Extrémní projevy počasí v letech 2011 až 2020 zabíjely méně, škody ale byly větší

Extrémní projevy počasí způsobily v letech 2011 až 2020 menší počet obětí než v předchozích dekádách, vzniklé ekonomické škody však vzrostly. Uvádí to ve své nové zprávě o klimatu v minulé dekádě Světová meteorologická organizace (WMO). Minulé desetiletí bylo podle WMO v průměru teplejší než ta předchozí. Zrychlil během něj růst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Pokles počtu obětí způsobených extrémními projevy počasí WMO vysvětluje zlepšením systémů včasného varování a reakce na přírodní katastrofy. „Desetiletí 2011 až 2020 bylo prvním od roku 1950, kdy nenastala žádná krátkodobá (meteorologická) událost s deseti tisíci a více mrtvými,“ uvedla v prohlášení WMO. Největší počet obětí v minulé dekádě připadal na vlny horka.

„Ekonomické ztráty kvůli extrémnímu počasí a klimatickým událostem nicméně i nadále rostly,“ upozornila WMO. Projevem počasí, který způsobil největší škody, zůstává hurikán Katrina v roce 2005. Největší škody způsobily tropické cyklony.

Minulá dekáda byla dobou změn

Podle WMO bylo minulé desetiletí obdobím, kdy se zrychlily některé negativní projevy změn klimatu. Průměrná teplota v uplynulém desetiletí byla vyšší o 1,1 stupně ve srovnání s průměrem z let 1850 až 1900. „Každé další desetiletí od 90. let bylo teplejší než všechny předchozí dekády,“ uvedla WMO.

Kvůli růstu teplot také zrychlilo tempo tání ledovců a ledové pokrývky v Arktidě a na Antarktidě. Kvůli tomu se rovněž zvýšilo stoupání hladiny oceánů. V letech 2011 až 2020 se hladiny zvýšily v průměru o 4,5 milimetru ročně, v předchozím desetiletí to bylo o 2,9 milimetru ročně.

„Koncentrace tří hlavních skleníkových plynů v atmosféře v desetiletí (2011 až 2020) nadále rostla,“ sdělila WMO. V případě oxidu uhličitého průměr činil 402 ppm (částic na jeden milion), v letech 2001 až 2010 byl průměr o 22 ppm nižší. Roční tempo růstu koncentrace oxidu uhličitého rovněž rostlo. „Pro stabilizaci klimatu a zastavení dalšího oteplování musí být emise výrazně sníženy,“ uvedla WMO.

Pozitivní vývoj WMO zaznamenala ohledně stavu vrstvy ozonu. Díra ve vrstvě byla v letech 2011 až 2020 v průměru menší než v předchozích dvou dekádách. Je to pozitivní výsledek omezení výroby a vypouštění látek, které ozonovou vrstvu poškozovaly.

WMO zveřejnila své údaje v době konání klimatické konference COP28 v Dubaji, na které světové státy jednají o tom, jak omezit růst teplot, a o opatřeních, jež mají zmírnit dopad změn klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 6 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 7 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 9 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 11 hhodinami
Načítání...