Polsko strana 5 z 5

Polský ústavní soud dal za pravdu prezidentovi Andrzeji Dudovi ve sporu o platnost zákonů, které přijímal parlament bez dvojice odsouzených a prezidentem omilostněných opozičních poslanců. Soud, který je podle současné proevropské vlády pod kontrolou nynější nacionalistické opozice, svým rozhodnutím podle agentury Reuters patrně prohloubí chaos v polské justici.

Po běloruské trase přichází do Evropské unie stále více migrantů – a tlak na polskou hranici roste. Tamní prokuratura nyní přehodnotila případ dvou vojáků, kteří začátkem června na výstrahu pálili proti běžencům. Už jim nehrozí propuštění a po dobu vyšetřování budou brát plný plat. Po incidentu začal na pomezí platit přísnější režim a vznikla nárazníková zóna. Evropská unie i Polsko obviňují Rusko a jeho spojence, že migraci podporují a používají proti Západu. Opatření ale rozdělují společnost a navíc kazí obchod v turisticky vyhledávané oblasti.

Červnový díl pořadu Fokus Václava Moravce se věnoval soužití tří sousedních národů: Čechů, Němců a Poláků. Hosté pořadu se zaměřili na rozdíly v kvalitě života v jednotlivých zemích nebo na to, jak jmenované národy více sbližovat.

Správci českého a polského krkonošského národního parku (KRNAP) v úterý před letní sezonou rozmístili stovky metrů ochranných sítí. Nacházejí se kolem návštěvnického prostoru na vrcholu Sněžky a v nedalekém Obřím sedle. Jedná se o dočasné opatření proti neukázněným turistům, kteří chodí tam, kam nemají. Metr vysoké sítě tam budou do konce října.

Letní cestování autem do zahraničí se letos řidičům osobních aut v některých případech oproti loňsku prodraží. V Maďarsku a Rakousku se ceny stejně jako v Česku výrazněji upravovaly se zavedením jednodenní dálniční známky. Ceny některých známek vzrostly, jiné mírně klesly. Vyplývá to z informací na webech oficiálních prodejců vinět. V dalších evropských zemích musí řidiči za použití dálnic platit mýtné, které například Chorvatsko na léto oproti celoroční úrovni zdražuje o 15 procent. V Chorvatsku mohou řidiči ušetřit s registrovaným vysílačem.

Finsko chystá nová tvrdá opatření, aby odradilo žadatele o azyl od ilegálních přechodů hranice z Ruska. Vláda v Helsinkách obviňuje Moskvu, že migranty z krizových oblastí zneužívá k vyvolávání chaosu a ke společné hranici je nechává svážet. Stejný problém má Polsko u hranice s Běloruskem. Od čtvrtka vyhlásí u hranice nárazníkovou zónu se zakázaným vstupem.

Klíčovou roli NATO při zajištění kolektivní obrany členských států zdůrazňuje prohlášení předsednictva Bukurešťského formátu (B9), který sdružuje devět zemí z východního křídla Aliance. Jednání v Rize, které předchází červencovému summitu NATO, se účastnili český prezident Petr Pavel, generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg a také finský prezident a švédský premiér jako představitelé dvou nových členů Aliance. B9 jednala o nástupci na pozici generálního tajemníka NATO, který nahradí končícího Stoltenberga. „Panuje většinová shoda na nizozemském premiérovi Marku Ruttem,“ přiblížil Pavel. Proti bylo třeba Maďarsko, jehož prezident na summitu chyběl.

Zbrojovkou společnosti Mesko ve městě Skaržysko-Kamienna ve středním Polsku otřásl výbuch. Informovala o tom rozhlasová stanice RMF FM. V části podniku vyrábějícího palivo do raket následně vypukl požár, který už se podařilo uhasit. Na místě zemřel jeden člověk. Příčinu exploze vedení podniku nezná. Firma dodávala výzbroj polské armádě a některé své výrobky posílala i ukrajinským vojákům.

Evropská unie má za sebou volby do europarlamentu. Průběžné výsledky už stihly otřást některými zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl rozpustit parlament a vypsat nové volby, v Belgii rezignuje premiér Alexandr de Croo. Posílila pravice, Ursula von der Leyenová má šanci na znovuzvolení do čela Evropské komise a výrazný výsledek si připsal vyzyvatel maďarského premiéra Viktora Orbána.

Evropa se po eurovolbách posunula doprava, Francie zažívá politické zemětřesení a německý kancléř Olaf Scholz se svou sociální demokracií (SPD) utrpěl debakl, zhodnotila německá média výsledky víkendových eurovoleb. Podle polských novinářů by nyní mohl v Evropě vzrůst vliv tamního premiéra Donalda Tuska, který v Polsku na rozdíl od stran německých a francouzských lídrů zvítězil. Média napříč Evropou i ve Spojených státech také upozorňují na vzestup populistických pravicových uskupení.

Polské politické strany se snažily zmobilizovat voliče ještě těsně před otevřením hlasovacích místností. Hlavním tématem kampaně byla bezpečnost, ať už v souvislosti s eskalující migrační krizí na hranici, nebo posilováním obrany země.

Bosenskosrbští ministři ve vládě Bosny a Hercegoviny znemožnili některým občanům Evropské unie hlasovat ve volbách do Evropského parlamentu na diplomatických misích svých zemí. Týká se to občanů Polska, Rumunska a Slovinska žijících v Bosně a Hercegovině, informoval bruselský server Politico. Lidé z okolí prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika uvedli, že jde o odvetný krok za to, že dotyčné tři země v květnu podpořily rezoluci OSN, podle níž si má svět každý rok připomínat genocidu v bosenské Srebrenici spáchanou v roce 1995 bosenskosrbskými jednotkami.

