Polsko-běloruská hranice strana 2 z 3

Noc na středu byla na hraničním přechodu Kuźnica-Bruzhi klidná, uvedla polská policie. Na běloruské straně se někteří migranti vrátili do předchozího tábora a jiní táboří u terminálu, sdělil polský policejní mluvčí Tomasz Krupa. Podle tamního ministra obrany se nicméně menší skupiny migrantů pokoušely hranici překonat. Gazeta Wyborcza také informovala, že polští příslušníci bezpečnostních složek napadli tři novináře včetně českého fotoreportéra. Cvičení na hranici, tentokrát s Ruskem, zahájilo i Estonsko.

Migranti na běloruské straně hraničního přechodu Bruzhi-Kuźnica v úterý dopoledne zaútočili kamením na polské síly střežící hranici, Poláci proti nim použili vodní dělo a slzný plyn. Informovaly o tom polské ministerstvo obrany a pohraniční stráž. Varšava obvinila běloruské vojáky z ničení hraničního plotu, aby migrantům usnadnili pronikání do Polska.

Režim Alexandra Lukašenka tvrdí, že s organizací migrace nemá nic společného. Lidé pocházející převážně ze Sýrie či Iráku ale do Běloruska přijíždějí s turistickými vízy. Místní úřady jich vydávají více než v minulosti, informuje zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

Státy Evropské unie se v reakci na napjatou migrační situaci u hranic s Běloruskem shodly na dalším rozšíření sankcí vůči běloruskému režimu. Ministři zahraničí odsouhlasili v pořadí už pátý soubor postihů, který se mimo jiné dotkne letecké společnosti Belavia a dalších firem z oblasti cestovního ruchu. V pondělí dopoledne polská média informovala o tom, že na běloruské straně hranice se stále hromadí lidé, kteří ji chtějí přejít.

Polsko spolu s Litvou a Lotyšskem zvažuje kvůli krizi na hranicích s Běloruskem aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci, řekl agentuře PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. Skupina pěti desítek běženců v noci na neděli podle polské policie hranici překonala, bezpečnostní složky očekávají v noci další pokusy o zdolání hranic. Varšava se také snaží vyvrátit zvěsti, podle kterých se dohodla na přesunu migrantů do Německa. Podle Polska, Litvy, Lotyšska i EU je situace výsledkem hybridní války.

Polská policie nalezla u hranic s Běloruskem tělo mladého Syřana. Příčina jeho smrti zatím nebyla zjištěna, informovala na Twitteru policie Podleského vojvodství. Ve stejné oblasti se v noci na sobotu pokusila překročit hranice zhruba stovka migrantů. Bělorusové zde podle polských pohraničníků strhli část improvizovaného hraničního plotu. Na běloruské straně hranice s Polskem táboří několik tisíc migrantů, kteří se snaží dostat do Evropské unie.

Turecko coby klíčová tranzitní země tvoří na svých letištích bariéry pro omezení přílivu běženců do Běloruska. Tamní úřady v pátek nepustily na palubu pravidelných spojů do Minsku Iráčany, Syřany a Jemence a z Istanbulu tak nemohly odcestovat desítky lidí. Evropská komise se chce na obdobném postupu dohodnout i s dalšími zeměmi.

Polská policie informovala, že se běloruští vojáci u hranice mezi oběma státy ve čtvrtek večer neúspěšně snažili vytlačit do Polska několik desítek migrantů, hlavně žen a dětí. Na běloruské straně u hraničního plotu živoří dle polské pohraniční stráže tři až čtyři tisíce lidí z krizových oblastí. Rusko vyslalo k polským hranicím na cvičení výsadkáře, dva z nich tam zemřeli. Běloruská aerolinka Belavia oznámila, že nebude přepravovat irácké, syrské a jemenské občany z Turecka.

Litva, Lotyško a Estonsko daly najevo obavy z toho, že by současná krize na hranicích Běloruska a EU mohla přerůst v ozbrojený konflikt. U hranic Běloruska s Polskem a Litvou se nahromadily řádově až tisíce migrantů, kteří se chtějí v některých případech i za použití násilí dostat na území Unie. Z organizování jejich převozu k hranicím EU viní evropské země běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a připravují další sankce vůči jeho režimu. Lukašenko pohrozil, že v takovém případě může přerušit tranzit plynu a zboží do Evropy.

Dění na polsko-běloruské hranici není migrační, ale politická krize, prohlásil ve středu polský premiér Mateusz Morawiecki. Jde podle něj o projev státního terorismu režimu běloruského lídra Alexandra Lukašenka, nad kterým drží ochrannou ruku Kreml. Utečenci se v noci z úterý na středu v několika případech pokusili dostat na polské území, pohraniční stráž je zadržela. Moskva odmítá obvinění z Varšavy, že stojí v pozadí krize. EU rozšíří sankce proti Bělorusku.

Litva a Polsko vyhlásily nouzový stav kvůli situaci na hranicích s Běloruskem, kde se shromáždily tisíce migrantů. Ti se chtějí dostat do Evropské unie, dle Bruselu jde ale o provokaci ze strany režimu Alexandra Lukašenka. Podle šéfporadce polského ministra zahraniční Przemyslawa Zurawského se jedná o dlouho plánovanou operaci ze strany Běloruska a Ruska, která má mířit proti Polsku, Litvě a celé EU. Dle náměstka českého ministra zahraničí Aleše Chmelaře jde o pokus narušit integritu unijních hranic. Řekli to v Událostech, komentářích.

