Extrémní projevy počasí v letech 2011 až 2020 zabíjely méně, škody ale byly větší

Extrémní projevy počasí způsobily v letech 2011 až 2020 menší počet obětí než v předchozích dekádách, vzniklé ekonomické škody však vzrostly. Uvádí to ve své nové zprávě o klimatu v minulé dekádě Světová meteorologická organizace (WMO). Minulé desetiletí bylo podle WMO v průměru teplejší než ta předchozí. Zrychlil během něj růst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Pokles počtu obětí způsobených extrémními projevy počasí WMO vysvětluje zlepšením systémů včasného varování a reakce na přírodní katastrofy. „Desetiletí 2011 až 2020 bylo prvním od roku 1950, kdy nenastala žádná krátkodobá (meteorologická) událost s deseti tisíci a více mrtvými,“ uvedla v prohlášení WMO. Největší počet obětí v minulé dekádě připadal na vlny horka.

„Ekonomické ztráty kvůli extrémnímu počasí a klimatickým událostem nicméně i nadále rostly,“ upozornila WMO. Projevem počasí, který způsobil největší škody, zůstává hurikán Katrina v roce 2005. Největší škody způsobily tropické cyklony.

Minulá dekáda byla dobou změn

Podle WMO bylo minulé desetiletí obdobím, kdy se zrychlily některé negativní projevy změn klimatu. Průměrná teplota v uplynulém desetiletí byla vyšší o 1,1 stupně ve srovnání s průměrem z let 1850 až 1900. „Každé další desetiletí od 90. let bylo teplejší než všechny předchozí dekády,“ uvedla WMO.

Kvůli růstu teplot také zrychlilo tempo tání ledovců a ledové pokrývky v Arktidě a na Antarktidě. Kvůli tomu se rovněž zvýšilo stoupání hladiny oceánů. V letech 2011 až 2020 se hladiny zvýšily v průměru o 4,5 milimetru ročně, v předchozím desetiletí to bylo o 2,9 milimetru ročně.

„Koncentrace tří hlavních skleníkových plynů v atmosféře v desetiletí (2011 až 2020) nadále rostla,“ sdělila WMO. V případě oxidu uhličitého průměr činil 402 ppm (částic na jeden milion), v letech 2001 až 2010 byl průměr o 22 ppm nižší. Roční tempo růstu koncentrace oxidu uhličitého rovněž rostlo. „Pro stabilizaci klimatu a zastavení dalšího oteplování musí být emise výrazně sníženy,“ uvedla WMO.

Pozitivní vývoj WMO zaznamenala ohledně stavu vrstvy ozonu. Díra ve vrstvě byla v letech 2011 až 2020 v průměru menší než v předchozích dvou dekádách. Je to pozitivní výsledek omezení výroby a vypouštění látek, které ozonovou vrstvu poškozovaly.

WMO zveřejnila své údaje v době konání klimatické konference COP28 v Dubaji, na které světové státy jednají o tom, jak omezit růst teplot, a o opatřeních, jež mají zmírnit dopad změn klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rada prestižního Fulbrightova stipendia odstoupila. Kvůli Trumpovu vměšování

Všech dvanáct členů rady dohlížející na Fulbrightova stipendia ve středu rezignovalo. Komise odstoupila na protest proti vměšování Trumpovy administrativy do výběru příjemců stipendií v rámci mezinárodního výměnného programu, jehož se účastní i Česko.
12. 6. 2025

Rekordní vedra v Grónsku a na Islandu urychlila tání ledu

Led v Grónsku tál mezi letošním 15. a 21. květnem sedmnáctkrát rychleji, než by odpovídalo průměru. Data při tom byla porovnána s průměrným táním v období 1980 až 2010, uvedla vědecká organizace World Weather Attribution (WWA). Rekordní vlna veder podle ní zasáhla také Island.
12. 6. 2025

Sonda nabízí zcela nový pohled na Slunce

Díky nově nakloněné dráze kolem Slunce je sonda Solar Orbiter pod vedením Evropské kosmické agentury (ESA) první, která zobrazila sluneční pól mimo rovinu ekliptiky. Jedinečný úhel pohledu sondy Solar Orbiter změní naše chápání magnetického pole Slunce, slunečního cyklu a fungování kosmického počasí, uvádí agentura.
12. 6. 2025

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku podle dat ministerstva práce a sociálních věcí vycházejících z neověřených údajů zaměstnavatelů pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, koncentrují se hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
11. 6. 2025
Načítání...