Václav Havel strana 5 z 5

Přesně před třiceti lety byl poslední prezident Československa zvolen prvním prezidentem Česka. Volili pouze poslanci, a to v tajném hlasování, protože Senát ještě neexistoval. Mezi demisí a zvolením Václava Havla byl Pražský hrad bez hlavy státu déle než půl roku, nejdéle v historii republiky. Událost si Česko připomíná i nyní, v Praze například vyjela speciální tramvaj.

Šestadvacátého ledna 1993 parlament poprvé volil hlavu státu v historii samostatné České republiky. Prezidentem se stal Václav Havel, mezi nominovanými kandidáty byl například i předseda republikánské strany Miroslav Sládek. Volbu zdržel i anonym, který oznámil, že je v budově parlamentu bomba. Zákonodárci nakonec Václava Havla zvolili hned v prvním kole tajné volby, kdy pro něj hlasovalo 109 ze dvou stovek poslanců.

Bývá pravidlem, že český, respektive československý prezident je vyobrazen nejen na oficiálních portrétech, ale i na poštovní známce. Je to český unikát, prezidenti na známkách, na rozdíl od panovníků, nebývají. Pošta známky s českými prezidenty vydává od roku 1920, kdy vyšla první s portrétem Tomáše Garrigua Masaryka. O „prezidentských“ známkách hovořili v pátečních Událostech, komentářích grafička Klára Melichová a kurátor dokumentace známkové tvorby Poštovního Muzea Pavel Kovařík.

Přes dvě desítky osobností získaly ve čtvrtek v podvečer v Senátu ocenění Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Organizace je vyznamenává za jejich občanské postoje, počiny a přínos. Jedním z oceněných je legenda tuzemského undergroundu a disentu František Stárek přezdívaný Čuňas.

Každá hlava státu potřebuje oficiální portrét. Do vizuální paměti národa se ale státníci často zapíší neformálnějším výjevem, než je profesionálně nastylizovaná fotografie ve školní třídě. Tomáš Garrigue Masaryk na koni, Václav Havel v krátkých kalhotách nebo Miloš Zeman v nafukovacím člunu se stávají symboly, které fungují třeba jako zástupci názoru v polarizované společnosti, či dokonce celé jedné éry v dějinách státu.

V lednu před 46 lety začaly represe komunistického režimu proti jeho odpůrcům. 6. ledna skončil ve vězení Václav Havel, jeden z ideových tvůrců Charty 77, jejíž text krátce předtím vznikl. Obrazových svědectví z té doby je velmi málo. Tehdy sedmnáctiletý učeň reprodukční grafiky Ondřej Němec si fotil jen tak pro sebe lidi z undergroundu a intelektuály kolem Václava Havla, blízkého přítele svých rodičů. Jeho autentické svědectví z té doby zpracoval pro Reportéry ČT David Vondráček.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Josef Středula. Téměř celou svou kariéru se pohybuje v odborech, řadu let působí jako předseda největší české odborové centrály. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil v květnu, jeho kandidaturu podpořil prezident Miloš Zeman. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo přes 62 tisíc lidí. Současně získal i hlasy jedenácti senátorů.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Pavel Fischer. O prezidentský post se ucházel již v roce 2018, kdy skončil třetí. V minulosti působil jako diplomat ve Francii a Monaku, aktuálně je nezařazeným členem Senátu. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil na začátku října. Přihlášku k volbám Fischer doložil podpisy dvaceti poslanců a 31 senátorů.

Za dílo amatérů považuje Michael Kocáb zánik Československa. Připomněl, že politici, kteří rozhodnutí učinili, měli minimum zkušeností, a je přesvědčen, že rozhodnout měli občané republiky v referendu. Vzpomínky z obou zemí někdejší federace však ukazují, že postoj Čechů a Slováků byl počátkem 90. let značně odlišný. Zatímco nynější ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vzpomíná na československý sentiment, někdejší slovenský premiér Mikuláš Dzurinda vzpomněl na agresi slovenských občanů vůči zákonodárcům, kteří se pokoušeli osamostatnění zabránit. Politici minulí i současní diskutovali o jubileu Česka a Slovenska v Událostech, komentářích.

Narozeniny neslaví na Nový rok jen Česká republika, ale i Jakub Vala. Vteřinu po půlnoci v úvodu roku 1993 se narodil v Třebíči. Stal se tak prvním člověkem, jemuž úředníci do rodného listu napsali místo Československa už jen název samostatného českého státu.

Přesně před třiceti lety, 1. ledna 1993, vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika. Společný stát Čechů a Slováků přestal po 74 letech existovat úderem půlnoci 31. prosince 1992. Podle vrcholových politiků tehdejší doby i současnosti šlo o završení dlouhodobých tendencí, vztahy obou nových zemí to ale nijak nepoškodilo.

Přesně před třiceti lety, 1. ledna 1993, vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika. Společný stát Čechů a Slováků přestal po 74 letech existovat úderem půlnoci 31. prosince 1992. Podle vrcholových politiků tehdejší doby i současnosti šlo o završení dlouhodobých tendencí, vztahy obou nových zemí to ale nijak nepoškodilo.

