Polské síly na hranici odrazily nápor běženců, Bělorusové podle Varšavy ničí plot

Nahrávám video

Migranti na běloruské straně hraničního přechodu Bruzhi-Kuźnica v úterý dopoledne zaútočili kamením na polské síly střežící hranici, Poláci proti nim použili vodní dělo a slzný plyn. Informovaly o tom polské ministerstvo obrany a pohraniční stráž. Varšava obvinila běloruské vojáky z ničení hraničního plotu, aby migrantům usnadnili pronikání do Polska.

Při úterním útoku migrantů na přechodu Bruzhi-Kuźnica byl těžce zraněn jeden polský policista. Po zásahu kamenem byl s pravděpodobnou frakturou lebky převezen do nemocnice. Je vážně zraněn, ale není v ohrožení života, uvedla polská policie. Později upřesnila, že dohromady bylo zraněno sedm jejích příslušníků.

„Naši vojáci a příslušníci zvládli své úkoly skvěle. První vlna útoků na hranici byla zastavena,“ zhodnotila obranu proti migrantům polská pohraniční stráž.

Odpoledne se migranti začali vracet do původního tábora na okraji lesa, pár set metrů jižně od přechodu. Polští představitelé však zůstávají obezřetní. „Bereme v úvahu i pesimistické varianty. To znamená, že ten konflikt může pokračovat i v nejbližších měsících,“ řekl mluvčí polské vlády Piotr Müller.

Podle policejních odhadů je na polsko-běloruských hranicích asi dva tisíce migrantů, na polské strážce hranice jich zaútočila asi stovka z nich, píše agentura AP. Mezi migranty jsou běloruští důstojníci v civilu, uvedla mluvčí polské pohraniční stráže Anna Michalská na tiskové konferenci. Polské síly na hranicích jsou podle ní vybaveny zbraněmi s ostrou municí.

Pokud to bude nutné, jsme připraveni tyto zbraně (s ostrou municí) použít, ale udělali bychom to jen neradi.
Anna Michalská
mluvčí polské pohraniční stráže

Varšava také viní Minsk, že vybavil migranty zábleskovými granáty, které vydávají nepříjemný zvuk a ostré světlo.

Ověřování pravdivosti informací z místa je přinejmenším problematické kvůli omezenému přístupu pro média. Podle CNN kolují u hranic už dva dny zvěsti, že Polsko otevře humanitární koridor. Polsko ovšem tuto informaci popřelo.

Na bezútěšnost situace běženců poukázala v úterý komisařka pro lidská práva Rady Evropy Dunja Mijatovičová poté, co navštívila centrum pomoci migrantům v Polsku blízko hranic. „Musíme najít způsob, jak snížit napětí, aby se pozornost upřela k ukončení utrpení,“ podtrhla podle Reuters komisařka a vyzvala úřady, aby nebránily humanitárním organizacím a médiím v přístupu do oblasti.

Polsko: Bělorusové ničí hraniční plot

V úterý ráno polská pohraniční stráž sdělila, že v pondělí zmařila celkem 224 pokusů o překročení hranice z Běloruska do Polska. Stočlenná skupina se prý o průnik do země pokusila v úseku hranice u obce Dubicze Cierkewne. Z Polska bylo podle úřadů vykázáno dalších 29 cizinců.

V noci na úterý panoval na přechodu a v jeho okolí klid. Polské ministerstvo obrany nicméně uvedlo, že příslušníci běloruských bezpečnostních sil pod příkrovem tmy stříhali díry v hraničním oplocení, aby jím mohli proniknout migranti.

Tvrzení doložilo na Twitteru záznamem, na němž je vidět osobu v uniformě stříhající plot s ostnatým drátem.

Kaczyński: Lukašenko je nepředvídatelný protivník

Šéf polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński, považovaný za nejmocnějšího polského politika, rozhlasové stanici Radio 24 řekl, že ačkoli země už čelí „hybridní válce“, válka se zbraněmi v této chvíli spíše není na obzoru. „Používám slovo spíše, protože máme co do činění s nepředvídatelným protivníkem, mluvím o Lukašenkovi. Ale nezdá se mi, že by si mohl troufnout na něco, co by bylo něco víc než dosud.“

Autoritářský běloruský vůdce Lukašenko, viněný ze záměrného vyvolání migrační krize, prohlásil, že chce zabránit tomu, aby se situace zvrhla v konfrontaci se sousedními státy. „Hlavní věcí nyní je bránit naši zemi, naše lidi a vyhýbat se střetům,“ řekl podle vládní agentury BelTA. Podivoval se přitom nad tím, proč Poláci svou hranici tak střeží. „Nechápu, proč se nasazují letadla, vrtulníky a tanky proti uprchlíkům.“

Lukašenko rovněž sdělil, že chce o migrační krizi znovu mluvit s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. S Merkelovou Lukašenko telefonicky hovořil už v pondělí.

