o 1,1 stupně ve srovnání s průměrem z let 1850 až 1900. „Každé další desetiletí od 90. let bylo teplejší než všechny předchozí dekády,“ uvedla WMO.

Kvůli růstu teplot také zrychlilo tempo tání ledovců a ledové pokrývky v Arktidě a na Antarktidě. Kvůli tomu se rovněž zvýšilo stoupání hladiny oceánů. V letech 2011 až 2020 se hladiny zvýšily v průměru o 4,5 milimetru ročně, v předchozím desetiletí to bylo o 2,9 milimetru ročně.

„Koncentrace tří hlavních skleníkových plynů v atmosféře v desetiletí (2011 až 2020) nadále rostla,“ sdělila WMO. V případě oxidu uhličitého průměr činil 402 ppm (částic na jeden milion), v letech 2001 až 2010 byl průměr o 22 ppm nižší. Roční tempo růstu koncentrace oxidu uhličitého rovněž rostlo. „Pro stabilizaci klimatu a zastavení dalšího oteplování musí být emise výrazně sníženy,“ uvedla WMO.

Pozitivní vývoj WMO zaznamenala ohledně stavu vrstvy ozonu. Díra ve vrstvě byla v letech 2011 až 2020 v průměru menší než v předchozích dvou dekádách. Je to pozitivní výsledek omezení výroby a vypouštění látek, které ozonovou vrstvu poškozovaly.

WMO zveřejnila své údaje v době konání klimatické konference COP28 v Dubaji, na které světové státy jednají o tom, jak omezit růst teplot, a o opatřeních, jež mají zmírnit dopad změn klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 11 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 13 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 15 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...