V Japonsku je zájem o českou literaturu. Díky práci tamních bohemistů ročně vyjdou až čtyři překlady českých knih. Úspěch mají díla Václava Havla a Karla Čapka, ale ke čtenářům se dostávají i současní autoři.

V Bruselu skončilo poslední ministerské zasedání v Radě EU pod českým vedením, na kterém jednali ministři životního prostředí. Právě v oblasti klimatu hlásí čeští vyjednavači úspěchy – ke schválení posunuli zásadní části takzvané Zelené dohody a balíčku Fit for 55, který má Unii do konce desetiletí dovést k omezení emisí oxidu uhličitého nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. České předsednictví pochválil první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který ho označil za jedno z nejúspěšnějších za dlouhá léta. Na konci roku předá Česko předsednictví Švédsku.

Do prezidentských voleb zbývá již necelý měsíc, lidé budou moci potřetí přímo volit hlavu státu. Kandidátům položila Česká televize sérii otázek na různá témata a postupně v Událostech představuje jejich názory. Nyní ČT nabízí odpovědi na otázku, jak podstatné jsou z pohledu kandidátů sankce proti Rusku a jak důležitá je podpora Ukrajiny. Kandidáti také odpovídali na otázku, kam by měl prezident jezdit na zahraniční cesty.

Přesně 24 let existovalo Federální shromáždění jakožto parlament v rámci Československa. Poslanci obou zemí – české i slovenské – v něm poprvé zasedali v lednu 1969, nedlouho po sovětské okupaci vojsky Varšavské smlouvy. A dva týdny před rozpadem federace na dva samostatné státy se v něm volení zástupci sešli naposledy. Tuto událost si nenechal ujít ani prezident Václav Havel.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Několik let pracoval jako osobní fotograf prezidenta Václava Havla. Že ho lidé spojují hlavně se snímky prvního českého prezidenta, Tomkimu Němcovi v minulosti vadilo, zpětně to ale vnímá tak, že se nic lepšího nemohlo stát. „Jsem fatalista,“ myslí si o sobě fotograf, kterého fascinují obyčejní lidé. „Přitahuje mě běžný život a naše role v něm,“ vysvětluje. V podcastu Background ČT24 mluví o svém dětství v Egyptě i o české fotografické scéně.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová převzala ve středu na francouzském velvyslanectví v Praze Řád čestné legie, což je nejvyšší francouzské státní vyznamenání. Francie tak ocenila přínos Zažímalové na vědecké spolupráci mezi Českem a Francií. Zažímalové předal insignie rytířky Řádu čestné legie francouzský velvyslanec Alexis Dutertre.

Slam poetry spojuje poezii a show. Vlastní text se musí vejít do tří minut, na pódiu nelze využít žádnou rekvizitu. Taková byla pravidla i letošního mistrovství České republiky ve slam poetry, které se konalo o víkendu v MeetFactory, kde nakonec zvítězil Josef Procházka, jenž si říká Strýc Pepin. Porota se skládala z deseti náhodně vybraných diváků.

Barokní zámek v Lánech, který je jako sídlo prezidenta republiky běžně nepřístupný, se třetí a čtvrtý adventní víkend otevře veřejnosti. Vánočně vyzdobený zámek mohou zájemci navštívit od 9. do 11. prosince a mezi 16. a 18. prosincem. Informovala o tom prezidentská kancelář.

V Lucemburku se nově nachází i ulice Václava Havla, výtvarník Jiří David do ní vytvořil instalaci odkazující na slavný výrok prvního českého prezidenta. Větu, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí, si kolemjdoucí mohou přehrát, zároveň se odráží v objektu z betonu a plexiskla. David už před dvaceti lety vzdal Havlovi hold neonovým srdcem nad Pražským hradem.

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Veřejnost i vládní a opoziční politici a řada prezidentských kandidátů se zúčastnili vzpomínkových akcí. Tématy byly nejen události let 1989 a 1939, ale také například ruská válka proti Ukrajině a její dopady. Projevy zazněly u Hlávkovy koleje i na Albertově. Jen v hlavním městě policisté během čtvrtka dohlíželi na 21 shromáždění a pochodů. Večer v Národním divadle převzali protinacističtí a protikomunističtí odbojáři Ceny Paměti národa, které uděluje společnost Post Bellum.

S dohodou o užší spolupráci Česka a Velké Británie a ve shodě na nutnosti dále podporovat Ukrajinu opustil ministr zahraničí Jan Lipavský Londýn. Na své první cestě do země ve vládní funkci jednal se svým protějškem Jamesem Cleverlym, náměstkem ministerstva pro mezinárodní obchod Gregem Handsem i britskými poslanci, uvedlo české ministerstvo zahraničí. Český ministr také převzal Magnitského cenu za přínos k ochraně lidských práv.

Před výročím začátku sametové revoluce navštívila českou metropoli slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Dopoledne se setkala se svým protějškem Milošem Zemanem, v podvečer položila květiny k památníku 17. listopadu na Národní třídě. Prahu navštívila také vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která položila květiny k hrobu Václava Havla a setkala se s premiérem Petrem Fialou (ODS). Večer také předala cenu Platformy evropské paměti a svědomí, kterou za rok 2021 získala ruská organizace Memorial.