Za hrozbu pro stabilitu a bezpečnost celé Evropské unie v úterý označil polský premiér Mateusz Morawiecki migrační krizi na hranici s Běloruskem. Evropská komise vyjádřila solidaritu s Varšavou, která se obává další snahy běloruského souseda o destabilizaci vnějších hranic EU prostřednictvím tisíců migrantů. Běloruská diplomacie naopak varovala Varšavu před „provokacemi“ na společné hranici. Kreml vyjádřil nad situací znepokojení a vyzval obě strany, aby postupovaly odpovědně. Výjimečný stav na jeden měsíc vyhlásila v úterý Litva.

Na bělorusko-polské hranici jsou tři až čtyři tisíce lidí, kteří se chystají přejít do Polska. Uvedl to mluvčí polské vlády Piotr Müller, podle nějž by se celkově mohlo pokusit překonat hranici až deset tisíc migrantů. Běloruské úřady odhadly počet migrantů ve svém příhraničí na dva tisíce, uvedl server Gazeta Wyborcza. Podle Varšavy se Minsk snaží na hranicích vyprovokovat vážný incident. Polské úřady dříve během pondělí oznámily, že bezpečnostní složky zabránily pokusu o překonání hranice a že v příštích hodinách čekají další takové pokusy. Situace v oblasti byla nicméně v pondělí večer klidnější.

Běloruské ministerstvo zahraničí si předvolalo polského chargé d'affaires v Minsku, aby dalo najevo svůj „rozhodný protest“ kvůli vyjádřením polských představitelů. Ti si o den dříve předvolali na ministerstvo zahraničí běloruského diplomata ve Varšavě, aby protestovali proti vniknutí „uniformovaných ozbrojených osob“ z Běloruska na polské území. Polská obvinění Minsk podle tiskových agentur nyní odmítl jako zinscenované provokace.

Polské ministerstvo zahraničí si v úterý předvolalo běloruského chargé d'affaires ve Varšavě, aby protestovalo proti vniknutí „uniformovaných ozbrojených osob“ z Běloruska na polské území. S odvoláním na polskou diplomacii o tom informovaly agentury AP a PAP. Polsko v poslední době čelí náporu migrantů, kteří se do Evropské unie snaží dostat přes Bělorusko ovládané autoritářským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.

Unijní summit pověřil Evropskou komisi, aby připravila další sankce proti běloruskému režimu. Lídři ho viní z toho, že cíleně posílá migranty přes vnější hranici Evropské unie. Polský prezident už podepsal zákon, který legalizuje vracení běženců na území, ze kterého do země pronikli. Situaci na polsko-běloruské hranici zhoršuje nástup zimy.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po zhruba čtyřhodinové debatě shodli na tom, že by evropský blok měl zvláště v reakci na počínání běloruského režimu posílit ochranu svých vnějších hranic. Lídři však zůstali rozděleni v pohledu na požadavek zemí východního křídla Unie, aby společenství financovalo stavbu plotů na hranicích. Podpořili naproti tomu urychlenou přípravu dalších sankcí vůči běloruským představitelům a společnostem.

Polsko by mělo mít nový právní prostředek k regulaci situace na hranici, přes kterou se z Běloruska v poslední době snaží dostat do Evropské unie tisíce migrantů. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí RMF FM to řekl šéf vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Polsko se snaží několik měsíců omezit nápor blízkovýchodních a afrických uprchlíků, které údajně do Běloruska láká prezident Alexandr Lukašenko na slib, že budou moci žít v EU.

Poslanci polského Sejmu, dolní komory parlamentu, dali zelenou stavbě zdi na hranici s Běloruskem, odkud se v posledních měsících pokusilo na území Evropské unie dostat několik tisíc migrantů. Zřízení bariéry bude stát asi 1,62 miliardy zlotých (devět miliard korun). Zároveň schválili novelu zákona, která umožní kontroverzní praxi odmítnutí uprchlíků na hranicích či ignorovaní jejich žádosti o azyl.

Polští pohraničníci a vojáci denně zabrání stovkám migrantů v pokusu překonat hranici s Běloruskem. Podle Varšavy a Bruselu krizi účelově vyvolal režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka. Evropský parlament polskou vládu vyzval, aby k pomezí, kde platí nouzový stav, pustila média i lidskoprávní aktivisty. Ti vedení země obviňují, že migranty protiprávně vytlačuje na běloruské území. Běžencům se snaží pomáhat obec Michałowo v polském pohraničí.

Polské ministerstvo zahraničí si předvolalo běloruského chargé d’affaires Alaksandra Časnouského, uvedla v pátek agentura PAP. Záležitost podle ní souvisí se situací na polsko-běloruských hranicích, kde neustává příliv migrantů z třetích zemí, pokoušejících se z Běloruska překročit hranice Evropské unie.

Je nepochybné, že se běloruský režim dopouští násilí na svých vlastních lidech, zabíjí je, mučí, bez důvodu je zavírá, řekl v pořadu Události, komentáře europoslanec Stanislav Polčák (STAN). Proto podporuje snahu europoslanců, aby Evropská unie zvážila obžalobu hlavy běloruského režimu Alexandra Lukašenka u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Naopak poslanec a člen meziparlamentní skupiny ČR–⁠Bělorusko Zdeněk Ondráček (KSČM) si myslí, že politika sankcí a žalob jen zhoršuje vztahy v Evropě jako celku, kam patří i Bělorusko.

Litva a Lotyšsko začaly podél své více než pět set kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem stavět plot, který má zabránit nelegální migraci. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na středeční sdělení vlády ve Vilniusu. Vlády pobaltských zemí viní Bělorusko, že migraci blízkovýchodních běženců do Evropské unie přes své území napomáhá.

Polská vláda oznámila, že prodlouží nouzový stav u hranic s Běloruskem. Rozhodnutí zdůvodnila tím, že se počty uprchlíků přicházejících z Běloruska nesnižují. Jen během úterý zabránili polští pohraničníci skoro pěti stovkám pokusů o nelegální překročení hranice.