Keir Starmer strana 2 z 5

Britský premiér Keir Starmer se v pondělí ve svém vládním sídle v Londýně setkal s prezidentem Palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem, který ocenil slib Spojeného království uznat tento měsíc palestinský stát. Informovala o tom agentura Reuters. Starmer v červenci oznámil, že Británie v září uzná existenci Státu Palestina, pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení katastrofální situace v Pásmu Gazy a k uzavření příměří v tamní válce.

Šéf opoziční britské strany Reform UK Nigel Farage prohlásil, že pokud se jeho platforma v budoucnu dostane k moci, deportuje ze země až 600 tisíc migrantů. Šéf britských populistů také řekl, že zakáže žádat o azyl každému, kdo se do Spojeného království dostane na člunu. Migrace právě tímto způsobem trhá v Británii rekordy a je nejdůležitějším politickým tématem. Reagují na něj i vládní labouristé, kteří chtějí zrychlit azylové řízení a s ním i případné deportace. Farageovy plány označují mimo jiné za neústavní a neekonomické.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil v pátek Moskvu, že dělá vše pro to, aby se schůzka mezi ním a ruským vůdcem Vladimirem Putinem neuskutečnila. Zároveň vyzval spojence Kyjeva k novým sankcím vůči Rusku, pokud Moskva neprojeví ochotu ukončit invazi do jeho země. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že se schůzka neplánuje, protože není připravena agenda summitu.

Nejnovější statistiky ukázaly, že Británii se nedaří snížit množství žadatelů o azyl. V červnu jich bylo rekordních 111 tisíc, další neustále připlouvají z Francie. Labouristické vládě Keira Starmera se nepodařilo ani omezit jejich – velmi kritizované – ubytování v hotelech napříč celou zemí. Vše vede k citelnému poklesu popularity kabinetu i k častým protestům. Do situace navíc vstoupilo možná přelomové soudní rozhodnutí: vláda má do 12. září vystěhovat všechny migranty z hotelu Bell v Eppingu. Ministerstvo vnitra se hodlá odvolat, ale mnohé radnice po celé Británii nyní chtějí příklad z Eppingu následovat. Imigrace je dnes pro Brity nejdůležitějším tématem, které předstihlo i obavy o stav ekonomiky, jež prochází obdobím vysoké inflace a slabého růstu.

Jedním z klíčových témat jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dalších zástupců Evropy s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě byly bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Trump řekl, že Spojené státy pomohou zaručit poválečnou bezpečnost Ukrajiny. Záruky mohou být podle finského prezidenta Alexandera Stubba podobné článku 5 smlouvy NATO o kolektivní obraně. Jejich přesné parametry ani přesná role Spojených států ale zatím známé nejsou.

V Bílém domě se v pondělí uskutečnilo multilaterální jednání o rusko-ukrajinské válce mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a zástupci několika evropských zemí a mezinárodních institucí. Zúčastnil se jej také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Trump na své sociální síti Truth Social oznámil, že na závěr jednání telefonicky hovořil s ruským vládcem Vladimirem Putinem a začal s přípravami schůzky šéfa Kremlu a Zelenského, která bude následována trojstranným jednáním za jeho účasti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí ve Washingtonu setkal s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem, napsala agentura Reuters. Prezident USA Donald Trump později přijal v Bílém domě Zelenského a evropské představitele. Jednání ve Washingtonu následuje po Trumpově pátečním summitu s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce, kam ukrajinský lídr ani vysocí evropští představitelé pozváni nebyli.

Bílý dům hostil další jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Na setkání a rokování dorazila také řada evropských lídrů. Vztahy Trumpa se Zelenským měly turbulentní vývoj, šéf Bílého domu s nástupem do úřadu nejprve sliboval rychlé ukončení války a příměří s Ruskem. Po nezdaru následovala vyhrocená schůzka s ukrajinským lídrem v Bílém domě, která se zvrhla až do veřejné vzájemné hádky.

Ze strany americké administrativy dochází k určitému posunu v tom smyslu, že mnohem více vtahuje do hry ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a evropské lídry, vyjádřil se ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou k současným snahám amerického prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout pokroku v řešení ruské války na Ukrajině. Trump podle jeho názoru zřejmě pochopil, že situaci bez evropských lídrů nemůže vyřešit.

Zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany USA a Evropy, shodla se koalice ochotných podle českého premiéra Petra Fialy (ODS). Cílem nedělní videokonference členů koalice byla koordinace postojů před pondělní schůzkou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dalších evropských státníků s prezidentem USA Donaldem Trumpem ve Washingtonu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je situace vážná pro Ukrajinu i Evropu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po telefonátu se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem v sobotu avizoval, že v pondělí přiletí do USA. Jednat s Trumpem bude o příměří na Ukrajině a summitu na Aljašce, kde se v noci z pátku na sobotu SELČ prezident USA sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem, konkrétní závěry rokování ale nebyly oznámeny. Americký list The New York Times (NYT) informoval, že na pondělní schůzku jsou do Washingtonu pozváni také evropští lídři.

Silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Evropu jsou „nezbytné“ v jakékoli mírové dohodě, která má ukončit ruskou válku na Ukrajině, sdělila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem řada evropských lídrů v sobotu vyjádřila pokračující podporu Ukrajině. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že je třeba spustit standardizaci vztahů Evropské unie a Ruska.

Americký prezident Donald Trump na palubě Air Force One cestou na Aljašku prohlásil, že z jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem „něco vzejde“. Do Anchorage už přicestovala ruská delegace, která se rovněž jednání zúčastní. Vpředvečer se v Anchorage sešlo několik set lidí vyjadřujících podporu Ukrajině, informoval ruskojazyčný server BBC. Ukrajina, která se tři a půl roku brání ruské plnohodnotné invazi, pozvánku na schůzku nedostala.

Ukrajině se dosud podařilo zajistit 1,5 miliardy dolarů (31,4 miliardy korun), za které evropští spojenci v rámci nové iniciativy nakoupí americké zbraně, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Celková hodnota pomoci, kterou chce Severoatlantická aliance tímto způsobem pro Kyjev zabezpečit, je asi deset miliard eur (245 miliard korun). O další podpoře jednal Zelenskyj ve čtvrtek v Londýně s britským premiérem Keirem Starmerem.

Při pátečním jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po virtuálním summitu evropských lídrů včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané chtějí, aby byl šéf Bílého domu v Anchorage úspěšný, dodal Merz. Podle Zelenského si Putin přeje okupaci celé Ukrajiny.

Cestu k míru na Ukrajině nelze určit bez Ukrajiny, uvedli ve společném prohlášení lídři Británie, Finska, Francie, Itálie, Německa a Polska a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nutným předpokladem pro jednání je podle nich příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev si prohlášení evropských lídrů cení a plně ho podporuje.

Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že Německo až do odvolání neschválí žádný další vývoz vojenského vybavení do Izraele, které by mohlo být použito při ofenzivě v Pásmu Gazy. Reaguje tím na rozhodnutí bezpečnostního kabinetu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua obsadit město Gaza v palestinské enklávě, píše agentura Reuters.

Rozhodnutí bezpečnostního kabinetu premiéra Benjamina Netanjahua obsadit město Gaza v palestinské enklávě ostře kritizuje izraelská opozice. Politici mluví o katastrofě, která povede ke smrti rukojmí a vojáků a ovlivní celé generace, píše list Times of Israel. Podle Hamásu se Izrael chystá spáchat „další válečný zločin“.

Evropská unie při vyjednávání o clech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tahala za kratší konec provazu, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO). Uvedl to v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Vyjednání patnáctiprocentních cel na zboží dovážené z EU do USA za úspěch Havlíček nepovažuje. Poukázal přitom mimo jiné na to, že například Velká Británie si vyjednala cla nižší.

Prezident USA Donald Trump se chce osobně sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem, píše list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se list odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat pak má jednání Trumpa a Putina s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Putin ve středu také přijal v Kremlu Trumpova zmocněnce Steva Witkoffa. Podle Putinova zahraničněpolitického poradce Jurije Ušakova si obě strany vyměnily „signály“ ohledně situace na Ukrajině.

Spojené státy a Rwanda se dohodly na tom, že africká země přijme až 250 migrantů deportovaných z USA. Podle agentury Reuters to uvedli mluvčí rwandské vlády a jeden nejmenovaný činitel. Americké úřady se k tomu zatím nevyjádřily.

Kanada má v úmyslu na zářijovém Valném shromáždění OSN uznat Stát Palestina, oznámil kanadský premiér Mark Carney. Podmiňuje to ale závazkem Palestinské samosprávy k reformám, včetně zásadních změn její vlády a uspořádání parlamentních voleb v roce 2026, na nichž se nebude smět podílet teroristické hnutí Hamás. Další podmínkou je demilitarizace palestinského státu.

Prezident Petr Pavel přijal ve středu na Pražském hradě ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.). Jednali o koordinaci pozice České republiky k situaci na Blízkém východě. Pavel minulý týden uvedl, že se na dění v Pásmu Gazy dívá trochu jinak než vláda. Vzájemné konzultace Hradu a členů vlády by měly sloužit k tomu, aby obě strany mluvily pokud možno stejným hlasem, soudí Pavel.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý v reakci na plán Británie uznat Palestinu jako stát, pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení otřesné situace v Pásmu Gazy, uvedl, že britský ministerský předseda Keir Starmer svým rozhodnutím odměňuje „obludný terorismus“ Hamásu a trestá oběti této teroristické organizace. Džihádistický stát, který by vznikl na hranicích Izraele nyní, bude později ohrožovat Británii, dodal Netanjahu.