Téma 80 let od konce druhé světové války strana 5 z 5

Před osmdesáti lety s blížícím se koncem druhé světové války probíhaly jedny z posledních střetů na českém území a obyvatelé se na řadě míst stavěli německým okupantům. „To, co bylo důležité, bylo celé české květnové povstání. Pražské povstání bylo sice největší, ale bylo pouze jednou z bitev,“ sdělil v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou historik z Vojenského historického ústavu Praha Tomáš Jakl, podle něhož je poznávání historie nikdy nekončícím procesem.

V terezínské policejní věznici gestapa v Malé pevnosti se 2. května 1945 odehrála poslední hromadná vražda českých odbojářů. O život přišlo 51 vězňů (včetně tří žen), převážně představitelů levicové mládežnické organizace Předvoj. Jejich životy vyhasly v den dobytí Berlína sovětskými vojsky a šest dní před koncem války.

Před osmdesáti lety se dočkal osvobození Zlín a krátce na to i Vsetín, a to díky Rudé armádě s jednotkami rumunské armády, příslušníky 1. československého armádního sboru pod velením generála Karla Klapálka a 1. československou partyzánskou brigádou Jana Žižky. Osvobození se věnuje výstava Nezapomeňme – 80 let od vítězství, která na náměstí Míru ve Zlíně potrvá do 12. května. Ve Vsetíně budou oslavy v Domě kultury. Připraveny tam jsou dvě výstavy i dvoudenní mezinárodní konference.

Pietním aktem u památníku 2. pěší divize začaly v Plzni pětidenní Slavnosti svobody, oslavy 80. výročí osvobození Plzně americkou armádou, jedny z největších připomínek konce druhé světové války v Evropě. Přiletěl na ně 99letý veterán Harry Humason, který se vrátil do Čech poprvé od roku 1945, a dále asi 170 potomků a rodinných příslušníků dalších amerických a belgických vojáků, kteří město v květnu 1945 osvobozovali. Poprvé oslavy navštíví belgický král Philippe, spolu s ním se hlavního pietního aktu u památníku Díky, Ameriko! zúčastní 6. května prezident Petr Pavel.

Bitva o Berlín, která se odehrála před 80 lety, byla posledním velkým soubojem Sovětského svazu a Hitlerovy třetí říše v Evropě. Dobytí hlavního města nacistické říše bylo pro Sověty otázkou prestiže, stejně jako skutečnost, že se poté ocitla většina střední Evropy a celá východní ve sféře vlivu jejich režimu.

Porážka nacistického Německa byla na jaře roku 1945 jen otázkou času. Nacistický vůdce Adolf Hitler se skrýval v Berlíně, které bylo nejdůležitějším městem Třetí říše. Právě v něm svedla sovětská a německá vojska na přelomu dubna a května tuhé boje, které pokračovaly i po diktátorově smrti 30. dubna 1945. Město bylo po četných spojeneckých náletech v troskách, lidé se skrývali ve sklepích. Berlín v ulicích bránily zbytky německé armády, jednotky SS a také domobrana.

Osvobození Ostravy, kterého se tamní obyvatelé dočkali před 80 lety 30. dubna 1945, předcházela rozsáhlá ostravsko-opavská operace, která trvala téměř dva měsíce. Do boje se zapojilo přes čtvrt milionu vojáků 4. ukrajinského frontu Rudé armády včetně příslušníků 1. československé samostatné tankové brigády a československé smíšené letecké divize. Proti stálo sto padesát tisíc vojáků německé armády.

Richard Husch byl synem maďarského Němce a Židovky. Matka za války skončila v Terezíně, otec v pracovním táboře, přesto ho krátce po válce obyvatelé Hroubovic na Chrudimsku ubili. Rodinný dům původně konfiskovali nacisté, komunisté verdikt potvrdili. Přestože majitelka válku přežila, skončila s dětmi v maringotce v lese. Rodina si trauma nese dodnes.

Ještě 20. dubna nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels opěvoval Adolfa Hitlera coby nejstatečnější srdce Německa. O deset dní později spáchal vůdce třetí říše ve svém berlínském bunkru sebevraždu, zhrzený generalitou i vlastním národem. O posledních hodinách muže, který šest let týral Evropu, se ovšem veřejnost nedozvěděla víc, než že „hrdinně padl“. Poslední dubnový den od jeho smrti uplynulo 80 let. Připomínáme starší výroční text webu ČT24.

Před osmdesáti lety byl osvobozen jeden z posledních tehdy ještě fungujících nacistických koncentračních táborů Dachau. Za dvanáct let existence prošlo vyhlazovacím zařízením nejméně dvě stě tisíc lidí, přes čtyřicet tisíc z nich zahynulo. Tábor byl prvním svého druhu určený původně pro politické vězně nacistů. Zařízením prošly také téměř tři tisíce evropských katolických duchovních, připomněl historik z Masarykova ústavu Akademie věd Michal Pehr.