Končící prezident Miloš Zeman ve své funkci rozděloval společnost i natahoval ústavu. Měl také určitou strategii, která sázela na Rusko. Podle politologa Lubomíra Kopečka využil benefity, které přinášela přímá volba prezidenta. V Devadesátce ČT24 také upozornil na Zemanovy výroky, které rád používal v konkrétních situacích.
„Zeman byl prezident, který byl schopen vůči vládě vystupovat vysoce aktivisticky, způsobem, jakým to jeho předchůdci nedělali, a dělal to způsobem, který vlastně šel proti tomu, co říkal dřív jako premiér,“ popsal Kopeček.
Pak tady byl podle politologa Zeman, který byl opravdu ruským či proruským. „A kdybych měl vypíchnout ještě něco, tak vlastně ukázal, jakým způsobem může být nejenom česká ústava natahována, ale jak vlastně může být využita přímá volba, to je opravdu něco, co vlastně Havel a Klaus nemohli, a Zeman nám krásně předvedl v přímém přenosu deseti let,“ doplnil Kopeček.
Vztah k Rusku
Kopeček vysvětlil také kořeny proruských postojů Zemana. „Je dobré se podívat na kampaň v roce 2013, která musela být z něčeho financována, a když se dívám na Martina Nejedlého nebo na Zdeňka Zbytka, tak to byli lidé, kteří obchodovali v Rusku. Finance na kampaň Zemana už tehdy zjevně plynuly ze zdrojů, které byly určitým způsobem spojeny s Ruskem,“ popsal politolog. Mluvil také o jeho zahraničních cestách nebo strategii.
S válkou na Ukrajině ale nastal u Zemana obrat. „On je opravdu pragmatik a člověk, který má zdravý rozum, takže si myslím, že tady je celkem dobře vysvětlitelné, proč ten obrat udělal. Zvláštní je, že ho udělal tak pozdě, ale to je další věc,“ podotkl Kopeček.
Během svého desetiletého působení na Hradě se Zeman svým způsobem mstil i politickým rivalům. „Díváte-li se na to, jak podkopával pozice sociálnědemokratických předsedů strany, vlastně i premiérů po roce 2003, tak na tom opravdu bylo vidět, že je to spojeno se snahou vrátit to, co nikdy nevstřebal, to jest to, že se část sociální demokracie postavila proti němu při prezidentské volbě 2003. Ale já bych to bral opravdu jenom jako jeden faktor,“ zmínil Kopeček.
Měl velkolepé představy
Msta představovala pro Zemana podle profesora jen příjemný doplňek. „Já bych řekl, taková sladká tečka na dortu Miloše Zemana, ale v zásadě on měl i určitou ambici, která je pochopitelná, která je vlastně přirozená. Když se dívám na mentalitu Zemana, tak to vždycky byla mentalita člověka, který má velkolepé gigantické představy,“ uvedl Kopeček a zmínil například kanál Dunaj–Odra–Labe, který Zeman propagoval.
Politolog také míní, že prezidentský úřad bral Zeman jako vlastně přirozené završení své politické mise a vlastně i trochu dějinného údělu. „Opravdu je dobré vnímat, že takové věci, jako je vnímání dějin jako něčeho, co potřebuje hybatele, hybatele právě v osobách, jako je on sám, to bylo v zásadě něco, co pro mentalitu Zemana bylo vždycky hodně důležité,“ vysvětlil Kopeček.
V případě Zemanových výroků politolog radí, přistupovat k nim opatrně. „Opravdu je někdy střídal trošku jako ponožky a používal je v určitém kontextu. Výrok o vymezení se vůči těm, řekněme elitám, je něco, co samozřejmě fungovalo. Při své první inauguraci řekl, že chce být prezidentem všech občanů, což bych bral jako něco, co vlastně prohlásit v tu chvíli musel, protože se to očekávalo,“ uzavřel Kopeček.
