Téma 80 let od konce druhé světové války strana 4 z 5

V Plzni vrcholí Slavnosti svobody, oslavy osmdesátého výročí osvobození americkou armádou. Jde o jedny z největších připomínek konce druhé světové války. Přiletěl na ně i devětadevadesátiletý veterán Harry Humason, který se vrátil do Čech poprvé od roku 1945. V československé armádě tehdy bojoval i Oscar, otec Michlean Lowy Amirové žijící v USA, díky němuž se dochovaly unikátní fotografie z osvobozování západočeského města. Snímky napravily mylné tvrzení amerických novin, že Plzeň osvobodili Sověti. „Nevěděli, co je Plzeň. Historii přijali tak, jak jim byla interpretována,“ přiblížila Amirová.

Druhá světová válka přinesla ženám nové pracovní příležitosti a finanční nezávislost v době, kdy se dělníci či mechanici ze dne na den stali vojáky. S koncem konfliktu však přišel rychlý návrat do starých kolejí a z většiny žen se pod tlakem společnosti opět staly pečovatelky o domácnost. Výraznou změnu přinesla na Západě až sexuální revoluce a hnutí za práva žen v šedesátých a sedmdesátých letech.

Mohlo pražské povstání dopadnout jinak? Do ulic města měla vtrhnout obrovská záplavová vlna a obětí by mohlo být řádově možná o stovky až tisíce víc. Nacističtí velitelé z výcvikového prostoru Waffen-SS na Benešovsku totiž měli v plánu vyhodit do vzduchu přehrady ve Štěchovicích a Vraném a Prahu zatopit. U hrází dokonce už v posledních dnech války shromáždili dvanáct tun trhavin. Přestože od plánu nakonec upustili, do bojů o Prahu výrazně zasáhly alespoň jejich jednotky. Přes dvanáct tisíc vojáků cestou na hlavní město navíc masakrovalo povstalce, kteří se jim v postupu pokusili zabránit.

Zástupci vlády, parlamentu, hlavního města, policie a armády připomněli u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě začátek Pražského povstání proti nacistickým okupantům v květnu 1945. Položením věnců uctili památku padlých. Jedinou cestou k uchování svobody a demokracie je jejich společná obrana, řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Povstání vypuklo před osmdesáti lety ráno 5. května.

Těsně před koncem druhé světové války, 5. května 1945, v Javoříčku na Litovelsku zastřelili nacisté osmatřicet mužů. Většinu domů zničili zápalnými granáty. Pětadvacet lidí zavraždili ustupující nacisté i v Leskovicích u Pacova. Se zemí srovnali také většinu domů. Vypálení Leskovic je podle historičky Miroslavy Kvášové jednou z mnoha tragédií konce druhé světové války, které se nedostaly do širšího povědomí.

Tisíce povstalců, barikád i mrtvých – takový je finální účet Pražského povstání. Na provizorních zátarasech bojovali nejen Pražané, ale lidé z blízkého i vzdálenějšího okolí, kteří přijeli na pomoc hlavnímu městu. Neumírali ale jen aktivní bojovníci. Stále ještě odporující německé jednotky masakrovaly civilisty, které často bezdůvodně vyváděly z domů a sklepů a týraly a vraždily přímo před jejich příbuznými. Neušetřily ani nejmenší děti. Místa těchto tragédií i hrdinných střetů, umístění barikád i další smutné osudy mapuje nová kniha Průvodce povstaleckou Prahou.

V rámci Konvoje svobody přes Plzeň projelo přes 400 kusů americké vojenské historické techniky. Mezi posádkami historických vozů byli i pamětníci druhé světové války a členové jejich rodin. Více než dvoukilometrovou cestu, kterou lemovaly tisíce lidí, zakončila vybraná technika z čela konvoje na náměstí Republiky. Ve městě třetím dnem pokračují pětidenní Slavnosti svobody – oslavy 80. výročí osvobození Plzně americkou armádou.

Bitva o zámek Itter byla jediným střetem druhé světové války, kdy americká armáda bojovala po boku Němců. Středověkou pevnost ležící uprostřed rakouských Alp v posledních dnech války společně zvládli ubránit proti přesile příslušníků Waffen-SS. Událost, která se odehrála před 80 lety, posléze vešla do historie jako „nejpodivnější bitva druhé světové války“.

Uplynulo osmdesát let od osvobození celého Slovenska. Závěrečné boje zasáhly severozápad území, o poslední obec Makov se bojovalo jen pár hodin. Nacisté se chystali na partyzánskou válku, Rudé armádě už ale ustoupili směrem k Ostravě.

Druhý den plzeňských Slavností svobody, oslav 80. výročí osvobození města americkou armádou a konce druhé světové války, zahájila v sobotu mše za veterány a oběti válek. Bohoslužby v katedrále svatého Bartoloměje se zúčastnili rodinní příslušníci amerických a belgických veteránů, kteří v květnu 1945 osvobodili Plzeň.