Migrační krize na hranici Evropské unie s Běloruskem se uklidnila, uvedla na jednání unijních ministrů vnitra ve Vilniusu eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová. Litva s Lotyšskem a Polskem čelily v uplynulých měsících náporu migrantů, které na západ posílá režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. V polsko-běloruském příhraničí, kam je vstup zásadně omezený, natáčel štáb České televize.
Polskou hranici chrání společně vojáci, policisté i členové pohraniční stráže. „Kontrolujeme, jestli (v plotě) nejsou díry, jestli někdo nepřešel. Teď je sníh, takže jednodušeji poznáme, jestli k něčemu takovému došlo,“ říká člen pohraniční stráže David. Do služby nastoupil před pěti lety, v posledních měsících se ale výrazně změnila.
Podle pohraničníků Bělorusové migrantům dál aktivně pomáhají. Vozí je na různá místa k pomezí. Podle toho, která část je zrovna méně chráněná. A pokračují i v provokacích. „V době přímých útoků házejí kamením, poleny, pomáhají jim přestřihávat žiletkový drát,“ popisuje Michal Bura z polské pohraniční stráže v Podleském vojvodství.
„Většinou je to tak, že se část migrantů dostane přes plot, ale potom jsou pravděpodobně po ne příliš dlouhé době vráceni Poláky zase na běloruskou stranu. O detailech toho, jak vracení vypadá, ale pohraničníci nechtějí mluvit,“ popisuje zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.
Komisařka Johanssovová s praktikami Litvy a Polska, které vrací zadržené migranty, není spokojená. Upozornila, že to je proti mezinárodnímu právu, protože každému, kdo překročí hranici, by mělo být umožněno požádat o azyl.
Na přechodu v Kuźnici, kde loni v listopadu došlo zatím k největšímu útoku migrantů na polské oddíly, panuje klid. Přechod zůstává z bezpečnostních důvodů uzavřený, několik set metrů odsud na běloruské straně je logistické centrum, kde dál zůstávají stovky migrantů. Podle polských pohraničníků tam teď převládají muži.
Další lidé údajně přebývají v podobném zařízení u města Grodno. Mathé informuje, že migranti v posledních týdnech již kvůli mrazivému počasí nepřebývají v provizorních táborech podél hraničního plotu, jak tomu bylo v minulých měsících.
„Na naší části hranice, kterou má na starosti oddíl hraniční stráže v Kuźnici, se teď nedá ta agrese porovnávat s tím, co bylo v listopadu,“ potvrzuje Daniel Rochalski z pohraniční stráže.
Nápor opadl i na hranici s Litvou
„Nastala zřetelná deeskalace situace,“ potvrdila i eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Johanssonová na schůzce unijních ministrů vnitra. Běloruský prezident podle ní „neuspěl“ a nejspíše „ztratil zájem využívat migranty ke svému prospěchu“. Litvu, která na hranicích buduje ochrannou bariéru, pochválila za způsob, jakým krizi zvládla. Zdůraznila však, že je třeba zachovávat ostražitost.
Od podzimu se do vlasti z Běloruska vrátilo několik tisíc migrantů, hlavně Iráčanů. Podle polských zpravodajců Minsk dál hledá lidi ochotné k cestě na západ přes své území. „Teď se jedná o velkou škálu různých národností. Jsou mimo jiné z Pákistánu, Indie nebo Eritrey,“ dodává Bura.
Hybridnímu útoku Lukašenkova režimu čelí i pobaltské státy. Nápor na litevskou hranici se ale snížil, vláda tam proto neprodloužila mimořádný stav.
