Post Bellum strana 2 z 2

Ve věku 98 let zemřel v úterý bývalý politický vězeň Jiří Světlík, oznámila organizace Post Bellum, kterou o úmrtí informovala Světlíkova rodina. Za komunistické totality Světlík strávil více než deset let za mřížemi kvůli zapojení do skupiny, která pomáhala vězňům v lágrech. V roce 2018 získal Cenu Paměti národa, kterou uděluje Post Bellum od roku 2010 pamětníkům zlomových momentů minulého století za statečné postoje.

V zámku Zelená Hora u Nepomuku, známém díky románu a filmu Černí baroni, mají vzniknout expozice připomínající perzekuci lidí během komunistické totality nebo o svatém Janu Nepomuckém. Památka, na jejíž obnovu jsou potřeba stovky milionů korun, se má stát atraktivním turistickým cílem. Plzeňský kraj připraví do měsíce scénář postupných kroků, termínů a závazků. Jednotliví signatáři memoranda v pondělí opět potvrdili svůj zájem zámek zachránit.

Ve čtvrtek zemřela bojovnice proti komunismu a politická vězeňkyně Hana Truncová. Bylo jí 97 let. Informovala o tom Kristýna Bardová, mluvčí organizace Post Bellum, která v projektu Paměť národa uchovává vzpomínky osobností z období totalit 20. století.

V Pardubicích se v úterý veřejnosti otevřel první Institut Paměti národa. V multimediálním muzeu totalit se prostřednictvím vyprávění pamětníků návštěvníci seznámí s druhou světovou válkou, uvedl ředitel Tomáš Heller. Expozice vznikala dva roky, nové muzeum zaštiťuje nezisková organizace Post Bellum.

Po invazi ruských vojsk na Ukrajinu se v České republice, v níž dlouhodobě žije početná ukrajinská menšina, strhla vlna solidarity a konkrétní pomoci. Prezentovaly ji mimo jiné ministerstvo vnitra, neziskové a humanitární organizace či lidé napříč společností.

Česká města a kraje odsuzují ruský útok na Ukrajinu a chystají ubytovací kapacity pro případné válečné uprchlíky. Současně uvolňují milionové částky na pomoc válkou zasažené zemi. Finanční sbírky pořádají i humanitární organizace a církve. Některé nemocnice v Česku se připravují na možný příjem ukrajinských zraněných.

„Vždycky jsem si myslel, jaká to bude radost, jak budeme šťastní, ale byl jsem tak vyprahlý, že jsem žádnou radost, žádné city projevovat nemohl,“ přibližuje své pocity po osvobození Toman Brod. Válka sice skončila, ale život pro něj – i další pamětníky holocaustu – nebyl snadný. S křížem traumatu se vraceli domů, kde na ně často nikdo nečekal. A ti, co čekali, nechtěli věřit jejich vyprávění. Vzpomínky přeživších na návrat uzavírají třetí řadu Příběhů 20. století, která se pokouší vystihnout obraz holocaustu v českých zemích. Dokumentární cyklus vysílá ČT2 každou neděli odpoledne.

Nové Muzeum totalit v Pardubicích se má oficiálně otevřít pro veřejnost v lednu. První institut Paměti národa v Česku vznikal dva a půl roku. Jeho provozovatelé nyní doufají, že na začátku roku už bude lepší epidemická situace. Institut Paměti národa zřizuje nezisková organizace Post Bellum, postupně se má podobné muzeum otevřít v každém krajském městě.

Ceny Paměti národa, kterými společnost Post Bellum oceňuje pamětníky zlomových momentů minulého století, dostali ve středu večer čtyři osobnosti. Jsou jimi Jarmila Stibicová, Lívia Herzová, Jiří Lukšíček a František Vaczula. Ceny Paměti národa Post Bellum uděluje od roku 2010. Určeny jsou například pro válečné veterány, politické vězně nebo přeživší holocaustu.

V prostorách Staré radnice v Brně, kde nyní sídlí turistické informační centrum, vznikne Institut Paměti národa. Projekt je jednou z aktivit neziskové organizace Post Bellum, která uchovává vzpomínky pamětníků totalit 20. století. Brněnští radní schválili adresný záměr pronájmu, což je další krok ke vzniku expozice, uvedla Zdeňka Obalilová z brněnského magistrátu.

Přesně před sto lety – 14. března 1921 – se narodila příslušnice řádu bosých karmelitek Anna Magdalena Schwarzová. Náboženskou aktivistku, která se nebála církev kritizovat, věznili nacisté i komunisté. Během normalizace byla v kontaktu s disentem a spolupracovala s chartisty i Výborem na obranu nespravedlivě stíhaných.

