Extrémní projevy počasí v letech 2011 až 2020 zabíjely méně, škody ale byly větší

Extrémní projevy počasí způsobily v letech 2011 až 2020 menší počet obětí než v předchozích dekádách, vzniklé ekonomické škody však vzrostly. Uvádí to ve své nové zprávě o klimatu v minulé dekádě Světová meteorologická organizace (WMO). Minulé desetiletí bylo podle WMO v průměru teplejší než ta předchozí. Zrychlil během něj růst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Pokles počtu obětí způsobených extrémními projevy počasí WMO vysvětluje zlepšením systémů včasného varování a reakce na přírodní katastrofy. „Desetiletí 2011 až 2020 bylo prvním od roku 1950, kdy nenastala žádná krátkodobá (meteorologická) událost s deseti tisíci a více mrtvými,“ uvedla v prohlášení WMO. Největší počet obětí v minulé dekádě připadal na vlny horka.

„Ekonomické ztráty kvůli extrémnímu počasí a klimatickým událostem nicméně i nadále rostly,“ upozornila WMO. Projevem počasí, který způsobil největší škody, zůstává hurikán Katrina v roce 2005. Největší škody způsobily tropické cyklony.

Minulá dekáda byla dobou změn

Podle WMO bylo minulé desetiletí obdobím, kdy se zrychlily některé negativní projevy změn klimatu. Průměrná teplota v uplynulém desetiletí byla vyšší o 1,1 stupně ve srovnání s průměrem z let 1850 až 1900. „Každé další desetiletí od 90. let bylo teplejší než všechny předchozí dekády,“ uvedla WMO.

Kvůli růstu teplot také zrychlilo tempo tání ledovců a ledové pokrývky v Arktidě a na Antarktidě. Kvůli tomu se rovněž zvýšilo stoupání hladiny oceánů. V letech 2011 až 2020 se hladiny zvýšily v průměru o 4,5 milimetru ročně, v předchozím desetiletí to bylo o 2,9 milimetru ročně.

„Koncentrace tří hlavních skleníkových plynů v atmosféře v desetiletí (2011 až 2020) nadále rostla,“ sdělila WMO. V případě oxidu uhličitého průměr činil 402 ppm (částic na jeden milion), v letech 2001 až 2010 byl průměr o 22 ppm nižší. Roční tempo růstu koncentrace oxidu uhličitého rovněž rostlo. „Pro stabilizaci klimatu a zastavení dalšího oteplování musí být emise výrazně sníženy,“ uvedla WMO.

Pozitivní vývoj WMO zaznamenala ohledně stavu vrstvy ozonu. Díra ve vrstvě byla v letech 2011 až 2020 v průměru menší než v předchozích dvou dekádách. Je to pozitivní výsledek omezení výroby a vypouštění látek, které ozonovou vrstvu poškozovaly.

WMO zveřejnila své údaje v době konání klimatické konference COP28 v Dubaji, na které světové státy jednají o tom, jak omezit růst teplot, a o opatřeních, jež mají zmírnit dopad změn klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
před 34 mminutami

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSvětový den zdraví připomene i význam vědy

Jsou na vzestupu a mnohdy odolávají léčbě – houbové infekce. Světová zdravotnická organizace v posledních letech opakovaně upozorňuje, že představují rostoucí hrozbu pro lidské zdraví. Mikroskopické houby, plísně nebo kvasinky, způsobují různá onemocnění. Od menších kožních problémů až po nebezpečné nákazy postihující orgány. Jejich výzkumem se zabývají i čeští vědci. Právě význam vědy připomíná v úterý také Světový den zdraví.
před 2 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026
Načítání...