Bělorusko odmítlo vinu za migrační krizi. Letos údajně deportovalo pět tisíc migrantů

Bělorusko oznámilo, že od začátku letošního roku zadrželo na 11 500 migrantů, z nichž přibližně pět tisíc ze země deportovalo. S odvoláním na šéfa běloruské Bezpečnostní rady Aljaksandra Valfoviče o tom  informovala státní agentura BelTA. Podle něj migrační krizi na polsko-běloruské hranici způsobil Západ. Polský prezident Andrzej Duda ve čtvrtek požádal generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga o navýšení počtu vojáků u východních hranic NATO v souvislosti s ruskou aktivitou poblíž ukrajinského území. Jednali i o napjaté situaci okolo migrantů.

„Pouze za tento rok bylo u nás zadrženo přes jedenáct tisíc pět set nelegálních migrantů. Ze země jich bylo odvezeno asi pět tisíc. Takže my se tomu (migraci) bráníme,“ uvedl Valfovič. „To, co se dnes děje na hranici, není vina Běloruska. Zde musíme vzít v úvahu kořen zla a důvody, které způsobil Západ v zemích Blízkého východu a Asie,“ dodal.

Valfovič dále uvedl, že předpokládaný druhý „evakuační let“, který měl odvézt asi dvě stě migrantů zpět do Iráku, se zatím neuskutečnil. Běženci podle něj nyní čekají na letišti. Na čtyři sta lidí bylo letecky dopraveno do Iráku již minulý týden.

Duda jednal se šéfem NATO

Během jednání, které se týkalo mimo jiné současné napjaté situace okolo migrantů na polské hranici s Běloruskem, vyjádřil Stoltenberg Polsku podporu. Varšava však podle něj zvládá situaci sama, a aliance proto momentálně žádnou společnou akci nechystá.

„Polsku se až dosud daří zvládat problém bez přímého zapojení NATO,“ prohlásil po jednání s Dudou Stoltenberg, který už poněkolikáté odsoudil běloruské aktivity a prohlásil, že aliance situaci monitoruje. Pokud o to Polsko požádá, je NATO připraveno pomoci, dodal.

Duda prohlásil, že zatím nebylo potřeba aktivovat čtvrtý článek alianční smlouvy o společných konzultacích v případě vojenského ohrožení. Polský prezident šéfa NATO informoval, že běloruské úřady v posledních dnech odvezly od hranic velkou část lidí, armáda se ale nyní potýká se snahou menších skupin přejít hranice v noci.

Řadu měsíců trvající migrační krize na hranici Polska a Běloruska se vyhrotila předminulý týden poté, co se několik tisíc převážně blízkovýchodních běženců utábořilo na běloruské straně hranice v naději, že se dostanou do EU. V tom jim brání polská pohraniční stráž posílená zhruba o 15 tisíc vojáků. EU odmítla Lukašenkův návrh, aby část migrantů převzala.

Německá kancléřka Angela Merkelová v migrační krizi na polsko-běloruské hranici plně podpořila Polsko. Na společné tiskové konferenci s polským premiérem Mateuszem Morawieckým ve čtvrtek rovněž řekla, že Lukašenko využívá migranty jako hybridní zbraň. Varovala, že Bělorusko by kvůli krizi mohlo čelit novým sankcím Evropské unie.

„Pokud nenastane žádný pokrok a pokud vývoj půjde nadále současným směrem, pak mohou přijít nové sankce,“ řekla Merkelová. Chce také, aby ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil Lukašenkovi, že nelze migranty zneužívat jako hybridní zbraň. Chce rovněž, aby se běžencům dostalo náležité péče a aby se mohli vrátit zpět do svých vlastí.

Morawiecki zopakoval, že Polsko na hranicích s Běloruskem brání nejen sebe, ale také Německo a celou Evropskou unii před novou migrační vlnou. Zdůraznil také, že Varšava trvá na tom, aby se jakéhokoli řešení krize přímo účastnila.„Uplatňujeme zásadu, podle které nesmí být nic o nás bez nás. Lukašenkovo jednání nás přímo postihuje, proto chceme být součástí společného řešení,“ řekl polský premiér. Merkelová pak za stěžejní označila nezbytnost koordinace veškerých diplomatických kroků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nečekaný izraelský úder na plynové pole vyvolal smršť kritiky

Blízkovýchodní konflikt eskaluje poté, co Izrael ve středu udeřil na klíčové plynové pole Jižní Pars v Perském zálivu. Podle expertů může jít o snahu, jak zvýšit ekonomický tlak na Teherán. Země v regionu krok ostře kritizují. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že USA o úderu předem nevěděly. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ho označil za nepochopitelný a obává se růstu cen. Írán slíbil odvetu a zasáhl energetické zařízení v Kataru.
před 23 mminutami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 30 mminutami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 1 hhodinou

Omezení prodeje a dvojí ceny. Na Slovensku začalo platit nařízení o naftě

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. V praxi by řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou měli na Slovensku platit vyšší cenu za naftu než domácí motoristé.
10:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kreml podporuje a vyzbrojuje Teherán, tvrdí zpravodajské služby

Z Íránu se stává nová Ukrajina, a to ve smyslu kolbiště velmocí, které spolu nebojují napřímo. V konfliktu na Blízkém východě si ale Moskva s Washingtonem vyměnily role. Spojené státy – stejně jako před čtyřmi lety Moskva – doufaly v rychlou operaci. To jim shodně nevyšlo. Kreml nyní podle zpravodajských služeb výrazně podporuje a také přímo vyzbrojuje Teherán. Oddaluje tak pád režimu ajatolláhů a Bílý dům nutí pokračovat v konfliktu a vyčerpávat zásoby zbraní.
před 3 hhodinami

Arménie odmítla před volbami ruskou „humanitární pomoc“. EU do země vyšle misi

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
před 6 hhodinami

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...