Polsko, Litva a Lotyšsko i EU viní Lukašenka, že láká migranty do své země a pak je posílá k unijním hranicím, čímž se mstí za unijní sankce uvalené na jeho režim kvůli porušování lidských práv.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentury TASS novinářům sdělil, že polská pohraniční stráž porušila mezinárodní humanitární právo, když proti migrantům použila slzný plyn a vodní dělo. Zopakoval rovněž dřívější pozici Moskvy, že Rusko nemá se současnou migrační krizí nic do činění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily novou sérii úderů na Írán jako odvetu za padlé americké vojáky

Spojené státy v noci ze soboty na neděli zahájily novou sérii úderů na Írán. Oznámilo to oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Chtějí tím potrestat Teherán za smrt dvou amerických vojáků v Jordánsku, kteří zemřeli při pátečních íránských útocích. CENTCOM o pár hodin později uvedlo, že Spojené státy ukončily již osmou sérii nočních úderů v řadě a zasáhly íránskou vojenskou infrastrukturu.
01:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruské údery na Kyjev si vyžádaly nejméně jednu oběť a pět zraněných

Nejméně jednu oběť a pět zraněných si vyžádaly ruské noční údery na Kyjev, informovala vojenská správa metropole. Starosta města Vitalij Klyčko již dříve oznámil, že byl zasažen vícepodlažní obytný dům a na místě zasahují záchranáři. Podle ruské verze stanice BBC jsou hlášeny údery v nejméně pěti kyjevských čtvrtích.
před 4 hhodinami

V Miami zadrželi bratry Tateovy, v Británii oba čelí novým obviněním

Britsko-americký influencer Andrew Tate a jeho bratr Tristan byli v noci na neděli zadrženi federálními úřady v Miami. Informovala o tom agentura AP. Britská prokuratura již požádala o vydání bratrů kvůli obvinění ze znásilnění a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Bratři se měli z těchto činů provinit v období od července 2010 do srpna 2017.
před 5 hhodinami

Írán i Kuvajt hlásí útoky na klíčová odsolovací zařízení

Americké oblastní velitelství na Blízkém východě (CENTCOM) podniklo další vlnu úderů na Írán, její ukončení oznámilo v sobotu brzy ráno. Šlo již o sedmou noc útoků v řadě. Americká armáda údajně zasáhla vojenskou infrastrukturu a armádní cíle. Íránská média mluví o třech obětech v provincii Hormozgán na jihu země. Íránské údery na ropné zařízení v Kuvajtu si pak vyžádaly zraněné a způsobily rozsáhlé škody, oznámila státní ropná společnost. Terčem v Íránu i Kuvajtu se stala mimo jiné také klíčová odsolovací zařízení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Írán pozastavil plnění závazků z memoranda s USA. Podle Chameneího je podpis Trumpa bezcenný

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí tvrdí, že podpis amerického prezidenta Donalda Trumpa je bezcenný. Podle něj USA opakovaně porušily své závazky z memoranda o porozumění s Íránem. O písemném prohlášení nástupce dlouholetého duchovního vůdce Alího Chameneího, kterého v únoru zabil izraelský útok, informovala agentura Reuters. Teherán v sobotu pozastavil naplňování svých závazků z dohody, která měla být zásadním krokem na cestě k míru ve válce vyvolané USA a Izraelem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rozsáhlý požár na jihu Norska stále není plně pod kontrolou

Rozsáhlý požár ve městě Drammen na jihu Norska, který podle dosavadních odhadů zničil více než sto bytových jednotek, stále není plně pod kontrolou, informoval v sobotu večer na internetu list Aftenposten. Podle norských médií je to nejrozsáhlejší požár v obytné oblasti v zemi od druhé světové války.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA chystají granty pro spojence hnutí MAGA v Evropě i ve světě, píše FT

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chystá sérii grantů pro organizace v Evropě i v dalších částech světa, které mají podpořit spojence hnutí MAGA (Udělejme Ameriku opět skvělou), uvedl list Financial Times, který píše o dramatické změně priorit americké zahraniční pomoci.
před 11 hhodinami

Maďarský prezident podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho mandát

Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát, informovaly agentury MTI a Reuters. Ústavní novelu s deklarovaným záměrem „obnovit demokracii založenou na právním státě“ schválil parlament v pondělí. Hlava státu navzdory podpisu vyjádřila přesvědčení, že novela poškozuje fungování právního státu v Maďarsku. Prezidentských povinností se má od pondělí prozatímně ujmout předsedkyně parlamentu Ágnes Forsthofferová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.