Pomůžeme těm, kdo budou chtít. Zbytek necháme jít, prohlásil Lukašenko při návštěvě hranice

Bělorusko pomůže v návratu domů těm migrantům na hranici s Polskem, kteří o to projeví zájem. Nebude je k tomu ale nutit, ani jim bránit v pokusech dostat se na Západ. Podle státní agentury BelTA to při páteční návštěvě migračního centra u hraničního přechodu Bruzhi řekl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.

„Nebudeme nic dělat násilím. Pokud chcete odejít, pomůžeme vám. Pokud nechcete odejít, uděláme vše pro záchranu vašich životů,“ prohlásil Lukašenko při návštěvě provizorního tábora zřízeného nedaleko hraničního přechodu Bruzhi-Kuźnica v bývalém logistickém centru.

„Uděláme vše, co budete chtít, i když to bude špatné pro Poláky, Lotyše a některé další lidi,“ dodal s tím, že v Bělorusku se momentálně nachází dva až tři tisíce běženců.

Rychlé dementi z Berlína

Lukašenko se také obrátil na „německý a polský národ“. Němce vyzval, aby migranty přijali a Poláci mají podle něj zajistit u své vlády, aby běžence pustila přes hranici. „Nemůžeme rozpoutat válku, abychom prosadili koridor z Polska do Německa,“ řekl Lukašenko. „Dva tisíce lidí, to není pro Německo žádný velký problém,“ prohlásil také. „Kancléřka (Angela) Merkelová je s tím srozuměná,“ dodal.

Agentura DPA napsala, že obratem přišlo dementi z Berlína. „Chci za kancléřku a spolkovou vládu zcela jasně říct, že tento výrok je mylný,“ uvedl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Před několika dny se Lukašenko vyjadřoval podobně po dvou telefonátech s Merkelovou a i tehdy Berlín jasně popřel, že by kancléřka s přijetím migrantů souhlasila.

Migrační krize trvá už řadu týdnů

Polsko, pobaltské země a další státy Evropské unie obviňují Lukašenkův autoritářský režim, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle západních zemí mstí za sankce, které EU na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.

Migrační krize na hranici Polska a Běloruska trvá řadu týdnů, nedávno se vyhrotila, když se u hranice utábořilo několik tisíc převážně blízkovýchodních běženců. Varšava pak posílila pohraniční stráž zhruba o patnáct tisíc vojáků. Do Iráku se v noci na pátek vrátila repatriačním letem skupina migrantů, kterým se z Běloruska nepodařilo dostat do EU. Celkově se pro návrat do vlasti zatím rozhodlo asi šest set běženců.

Varšava ve čtvrtek uvedla, že Minsk dělá opatření, která mu umožní dlouhodobě udržovat u hranice s Polskem migranty s cílem provádět další operace proti Polsku a EU. Podle ní členové běloruských bezpečnostních sil u hranice zřizují provizorní městečko pro migranty s výdejnou jídla, obchody či mediálním studiem, které má „sloužit ruské a běloruské propagandě“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie si vojenskou přehlídkou připomněla dobytí Bastily

Francie si v pondělí připomíná dobytí Bastily 14. července 1789, které je považováno za začátek Velké francouzské revoluce. Vojenské přehlídky v centru Paříže se tradičně účastnil i prezident Emmanuel Macron. Večer pak oslavy zakončí ohňostroj u Eiffelovy věže.
10:30Aktualizovánopřed 5 mminutami

USA pošlou Ukrajině střely pro systémy Patriot, řekl Trump

Spojené státy pošlou Ukrajině střely systémů protivzdušné obrany Patriot, ale Evropská unie (EU) za ně zaplatí, řekl v neděli (v pondělí ráno SELČ) podle agentur americký prezident Donald Trump. Podle webu Axios také šéf Bílého domu oznámí nový plán na vyzbrojení Ukrajiny, jehož součástí budou dodávky útočných zbraní, napsal server s odvoláním na dva zdroje obeznámené s úvahami prezidenta. Trump v minulých dnech slíbil na pondělí v tomto ohledu zásadní prohlášení.
05:52Aktualizovánopřed 28 mminutami

