V Národním muzeu se předávaly prestižní ceny Neuron. Nadační fond ocenil dva vědce Cenou Neuron, šest nadějných vědců a jeden transferový projekt.
Léčba dětí s leukemií, tajemství biomolekul nebo ukládání energie. Neuron ocenil české vědce
Cenu Neuron dostávají významní čeští vědci, kteří působí doma i v zahraničí a kteří svým objevem nebo dlouhodobou prací zásadně přispěli k rozvoji vědy, posílili jméno České republiky a jsou vzorem a inspirací pro ostatní členy vědecké komunity. Je spojená s finanční prémií 1,5 milionu korun a na výběru laureátů se podílí mezinárodní vědecká rada.
Cena Neuron za chemii: Pavel Hobza
Profesor Pavel Hobza patří podle nadačního fondu mezi nejvýznamnější české vědce přelomu 20. a 21. století a nejvlivnější světové vědce v oblasti výpočetní chemie. Objevil nový typ vodíkové vazby, která pomáhá vysvětlit strukturu biomolekul. „Vodíková vazba je v našem oboru naprosto dominantní,“ zdůrazňuje. Opírá se o ní totiž život sám – vodíkové vazby určují strukturu a vlastnosti vody, bílkovin i samotné DNA.
Studio ČT24: Fond Neuron ocenil chemika Hobzu, hematologa Starého a šest mladých talentů (zdroj: ČT24)
Se spolupracovníky vyvinul nové skórovací funkce založené na kvantové mechanice, které umožňují předpovídat účinnost nových léčiv. Jeho práce přispěla k pochopení interakcí biologických systémů, které z teoretické roviny posunul k praktickému pozorování: popsal a zaznamenal takzvané sigma-díry, které v atomu halogenu vytváří kladný náboj a díky kterému se k sobě vážou molekuly, které by teoreticky neměly. To je důležitý posun nejen pro základní pochopení toho, jak se k sobě atomy v molekulách vážou, ale také pro praktickou materiálovou chemii.
Hobza vystudoval Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT a dnes působí jako vedoucí skupiny na Ústav organické chemie a biochemie AV ČR.
Cena Neuron za medicínu: Jan Starý
Profesor Jan Starý je uznávaným dětským hematologem a onkologem. Když s léčbou dětí s leukemií začínal, byl to obor velmi neúspěšný. „Dělal jsem si výzkum mezi všemi českými pracovišti, které tehdy léčily leukemii. Ukázalo se, že každý léčí tak, jak uzná za vhodné. Neexistoval jednotný přístup. Léčba leukemie byla ‚Popelka‘, protože ‚stejně všichni zemřeli‘,“ popisuje tehdejší tristní stav péče.
Děti postižené leukemií byly v osmdesátých letech jeho zásluhou léčeny podle západoevropských protokolů, díky tomu se pravděpodobnost jejich přežití zvýšila až na současných více než devadesát procent. Profesor Starý v další dekádě propojil všechna hematoonkologická centra v České republice, zavedl nové léčebné přístupy a ovlivnil tím i evropský přístup k léčbě.
Absolvent Univerzity Karlovy je dnes emeritním přednostou Kliniky dětské hematologie a onkologie FN Motol a také učitelem několika generací svých následovníků.
Cena Neuron pro nadějné vědce
Cenu fond uděluje českým vědkyním a vědcům za dosavadní výsledky a jako povzbuzení do další práce. Je spojena s finanční prémií 500 tisíc korun a o jejím udělení rozhoduje vědecká rada, letos v šesti oborech – matematika, fyzika, chemie, biologie, medicína a společenské vědy.
V oboru medicína: Martina Živná
Cenu dostala Martina Živná za nalezení genetické příčiny dědičného onemocnění ledvin. Podílela se na identifikaci genů, jejichž mutace vedou k rozvoji dědičného chronického selhání ledvin (ADTKD). Významně přispěla nejen k objasnění mechanismu onemocnění, ale i k vývoji diagnostických metod. To umožnilo správně a včasně určit dané onemocnění u pacientů z více než tisíce rodin po celém světě. Podílí se na vývoji léčby ADTKD.
„Velkou motivací pro mou práci je, že její výsledky bezprostředně ovlivňují životy pacientů a rodin s onemocněním, kterým se zabýváme. S pacienty jsem v kontaktu, znám jejich příběhy a vím, jak moc se zlepší kvalita jejich života, znají-li přesnou genetickou diagnózu,“ uvádí.
