Dezoláti nebo pětikolka jsou jen dva z expresivních výrazů, které do jazyka pronikly v souvislosti s aktuální politickou situací. Jazykovědec Karel Oliva v úterních Událostech, komentářích prozradil, že nyní často užívané slovo flastenec mělo hanlivý význam už za první republiky. Promluvil i o tom, kdo jsou původně čučkaři.
Lepšolidé, flastenci nebo čučkaři. Jazykovědec Oliva popsal, jak politika mění češtinu
Jazykověděc Karel Oliva hovořil o politických novotvarech (zdroj: ČT24)
Velký impuls k tvorbě a zařazení novotvarů do českého jazyka dala pandemie covidu-19. V běžném slovníku se tak velmi rychle „zabydlel“ například lockdown. „Koronavirus dal neologismům vyniknout, vypučet. A teď se zase dějí zajímavé věci, například na východ od našich hranic,“ konstatoval Oliva. Jazyk je podle něj odrazem společnosti, neexistuje abstraktně.
Třeba lockdown se během pandemie rychle stal běžnou realitou a lidé o něm zkrátka potřebovali mluvit. „Mohli jsme například říkat uzávěra, ale ta má i jiné významy, takže když jsme chtěli speciálně mluvit o tomto druhu uzávěry, tak jsme použili nové slovo,“ přiblížil Oliva.
Čeština přitom podle něj není jediným jazykem, jehož uživatelé dokážou na aktuální situaci reagovat kreativně, podobně se podle něj chovají například také Němci. „Ty neologismy tady budou žít tak dlouho, dokud bude žít to, co označují. Takže až zmizí koronavirus, pravděpodobně odejde i lockdown,“ domnívá se jazykovědec.
Prezidenti obohacující jazyk
Vypíchl, že nyní často užívané slovo flastenec má původ už v první republice. „Byla to nadávka, dehonestační termín vržený po těch, kteří se z Rakouska-Uherska překabátili na veliké republikány,“ prozradil Oliva.
Novotvary do češtiny přinášeli i porevoluční prezidenti. „Václav Havel tvořil nová slova, nebyla to výsada jen následujícího prezidenta (Václava Klause). A myslím, že lepšolidé jsou termín ještě dalšího prezidenta,“ uvedl Oliva s odkazem na Miloše Zemana.
„On měl i jiná obecně známá slova, která používal. I když podle mého názoru asi neměl, aspoň ne ve veřejných projevech. Jazyková kreativita se politikům nevyhýbá,“ má jasno jazykový expert.
Hrubnutí jazyka v politice podle něj není specialitou pouze posledních let, připomněl, že v minulosti se jadrněji ve sněmovně vyjadřoval například někdejší poslanec Vítězslav Jandák. „Například čučkař je ten, kdo je chudý a pěstoval jen čučku neboli čočku,“ osvětlil původ slova, které prezident Zeman používal k negativnímu popisu práce příslušníků Bezpečnostní informační služby.
Podle Olivy byl na poli „politických“ novotvarů jakýmsi předělem rok 1989. Předtím bylo vše nastavené tak, aby všichni řekli přesně to, co mají napsané na papíře. „Takže se taková slova neobjevovala,“ uzavřel jazykovědec.