Keir Starmer strana 2 z 5

Příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí je na dosah, uvedli šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Obdobně se vyjádřili i čelní představitelé Velké Británie či Německa. Teroristické hnutí Hamás odpovědělo na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války v oblasti, že je ochotno předat všechna izraelská rukojmí, živá i mrtvá. V evropských metropolích se proti válce demonstrovalo.

Jednoho z mužů, který zahynul při čtvrtečním útoku před synagogou v Manchesteru, zasáhla kulka vystřelená policistou, uvedla v pátek podle médií manchesterská policie. Její šéf Stephen Watson řekl, že podle předběžného forenzního vyšetřování oběť utrpěla střelné zranění. Podezřelý útočník Jihad al-Shamie u sebe neměl střelnou zbraň, jediné výstřely vypálila policie, když se snažila pachatele zneškodnit, uvedl policejní šéf. Dle Deníku The Guardian byl muž dříve vyšetřován kvůli sexuálnímu napadení.

Britský premiér Keir Starmer v reakci na čtvrteční útok na synagogu v Manchesteru uvedl, že útočník si své oběti vybral právě proto, že to byli Židé. Slíbil zajistit židovské komunitě bezpečnost, kterou si zaslouží, informuje agentura Reuters. Útok si vyžádal dvě oběti. Po zásahu policie zemřel i útočník, který najel autem do lidí a zaútočil rovněž nožem. Policie incident označila za teroristický čin. Izraelští vládní politici považují útok za výsledek vlny antisemitismu v Británii a slabosti vůči terorismu.

Na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy již reagují evropští státníci. Plán přivítali lídři Německa, Itálie, Francie i Británie, kteří zároveň nabízejí spolupráci. Podle německého kancléře Friedricha Merze jde o nejlepší šanci na ukončení války. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu také ale v úterý řekl, že izraelská armáda zůstane na většině území Pásma Gazy a Izrael nepřistoupí na vznik nezávislého palestinského státu, ačkoliv mírový plán, se kterým souhlasil, se o tomto zmiňuje.

Velká Británie stojí podle premiéra Keira Starmera na rozcestí mezi slušností a rozdělením společnosti. Obliba jeho labouristů se pouhých čtrnáct měsíců po drtivém volebním vítězství propadá, spekuluje se dokonce o výměně šéfa vlády. Body naopak sbírá brexitový politik Nigel Farage, jehož protiimigrační Reformní strana by mohla zbořit tradiční britský systém. Podle Starmera probíhá „boj o duši“ země – podobně jako kdysi po válce.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podpořil plán amerického prezidenta Donalda Trumpa k ukončení války v Gaze, jelikož naplňuje izraelské cíle. Plán Bílý dům zveřejnil krátce před tiskovou konferencí. Pokud bude s mírovým plánem souhlasit i Hamás, musí nejpozději do 72 hodin propustit rukojmí, uvedl Trump. Bílý dům také počítá s tím, že v Pásmu Gazy budou vládnout palestinští technokraté pod dohledem mezinárodního výboru vedeného Trumpem.

Spojené království zváží zpřísnění pravidel pro migranty, kteří se budou chtít v zemi trvale usadit. Podle britské ministryně vnitra Shabany Mahmoodové bude země od žadatelů požadovat „prokázání jejich hodnoty pro společnost“. Londýn už v letošním roce zpřísnil migrační politiku v několika vlnách.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země oficiálně uznala Stát Palestina. Krok má podle něj vést k míru, uvedla agentura AFP. Učinil tak na mezinárodní konferenci o dvoustátním řešení izraelsko-palestinského konfliktu, kterou Paříž pořádá spolu se Saúdskou Arábií na okraj Valného shromáždění OSN. Podle Elysejského paláce by během ní Stát Palestina mělo uznat také několik dalších zemí. Palestinská autonomie označila Macronovo rozhodnutí za historické a odvážné. Přivítal jej i generální tajemník OSN António Guterres.

Velká Británie, Kanada, Austrálie a Portugalsko v neděli formálně uznaly Stát Palestina. Teroristické hnutí Hamás v něm nesmí hrát žádnou roli, zdůraznily vlády těchto zemí. Podle stanice BBC jde o zásadní obrat v britské zahraniční politice. Avízo kroku vyvolalo už dříve ostrou kritiku Jeruzaléma. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej označuje za odměňování teroru. Tato slova v neděli zopakoval. Česko nyní uznat palestinský stát neplánuje.

Britský premiér Keir Starmer hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o způsobech, jak zvýšit podporu Ukrajinu a vyvinout větší tlak na ruského vládce Vladimira Putina, aby souhlasil s mírovou dohodou. „Putin mě zklamal,“ řekl Trump. Tématem jednání byla také válka v Pásmu Gazy a dohoda o technologické spolupráci obou zemí.

Americký prezident Donald Trump ve středu s manželkou Melanií dorazil na hrad Windsor, kde se setkali s královským párem. Trump tím zahájil program své druhé, dvoudenní státní návštěvy Spojeného království. Program prvního dne završil státní banket, kde promluvil Trump i Karel III. Král ocenil Trumpovy mírové snahy, prezident mluvil o mimořádné poctě. Obchodní a politická jednání s představiteli britské vlády jsou naplánovaná na čtvrtek.

V Londýně se přibližně 110 tisíc lidí zúčastnilo protiimigrační demonstrace s názvem Unite the Kingdom (Spojme Království) organizované krajně pravicovým aktivistou Tommym Robinsonem. Informovala metropolitní policie na sociální síti X. Protestující vyjádřili také svou nespokojenost se současnou labouristickou vládou a premiérem Keirem Starmerem. V reakci na akci svolali protirasističtí aktivisté vlastní demonstraci. Policie zasahovala při drobných potyčkách.