Násilí mezi beduíny a drúzy na jihu Sýrie si vyžádalo 50 životů, píše AFP

Střety mezi sunnitskými beduínskými kmeny a drúzskými bojovníky v jihosyrské provincii Suvajda si od nedělního rána vyžádaly nejméně padesát obětí a desítky dalších lidí při nich byly zraněny, informovala agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR). Ta sídlí v Británii a dlouhodobě monitoruje dění v Sýrii prostřednictvím svých pozorovatelů. Násilí mezi oběma skupinami propuklo poprvé od konce dubna; tehdy zahynuly desítky lidí.
07:12Aktualizovánopřed 31 mminutami

Selhání tajné služby umožnilo útočníkovi střílet na Trumpa, uvádí zpráva Senátu

Série selhání Tajné služby Spojených států (USSS) umožnila, aby před rokem na tehdejšího kandidáta na prezidenta USA Donalda Trumpa na jeho předvolebním mítinku v Pensylvánii vystřelil útočník. Uvádí to zpráva zveřejněná výborem amerického Senátu, který tajnou službu kritizuje za selhání v komunikaci při plánování a realizaci mítinku a viní ji z nedbalosti. Trumpovi podle něj byla v den konání akce rovněž odepřena zvýšená bezpečnostní ochrana. Píší o tom média.
před 1 hhodinou

O moc v Moldavsku se hlásí uprchlý oligarcha, který chce zemi připojit k Rusku

Moldavsko čekají v září veledůležité parlamentní volby, které mohou potvrdit, nebo ohrozit prozápadní směřování země. O účast v nich se hlásí i koalice do Ruska uprchlého oligarchy Ilana Šora, v Moldavsku odsouzeného za obří bankovní krádež, který prosazuje připojení Moldavska k Rusku. Je možné, že úřady kandidaturu Šorova bloku nakonec nepovolí, jeho pokus kandidovat ale ilustruje snahy Moskvy o ovlivnění voleb.
před 2 hhodinami

Slovensko nebude hlasovacím automatem Bruselu, řekl místopředseda Smeru

Slovensko nebude hlasovacím automatem Bruselu jen proto, že si to přeje český premiér Petr Fiala (ODS), uvedl v pondělí místopředseda nejsilnější slovenské vládní strany Smer Richard Takáč k dopisu předsedy české vlády. Ten požádal svého slovenského kolegu a šéfa Smeru Roberta Fica, aby na úrovni Evropské unie neblokoval návrh osmnáctého balíku protiruských sankcí. Už dříve podobnou výzvu Ficovi adresoval německý kancléř Friedrich Merz.
před 3 hhodinami

Polská vláda prochází krizí

Koalice polského premiéra Donalda Tuska vstřebává porážku z prezidentských voleb a čelí poklesu preferencí. Premiér už oznámil rekonstrukci, to se ale nelíbí menším koaličním stranám. Předseda jedné z nich se dokonce potají sešel s lídrem opozice kvůli možné budoucí spolupráci. V koalici za to sklidil tvrdou kritiku.
před 7 hhodinami

Francie navýší výdaje na obranu

Francie vynaloží v příštích dvou letech dodatečných 6,5 miliardy eur (160 miliard korun) na obranné výdaje s ohledem na nové a bezprecedentní hrozby ve světě, uvedl v neděli francouzský prezident Emmanuel Macron. V projevu vpředvečer výročí pádu Bastily také prohlásil, že Evropa od konce druhé světové války nikdy nečelila takovým hrozbám, ať už ze strany Ruska, nebo v podobě teroristických či kybernetických útoků.
před 15 hhodinami
Načítání...