Mohl by to být významný přelom v boji proti rakovině. Britské charitě Prevent Breast Cancer se podařil ve spolupráci s vědeckým týmem potenciálně průlomový objev ve výzkumu léčby rakoviny prsu: Povedlo se uchovat lidskou prsní tkáň ve zvláštním gelu po dobu nejméně týdne. To odborníkům pomůže lépe pochopit účinnost různých léků a také vyvíjet nové bez nutnosti testování na zvířatech.
Britští vědci hlásí potenciální průlom ve výzkumu léčby rakoviny prsu
„Všechny léky nefungují stejně pro všechny ženy. Tenhle nový přístup znamená, že můžeme začít určovat, jaké přípravky budou působit, a to pomocí měření dopadů na živou tkáň,“ vysvětlila Hannah Harrisonová, výzkumnice z Manchesterské univerzity, která výzkumný tým vedla.
Materiál, který měli vědci k dispozici doposud, podle ní „nedostatečně kopíroval složitost lidské tkáně“, což omezovalo možnosti výzkumu. „Tento průlom znamená, že vědci budou moci testovat nové léky v laboratoři s mnohem větší přesností, což by mělo znamenat méně léků, které selžou při klinických zkouškách, a v konečném důsledku lepší výsledky pro ženy postižené touto hroznou nemocí,“ dodala. „Je to nesmírně vzrušující vývoj v oblasti výzkumu bez použití zvířat, který nám dává opravdu silnou pozici při hledání nových léků na prevenci rakoviny prsu,“ doplnila Harrisonová.
Kladivo na rakovinu prsu
Nádor prsu je celosvětově druhým nejrozšířenějším typem rakoviny, uvádí Guardian s tím, že představují 11,6 procenta všech nově diagnostikovaných onkologických případů. Nejrozšířenější je rakovina plic se 12,4 procenta. Studie univerzity v Oxfordu provedená v Británii loni zjistila, že ženy, u nichž je rakovina prsu odhalena včas, mají nyní o dvě třetiny větší šanci na přežití než před dvaceti lety.
„Úmrtnost na rakovinu prsu se ve Spojeném království snižuje díky lepšímu screeningu a možnostem léčby, ale počet případů stále stoupá. Je nejčastěji diagnostikovanou rakovinou ve Spojeném království. Je proto opravdu důležité, abychom pro ženy vyvíjeli nové možnosti prevence, zejména pro ty, které mají vysoké riziko v důsledku rodinné anamnézy nebo genetiky.“ dodávají autoři.