Britský premiér Keir Starmer ve čtvrtek odvolal z funkce britského velvyslance ve Spojených státech amerických Petera Mandelsona kvůli jeho vazbám na již zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina, odsouzeného za sexuální zločiny včetně zneužívání nezletilých dívek. Britské ministerstvo zahraničí velvyslancovo odvolání oznámilo jen několik dní před návštěvou Donalda Trumpa ve Spojeném království.

Britský premiér Keir Starmer se v pondělí ve svém vládním sídle v Londýně setkal s prezidentem Palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem, který ocenil slib Spojeného království uznat tento měsíc palestinský stát. Informovala o tom agentura Reuters. Starmer v červenci oznámil, že Británie v září uzná existenci Státu Palestina, pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení katastrofální situace v Pásmu Gazy a k uzavření příměří v tamní válce.

Šéf opoziční britské strany Reform UK Nigel Farage prohlásil, že pokud se jeho platforma v budoucnu dostane k moci, deportuje ze země až 600 tisíc migrantů. Šéf britských populistů také řekl, že zakáže žádat o azyl každému, kdo se do Spojeného království dostane na člunu. Migrace právě tímto způsobem trhá v Británii rekordy a je nejdůležitějším politickým tématem. Reagují na něj i vládní labouristé, kteří chtějí zrychlit azylové řízení a s ním i případné deportace. Farageovy plány označují mimo jiné za neústavní a neekonomické.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil v pátek Moskvu, že dělá vše pro to, aby se schůzka mezi ním a ruským vůdcem Vladimirem Putinem neuskutečnila. Zároveň vyzval spojence Kyjeva k novým sankcím vůči Rusku, pokud Moskva neprojeví ochotu ukončit invazi do jeho země. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že se schůzka neplánuje, protože není připravena agenda summitu.

Nejnovější statistiky ukázaly, že Británii se nedaří snížit množství žadatelů o azyl. V červnu jich bylo rekordních 111 tisíc, další neustále připlouvají z Francie. Labouristické vládě Keira Starmera se nepodařilo ani omezit jejich – velmi kritizované – ubytování v hotelech napříč celou zemí. Vše vede k citelnému poklesu popularity kabinetu i k častým protestům. Do situace navíc vstoupilo možná přelomové soudní rozhodnutí: vláda má do 12. září vystěhovat všechny migranty z hotelu Bell v Eppingu. Ministerstvo vnitra se hodlá odvolat, ale mnohé radnice po celé Británii nyní chtějí příklad z Eppingu následovat. Imigrace je dnes pro Brity nejdůležitějším tématem, které předstihlo i obavy o stav ekonomiky, jež prochází obdobím vysoké inflace a slabého růstu.

Jedním z klíčových témat jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dalších zástupců Evropy s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě byly bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Trump řekl, že Spojené státy pomohou zaručit poválečnou bezpečnost Ukrajiny. Záruky mohou být podle finského prezidenta Alexandera Stubba podobné článku 5 smlouvy NATO o kolektivní obraně. Jejich přesné parametry ani přesná role Spojených států ale zatím známé nejsou.

V Bílém domě se v pondělí uskutečnilo multilaterální jednání o rusko-ukrajinské válce mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a zástupci několika evropských zemí a mezinárodních institucí. Zúčastnil se jej také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump na své sociální síti Truth Social oznámil, že na závěr jednání telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem a začal s přípravami schůzky šéfa Kremlu a Zelenského, která bude následována trojstranným jednáním za jeho účasti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí ve Washingtonu setkal s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem, napsala agentura Reuters. Prezident USA Donald Trump později přijal v Bílém domě Zelenského a evropské představitele. Jednání ve Washingtonu následuje po Trumpově pátečním summitu s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce, kam ukrajinský lídr ani vysocí evropští představitelé pozváni nebyli.

Bílý dům hostil další jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Na setkání a rokování dorazila také řada evropských lídrů. Vztahy Trumpa se Zelenským měly turbulentní vývoj, šéf Bílého domu s nástupem do úřadu nejprve sliboval rychlé ukončení války a příměří s Ruskem. Po nezdaru následovala vyhrocená schůzka s ukrajinským lídrem v Bílém domě, která se zvrhla až do veřejné vzájemné hádky.

Ze strany americké administrativy dochází k určitému posunu v tom smyslu, že mnohem více vtahuje do hry ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropské lídry, vyjádřil se ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou k současným snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout pokroku v řešení ruské války na Ukrajině. Trump podle jeho názoru zřejmě pochopil, že situaci bez evropských lídrů nemůže vyřešit.

Zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany USA a Evropy, shodla se koalice ochotných podle českého premiéra Petra Fialy (ODS). Cílem nedělní videokonference členů koalice byla koordinace postojů před pondělní schůzkou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dalších evropských státníků s prezidentem USA Donaldem Trumpem ve Washingtonu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je situace vážná pro Ukrajinu i Evropu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po telefonátu se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem v sobotu avizoval, že v pondělí přiletí do USA. Jednat s Trumpem bude o příměří na Ukrajině a summitu na Aljašce, kde se v noci z pátku na sobotu SELČ prezident USA sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem, konkrétní závěry rokování ale nebyly oznámeny. Americký list The New York Times (NYT) informoval, že na pondělní schůzku jsou do Washingtonu pozváni také evropští lídři.