Náhodná kolemjdoucí našla v Ostravě na chodníku autentický osobní dopis, který popisuje ničivý nálet z 29. srpna 1944. Americké bombardéry tehdy zaútočily na místní železárny, bomby ale zasáhly i střed města. Podle odborníků jde o velmi silnou výpověď, která událost popisuje do největších podrobností. Původní majitel nalezeného dopisu je zatím neznámý.

V Brně by měl do podzimu vzniknout nový Institut Paměti národa. Bude sloužit jako vzdělávací a kulturní centrum, prostor pro setkávání a nabízející hluboké zkušenosti s historií. Návštěvníci tam naleznou stálou multimediální expozici, která přiblíží příběhy válečných veteránů i politických vězňů. Prostory bývalé věznice na Cejlu, kde má Post Bellum v Brně sídlo dnes, už pro tyto účely nestačí.

V bývalé brněnské věznici na Cejlu historici digitalizují nápisy v celách smrti. Vzkazy, které na zdech vytvořili ve 40. a 50. letech vězni, se tak podaří zakonzervovat a bude jednodušší jejich zkoumání. Dokumentace a následný výzkum vyjde na víc než sedm set tisíc korun.

Srovnat současné ruské dezinformace s těmi historickými se rozhodli autoři nového projektu Platformy evropské paměti a svědomí. Historikové a badatelé prostřednictvím několika článků přibližují způsoby a témata, která využívala sovětská propaganda. Jejími aktivními tvůrci přitom byli i důstojníci československé Státní bezpečnosti (StB), kteří byli prodlouženou rukou Kremlu. Stáli například za dezinformační kampaní, která Spojené státy vinila ze záměrného šíření viru HIV.

V celorepublikové sbírce ke Dni válečných veteránů se letos vybralo více než 1,7 milionu korun, což je rekordní částka. Nejvíce peněz se vybralo prostřednictvím sbírkových kasiček, přes internet zájemci věnovali více než 100 tisíc korun. Finance budou kromě dokumetární činnosti letos poprvé použity také pro sociální a zdravotní pomoc válečným veteránům, uvedla mluvčí organizace Post Bellum Jana Holcová.

Post Bellum udělila Ceny Paměti národa. Výjimečně putovaly i do sousedních postkomunistických zemí – Maďarska, Polska, Německa a Slovenska. Obecně prospěšná společnost oceňuje žijící pamětníky od roku 2010 a mezi laureáty jsou váleční veteráni, političtí vězni, odbojáři, přeživší holocaust, perzekvovaní spisovatelé či představitelé undergroundu, skauti nebo církevní představitelé.

Při příležitosti Dne válečných veteránů vyznamená ministerstvo obrany za výjimečné zásluhy o obranu republiky osm osobností. Mezi oceněnými bude třeba bývalý velitel vzdušných sil Armády České republiky, osobní strážce prezidenta Edvarda Beneše nebo žena, která ukrývala parašutisty. Do 14. listopadu si lidé také mohou po celém Česku koupit červené květy vlčích máků – symbol válečných veteránů.

Pražští školáci připravují společný projekt s pamětníky druhé světové války. Na základě pamětnických vzpomínek vzniká divadelní hra, kterou se česká mládež připojila k letošní připomínce obětí holocaustu. V jeden den divadelní projekt propojí několik míst v Evropě.

Čtyřiaosmdesátiletá Milena Blatná, která se snažila pomáhat vězňům v jáchymovských uranových dolech a přes dráty pronášela korespondenci, obdržela cenu Paměti národa. Podle ní by přitom současná generace seniorů neměla u voleb „kazit“ směr, kterým chtějí jít mladí, protože oni jsou podle ní budoucnost seniorů, uvedla v České televizi.

V hodinách dějepisu by se měly dětem detailně vyprávět konkrétní příběhy, domnívá se ředitel Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa, který byl v pondělí hostem pořadu ČT Události, komentáře. Učebnicová výuka dějin je podle něj špatná, školáci by měli raději navštěvovat historická místa.

Cenu evropského občana udělovanou Evropským parlamentem dostala letos organizace Post Bellum a projekt Pražský studentský summit. Jejich zástupci si v Praze převzali pamětní medaile. Post Bellum zaznamenává svědectví pamětníků druhé světové války a totalitních režimů. Díky Pražskému studentskému summitu se zase mladí lidé učí diplomacii. Evropský parlament tuto cenu uděluje od roku 2008 za přispění k lepšímu porozumění a ke spolupráci mezi členskými zeměmi.