V Polsku finišuje nezvykle vyrovnaná kampaň před evropskými volbami. V průzkumech těsně vede opoziční strana Právo a spravedlnost, která bodovala například výpady proti Green Dealu. Kritiku naopak sklízí za některé kandidáty. Třeba exšéf Orlenu Daniel Obajtek je podezřelý z korupce a podle místních médií se skrývá v Maďarsku ve vile člověka, který má blízko k premiéru Viktoru Orbánovi.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zamítlo námitky polské stavební společnosti Budimex proti jejímu vyloučení z výběrového řízení na stavbu úseku D11 z Trutnova na státní hranici s Polskem. Na síti X to uvedl šéf ŘSD Radek Mátl. Společnosti nyní běží lhůta pro podání přezkumu postupu ŘSD k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Budimex už dříve uvedl, že si za nabídkou stojí.

V bavorském Pasově výrazně stoupla hladina Dunaje, v poledne dosáhla takřka deseti metrů. Vodohospodáři přitom původně počítali s tím, že tam řeka dosáhne vrcholu odpoledne na úrovni 9,5 metru. Rychleji, než se čekalo, stoupá ve městě také hladina Innu. Ve Švábsku policisté našli pohřešovanou ženu, která přes dva dny strávila v koruně padlého stromu, aby se před povodněmi zachránila. V Offingenu nadále pátrají po hasiči. Záplavy si dosud vyžádaly pět mrtvých. Po deštích je pod vodou i část jižního Polska.

Je to nejnebezpečnější místo v Evropě, tvrdí experti. Pokud Rusko zaútočí na západní Evropu, může se to stát právě tam – v Suwalském koridoru, strategicky významné oblasti spojující pobaltské republiky s centrální Evropou. Jenže koridor je důležitý i pro Rusko. Významnou evropskou spojnici totiž z jedné strany svírá ruská Kaliningradská oblast a z druhé Bělorusko. Proto se tu vojáci i civilisté na možný útok připravují. A pomáhá s tím také česká armáda. Přímo v Suwalském koridoru natáčeli pro pořad Reportéři ČT Tomáš Vlach a Andreas Papadopulos.

Sezona dovolených se blíží. A právě léto chce mnoho lidí strávit u moře. Kromě ubytování tvoří významnou položku rozpočtu doprava. Ta, která se vyplatí do jedné destinace, nemusí být výhodná do jiné. V červnu dopravci zavádějí letní spoje nebo posilují ty do žádaných destinací. Češi tradičně nejčastěji jezdí do Chorvatska, Itálie, na oblibě nabývají ale i polské pláže u Baltu.

Ruskému vůdci Vladimiru Putinovi nelze věřit, když říká, že nemá nic proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie – myslí si, že Unie je jen dočasný projekt, který se rozpadne. A proto ji musíme udržet silnou, říká v exkluzivním rozhovoru pro ČT bývalý polský prezident v letech 1995 až 2005 Aleksander Kwaśniewski. Míní, že dokud má Putin pocit, že se jeho agrese daří, nebude chtít vyjednávat.

Rusko v noci na sobotu podniklo rozsáhlý útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody způsobilo v pěti oblastech země, ráno o tom informovala energetická skupina DTEK. Invazní jednotky nasadily při úderu desítky raket a útočných dronů. Ukrajinské úřady zatím hlásí několik zraněných. Kvůli masivnímu útoku proti Ukrajině vzlétly polské a spojenecké stíhačky, uvedla polská armáda. Údery na své území hlásilo také Rusko.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

Česko a Polsko mají jasno, jak přistupovat k ruské agresi vůči Ukrajině, ocenil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v rozhovoru pro ČT24. Zdůraznil, že ruské výhrůžky je třeba brát vážně, a varoval před destruktivními aktivitami Moskvy v Evropské unii. I když ocenil vztahy Prahy a Varšavy, připomenul teritoriální spor o 368 hektarů.

Polsko začátkem příštího týdne znovu zavede dvousetmetrové nárazníkové pásmo na hranicích s Běloruskem, oznámil premiér Donald Tusk. V posledních týdnech stoupl počet migrantů, které se z Běloruska nelegálně pokoušejí překročit bělorusko-polskou hranici, a také počet násilných incidentů. V úterý někdo skrze hraniční plot bodl polského vojáka, který je nyní v ohrožení života. Polsko a ostatní země EU sousedící s Běloruskem obviňují Minsk, že už několik let lidi z krizových oblastí do Běloruska přiváží záměrně a využívá je jako zbraň v hybridní válce proti Západu.

Soudní dvůr Evropské unie potvrdil povinnost Polska zaplatit pokutu za nelegální těžbu v hnědouhelném Dole Turów od září 2021 do února 2022. Soud ve dvou rozsudcích potvrdil, že Evropská komise postupovala správně, když pokuty, které v minulosti soud Polsku uložil, strhla ze splátek evropských fondů.

Do české muniční iniciativy už přispělo patnáct zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance přes 1,6 miliardy eur (39,5 miliardy korun), řekl před úterním jednáním o bezpečnosti s evropskými státníky v pražské Kramářově vile premiér Petr Fiala (ODS). Polský prezident Andrzej Duda před pracovní večeří prohlásil, že odpovědnost posílit obranyschopnost Ukrajiny je nyní na Západu. Lídři pěti zemí Unie, kteří se zúčastnili pracovní večeře, pak ve společném prohlášení potvrdili závazek pokračovat ve vojenské podpoře Ukrajiny.