Pomůžeme těm, kdo budou chtít. Zbytek necháme jít, prohlásil Lukašenko při návštěvě hranice

Bělorusko pomůže v návratu domů těm migrantům na hranici s Polskem, kteří o to projeví zájem. Nebude je k tomu ale nutit, ani jim bránit v pokusech dostat se na Západ. Podle státní agentury BelTA to při páteční návštěvě migračního centra u hraničního přechodu Bruzhi řekl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.

„Nebudeme nic dělat násilím. Pokud chcete odejít, pomůžeme vám. Pokud nechcete odejít, uděláme vše pro záchranu vašich životů,“ prohlásil Lukašenko při návštěvě provizorního tábora zřízeného nedaleko hraničního přechodu Bruzhi-Kuźnica v bývalém logistickém centru.

„Uděláme vše, co budete chtít, i když to bude špatné pro Poláky, Lotyše a některé další lidi,“ dodal s tím, že v Bělorusku se momentálně nachází dva až tři tisíce běženců.

Rychlé dementi z Berlína

Lukašenko se také obrátil na „německý a polský národ“. Němce vyzval, aby migranty přijali a Poláci mají podle něj zajistit u své vlády, aby běžence pustila přes hranici. „Nemůžeme rozpoutat válku, abychom prosadili koridor z Polska do Německa,“ řekl Lukašenko. „Dva tisíce lidí, to není pro Německo žádný velký problém,“ prohlásil také. „Kancléřka (Angela) Merkelová je s tím srozuměná,“ dodal.

Agentura DPA napsala, že obratem přišlo dementi z Berlína. „Chci za kancléřku a spolkovou vládu zcela jasně říct, že tento výrok je mylný,“ uvedl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Před několika dny se Lukašenko vyjadřoval podobně po dvou telefonátech s Merkelovou a i tehdy Berlín jasně popřel, že by kancléřka s přijetím migrantů souhlasila.

Migrační krize trvá už řadu týdnů

Polsko, pobaltské země a další státy Evropské unie obviňují Lukašenkův autoritářský režim, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle západních zemí mstí za sankce, které EU na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.

Migrační krize na hranici Polska a Běloruska trvá řadu týdnů, nedávno se vyhrotila, když se u hranice utábořilo několik tisíc převážně blízkovýchodních běženců. Varšava pak posílila pohraniční stráž zhruba o patnáct tisíc vojáků. Do Iráku se v noci na pátek vrátila repatriačním letem skupina migrantů, kterým se z Běloruska nepodařilo dostat do EU. Celkově se pro návrat do vlasti zatím rozhodlo asi šest set běženců.

Varšava ve čtvrtek uvedla, že Minsk dělá opatření, která mu umožní dlouhodobě udržovat u hranice s Polskem migranty s cílem provádět další operace proti Polsku a EU. Podle ní členové běloruských bezpečnostních sil u hranice zřizují provizorní městečko pro migranty s výdejnou jídla, obchody či mediálním studiem, které má „sloužit ruské a běloruské propagandě“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čečenská exilová vláda se tajně sešla v Praze. Žádá podporu pro nezávislost na Rusku

Představitelé exilové vlády Čečenské republiky Ičkerie se za přísných bezpečnostních opatření sešli v Praze. Evropskou unii a Ukrajinu žádají o podporu své snahy obnovit nezávislost Čečenska na Rusku. Věří, že Kreml je v důsledku jeho agrese proti Ukrajině nejslabší za několik posledních desetiletí.
před 1 hhodinou

Írán po útocích USA poslal rakety do Jordánska

Spojené státy v noci na neděli provedly novou sérii úderů na Írán, informovalo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Chtějí tím potrestat Teherán za smrt dvou amerických vojáků v Jordánsku, kteří zemřeli při pátečních útocích Teheránu. USA zasáhly íránskou vojenskou infrastrukturu. Armáda islámské republiky v reakci podle státních médií uvedla, že provedla dronové útoky na dvě americké základny v Kuvajtu. Íránské rakety likvidovalo Jordánsko.
01:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko provedlo jeden z největších útoků balistickými raketami na Kyjev od začátku války

Rusko v noci na neděli provedlo masivní úder balistickými raketami na Kyjev, jeden z dosud největších na hlavní město. Některé ukrajinské instituce a představitelé ještě před zveřejněním zpřesněných údajů letectva hovořili o úplně největším takovém úderu na Kyjev. Nejméně jeden člověk zemřel, dalších šestnáct utrpělo zranění. Dva zranění jsou po útoku v přilehlé Kyjevské oblasti. Okupanti zaútočili i na předměstí Charkova, kde zabili nejméně tři lidi a dvě desítky zranili.
04:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Irsku o polovinu přibylo dětí, které se vážně zranily při nehodách na elektrokoloběžkách

Podle organizace Children's Health Ireland (CHI) došlo k 50procentnímu nárůstu počtu dětí a mladých lidí hospitalizovaných s traumatickým poraněním mozku v důsledku nehod na elektrických koloběžkách.
před 8 hhodinami

Izraelská vláda narazila s reformou médií u nejvyššího soudu

Izraelský nejvyšší soud zmrazil části sporného zákona o reformě mediálního průmyslu, který parlament narychlo schválil minulý týden těsně před svým rozpuštěním. Informuje o tom server Times of Israel (ToI). Podle kritiků zákon posílí vládní vliv na média před volbami. Kabinet naopak tvrdí, že otevře mediální trh dalším subjektům a zvýší konkurenci.
08:55Aktualizovánopřed 8 hhodinami

V Miami zadrželi bratry Tateovy, v Británii oba čelí novým obviněním

Britsko-americký influencer Andrew Tate a jeho bratr Tristan byli v noci na neděli zadrženi federálními úřady v Miami. Informovala o tom agentura AP. Britská prokuratura již požádala o vydání bratrů kvůli obvinění ze znásilnění a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Bratři se měli z těchto činů provinit v období od července 2010 do srpna 2017.
před 14 hhodinami

Írán i Kuvajt hlásí útoky na klíčová odsolovací zařízení

Americké oblastní velitelství na Blízkém východě (CENTCOM) podniklo další vlnu úderů na Írán, její ukončení oznámilo v sobotu brzy ráno. Šlo již o sedmou noc útoků v řadě. Americká armáda údajně zasáhla vojenskou infrastrukturu a armádní cíle. Íránská média mluví o třech obětech v provincii Hormozgán na jihu země. Íránské údery na ropné zařízení v Kuvajtu si pak vyžádaly zraněné a způsobily rozsáhlé škody, oznámila státní ropná společnost. Terčem v Íránu i Kuvajtu se stala mimo jiné také klíčová odsolovací zařízení.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Írán pozastavil plnění závazků z memoranda s USA. Podle Chameneího je podpis Trumpa bezcenný

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí tvrdí, že podpis amerického prezidenta Donalda Trumpa je bezcenný. Podle něj USA opakovaně porušily své závazky z memoranda o porozumění s Íránem. O písemném prohlášení nástupce dlouholetého duchovního vůdce Alího Chameneího, kterého v únoru zabil izraelský útok, informovala agentura Reuters. Teherán v sobotu pozastavil naplňování svých závazků z dohody, která měla být zásadním krokem na cestě k míru ve válce vyvolané USA a Izraelem.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.