Martina Živná působí v Laboratoři pro výzkum vzácných nemocí na Klinice pediatrie a dědičných poruch metabolismu na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
V oboru biologie: Gabriel Demo
Ocenění získal Gabriel Demo za výzkum komunikace transkripce a translace. Zkoumá bakterie a virem infikované buňky, sleduje jejich molekulární detaily. Demo se zabývá strukturami proteinu, především pomocí moderní metody cryo-EM a zajímá ho syntéza RNA a proteinu. Nový vědecký směr přinesl na Masarykovu univerzitu, kterou vystudoval a kam získal grant ERC CZ.
„Snažím se objevovat další nové, dosud neprozkoumané mechanismy a procesy. Za sebe vidím smysl své práce z pohledu předávání nových poznatků mladé generaci, která je může použít na probádání dalších nových věcí, které budou posouvat lidstvo dál. Doufám v pozitivním slova smyslu,“ popisuje svou kariéru.
Své dosavadní poznatky v oblasti translace představil v odborném časopise Nature Communications, které ukázaly jeho práci jako důležitý krok při boji s infekcemi.
Jedna studuje vzácné onemocnění ledvin, druhá se věnuje dětskému čtení (zdroj: ČT24)
V oboru společenských věd: Anežka Kuzmičová
Cenu obdržela Anežka Kuzmičová za výzkum gramotnosti. Kuzmičová je průkopnice disciplíny, která představuje nové pojetí výzkumu gramotnosti u dětí a dospělých. Její práce vychází z předpokladu, že čtenářské schopnosti a prožitky představují vrstevnatou souhru jazykových, technologických, tělesných, osobnostních a kulturních aspektů a jsou ovlivněny společenským hodnocením. Takové propojení oborů není v humanitních vědách obvyklé, její přístup v kombinaci metod je jedinečný v českém i světovém kontextu.
„U výzkumu mě drží, jak málo zatím chápeme, co se při čtení a kolem něj děje. To vám potvrdí každý neurovědec. Přitom lidi číst potřebují a čtou hrozně moc, díky mobilům za všech okolností. Smysl své práce vidím právě v tom obracet pozornost od výsledků k vnitřním procesům, jako se to kdysi stalo mě, a snažit se, aby se tohle přenášelo i do vzdělávání,“ říká.
Vystudovala Univerzitu Karlovu a Stockholmskou univerzitu, dnes pracuje v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK.
V oboru fyzika: Martin Setvín
Martin Setvín dostal cenu za výzkum nevodivých materiálů. Chce zjistit, proč některé materiály generují fotonapětí a jak lze získanou energii využít. Možnosti aplikace jsou od elektroniky po paliva. Setvín je fyzikem povrchu, který zdokonalil rastrovací sondovou mikroskopii – získal dosud nevídané snímky s atomovým rozlišením na nevodivých materiálech.
Ve své skupině na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy dál hledá jejich praktické využití. Setvín patří podle fondu mezi nejrespektovanější jména české fyziky, jak dokládají i jeho publikace v časopisech Nature a Science.
„Nerad dělám jednu práci pořád dokola. Rád dělám něco, kde je potřeba pokaždé přemýšlet a přijít s novými nápady. Smyslem své práce si nejsem jistý, ale bylo by hezké přispět k vyřešení problémů, kterým bude lidstvo čelit v jednadvacátém století,“ popisuje to, co dělá.
V oboru chemie: Mariya Shamzhy
Mariya Shamzhy získala ocenění za výzkum porézních materiálů. Řeší jednu z dlouhodobých klíčových výzev pro materiálové vědce – pochopení toho, jak heterogenní katalyzátory usnadňují chemické reakce, a to na atomární úrovni. Věnuje se především syntéze nových typů zeolitů, jejich charakterizaci a vysvětlením jejich katalytických vlastností. Dosavadní výsledky slibují nové koncepty pro anorganickou chemii nebo chemické inženýrství.
„Na začátku své vědecké cesty jsem chemii milovala jako fenomén, jako mnohostranný, a ne zcela známý svět proměn. Nyní, když lépe rozumím jejím možnostem, zdá se mi velmi důležité skutečně využít všechny možnosti vědy ke zlepšení každodenního života lidstva, hlavně z hlediska omezených přírodních zdrojů a dopadu lidské činnosti na životní prostředí,“ vysvětluje smysl své práce.
