Pomůžeme těm, kdo budou chtít. Zbytek necháme jít, prohlásil Lukašenko při návštěvě hranice

Bělorusko pomůže v návratu domů těm migrantům na hranici s Polskem, kteří o to projeví zájem. Nebude je k tomu ale nutit, ani jim bránit v pokusech dostat se na Západ. Podle státní agentury BelTA to při páteční návštěvě migračního centra u hraničního přechodu Bruzhi řekl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.

„Nebudeme nic dělat násilím. Pokud chcete odejít, pomůžeme vám. Pokud nechcete odejít, uděláme vše pro záchranu vašich životů,“ prohlásil Lukašenko při návštěvě provizorního tábora zřízeného nedaleko hraničního přechodu Bruzhi-Kuźnica v bývalém logistickém centru.

„Uděláme vše, co budete chtít, i když to bude špatné pro Poláky, Lotyše a některé další lidi,“ dodal s tím, že v Bělorusku se momentálně nachází dva až tři tisíce běženců.

Rychlé dementi z Berlína

Lukašenko se také obrátil na „německý a polský národ“. Němce vyzval, aby migranty přijali a Poláci mají podle něj zajistit u své vlády, aby běžence pustila přes hranici. „Nemůžeme rozpoutat válku, abychom prosadili koridor z Polska do Německa,“ řekl Lukašenko. „Dva tisíce lidí, to není pro Německo žádný velký problém,“ prohlásil také. „Kancléřka (Angela) Merkelová je s tím srozuměná,“ dodal.

Agentura DPA napsala, že obratem přišlo dementi z Berlína. „Chci za kancléřku a spolkovou vládu zcela jasně říct, že tento výrok je mylný,“ uvedl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Před několika dny se Lukašenko vyjadřoval podobně po dvou telefonátech s Merkelovou a i tehdy Berlín jasně popřel, že by kancléřka s přijetím migrantů souhlasila.

Migrační krize trvá už řadu týdnů

Polsko, pobaltské země a další státy Evropské unie obviňují Lukašenkův autoritářský režim, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle západních zemí mstí za sankce, které EU na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.

Migrační krize na hranici Polska a Běloruska trvá řadu týdnů, nedávno se vyhrotila, když se u hranice utábořilo několik tisíc převážně blízkovýchodních běženců. Varšava pak posílila pohraniční stráž zhruba o patnáct tisíc vojáků. Do Iráku se v noci na pátek vrátila repatriačním letem skupina migrantů, kterým se z Běloruska nepodařilo dostat do EU. Celkově se pro návrat do vlasti zatím rozhodlo asi šest set běženců.

Varšava ve čtvrtek uvedla, že Minsk dělá opatření, která mu umožní dlouhodobě udržovat u hranice s Polskem migranty s cílem provádět další operace proti Polsku a EU. Podle ní členové běloruských bezpečnostních sil u hranice zřizují provizorní městečko pro migranty s výdejnou jídla, obchody či mediálním studiem, které má „sloužit ruské a běloruské propagandě“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 7 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 35 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 7 hhodinami
Načítání...