Extrémní projevy počasí v letech 2011 až 2020 zabíjely méně, škody ale byly větší

Extrémní projevy počasí způsobily v letech 2011 až 2020 menší počet obětí než v předchozích dekádách, vzniklé ekonomické škody však vzrostly. Uvádí to ve své nové zprávě o klimatu v minulé dekádě Světová meteorologická organizace (WMO). Minulé desetiletí bylo podle WMO v průměru teplejší než ta předchozí. Zrychlil během něj růst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Pokles počtu obětí způsobených extrémními projevy počasí WMO vysvětluje zlepšením systémů včasného varování a reakce na přírodní katastrofy. „Desetiletí 2011 až 2020 bylo prvním od roku 1950, kdy nenastala žádná krátkodobá (meteorologická) událost s deseti tisíci a více mrtvými,“ uvedla v prohlášení WMO. Největší počet obětí v minulé dekádě připadal na vlny horka.

„Ekonomické ztráty kvůli extrémnímu počasí a klimatickým událostem nicméně i nadále rostly,“ upozornila WMO. Projevem počasí, který způsobil největší škody, zůstává hurikán Katrina v roce 2005. Největší škody způsobily tropické cyklony.

Minulá dekáda byla dobou změn

Podle WMO bylo minulé desetiletí obdobím, kdy se zrychlily některé negativní projevy změn klimatu. Průměrná teplota v uplynulém desetiletí byla vyšší o 1,1 stupně ve srovnání s průměrem z let 1850 až 1900. „Každé další desetiletí od 90. let bylo teplejší než všechny předchozí dekády,“ uvedla WMO.

Kvůli růstu teplot také zrychlilo tempo tání ledovců a ledové pokrývky v Arktidě a na Antarktidě. Kvůli tomu se rovněž zvýšilo stoupání hladiny oceánů. V letech 2011 až 2020 se hladiny zvýšily v průměru o 4,5 milimetru ročně, v předchozím desetiletí to bylo o 2,9 milimetru ročně.

„Koncentrace tří hlavních skleníkových plynů v atmosféře v desetiletí (2011 až 2020) nadále rostla,“ sdělila WMO. V případě oxidu uhličitého průměr činil 402 ppm (částic na jeden milion), v letech 2001 až 2010 byl průměr o 22 ppm nižší. Roční tempo růstu koncentrace oxidu uhličitého rovněž rostlo. „Pro stabilizaci klimatu a zastavení dalšího oteplování musí být emise výrazně sníženy,“ uvedla WMO.

Pozitivní vývoj WMO zaznamenala ohledně stavu vrstvy ozonu. Díra ve vrstvě byla v letech 2011 až 2020 v průměru menší než v předchozích dvou dekádách. Je to pozitivní výsledek omezení výroby a vypouštění látek, které ozonovou vrstvu poškozovaly.

WMO zveřejnila své údaje v době konání klimatické konference COP28 v Dubaji, na které světové státy jednají o tom, jak omezit růst teplot, a o opatřeních, jež mají zmírnit dopad změn klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 20 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 22 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
včera v 11:14

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...