Mariya Shamzhy vystudovala Lomonosovu univerzitu a titul kandidáta věd získala na ukrajinské Akademii věd. Dnes působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde vede vlastní skupinu.
V oboru matematika: Jan Kynčl
Cenu obdržel Jan Kynčl za průlomová zjištění v kombinatorice. Vylepšil algoritmy pro kreslení abstraktních topologických grafů či získal nové odhady pro průsečíkové číslo grafu. Obojí souvisí například s přehledným zobrazováním diagramů s mnoha průsečíky, jako jsou schémata leteckých spojení mezi městy nebo biologické či sociální sítě. S dalšími spoluautory získal superlineární odhad na počet prázdných konvexních pětiúhelníků v bodových množinách, což je hranice, která odolávala třicet let.
„Chci porozumět, jak svět funguje. A protože je velmi složitý, soustředím se na jednodušší podproblémy, které se dají vyjádřit matematicky. Mám na ní rád, že co se v ní dokáže, už platí za všech režimů i při jakémkoliv počasí. Na rozdíl od jiných vědních oborů, kdy nové pozorování může převrátit všechno, co jsme doposud věděli, matematické zákony platí navěky,“ říká.
Kynčl vystudoval Univerzitu Karlovu, kde dnes přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě.
Cena Neuron za propojení vědy a byznysu
Cenu získávají vědci a ekonomové, kteří uskutečnili výjimečný vědecký transfer – jejich objev nebo vynález se od základního výzkumu přesunul ke komerčnímu využití. Cenu Neuron za propojení vědy a byznysu uděluje Rada Neuronu, odměnou pro laureáty je možnost mentorské spolupráce, medializace a propojení s byznysovou komunitou Neuronu. Letos ji obržel projekt Pinflow energy storage, konkrétně Juraj Kosek, Jaromír Pocedič, Jiří Vrána a Petr Mazúr.
Jejich projekt řeší otázku: jak ukládat elektrickou energii pro nemobilní aplikace, aby cena za kWh na cyklus byla co nejnižší? Jdou tou cestou, že energii uchovávají v redoxních průtočných bateriích, které umožňují nezávisle škálovat kapacitu (kWh) a výkon (kW). Baterie má životnost až třicet let, výhodou je její řešení bez rizika hoření nebo výbuchu.
Know-how pochází ze spolupráce mezi Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze a Západočeskou univerzitou, která vyústila v založení komerčního subjektu.
Pozadí cen Neuron
Ceny Neuron jsou hlavním projektem Nadačního fondu Neuron na podporu vědy, letošní předávání je už třinácté v pořadí. Posláním fondu je podpora excelentních vědců a nadaných studentů, rozvíjení moderního mecenášství a propojování vědy a byznysu. Zakladatelem tohoto fondu a také jedním z hlavních mecenášů byl český miliardář Karel Janeček – spolupráce s ním ale skončila vloni v listopadu.
Stalo se to poté, co Janeček během předávání hudebních cen Český slavík kritizoval opatření proti covidu-19 a uvedl při této příležitosti řadu zavádějících výroků. „Nadační fond Neuron, v jehož vědecké radě mám tu čest působit, se distancuje od výroků pana Karla Janečka v souvislosti s epidemií covidu-19 a rozhodl se s ním ukončit spolupráci,“ napsal poté na Facebooku biochemik Jan Konvalinka, který stojí v čele Vědecké a správní rady Nadačního fondu Neuron.
„V poslední době sílí mediální aktivity pana Karla Janečka, ve kterých zmiňuje NF Neuron. K tomu správní rada uvádí, že pan Janeček o fondu nerozhoduje a na jeho chod nemá žádný vliv. Je pouze historickým zakladatelem a do letošního roku jedním z desítek mecenášů. Jeho názory jsou jen jeho soukromé a v případě vakcinace jsou v příkrém rozporu s poznáním nejlepších vědců, se kterými spolupracujeme. Vzhledem k jeho prohlášením není další spolupráce mezi NF Neuron a Karlem Janečkem možná,“ vysvětlil pak Neuron toto rozhodnutí na svém webu.
Fond do roku 2021 vyplatil na podporu a popularizaci české vědy 134 milionů korun, podpořil celkem 99 vědců a vědkyň. Navíc podpořil deset vědeckých expedic sumou 4,5 milionu korun.
Studio 6 - Ceny Neuron 2022 (zdroj: ČT24)