Unijní summit pověřil Evropskou komisi, aby připravila další sankce proti běloruskému režimu. Lídři ho viní z toho, že cíleně posílá migranty přes vnější hranici Evropské unie. Polský prezident už podepsal zákon, který legalizuje vracení běženců na území, ze kterého do země pronikli. Situaci na polsko-běloruské hranici zhoršuje nástup zimy.
Uprchlické rodiny tráví v lese i několik nocí, než je najdou aktivisté; jsou promrzlí, hladoví a vyčerpaní. Dobrovolníci jim poté pomohou třeba k sanitce, která je odveze do nemocnice, a podle skupiny Grupa Granica takových zásahů stále přibývá.
„Nabízíme jim také právní pomoc. Tedy podporu, aby s takovými lidmi byly započaty odpovídající procedury, se kterými počítá právo, tedy především kroky k udělení mezinárodní ochrany, pokud si to ta osoba přeje,“ uvedla vedoucí organizace Grupa Granica Marta Górczyńská.
Proti vracení lidí se protestovalo
Proti postupu pohraničníků, kteří drtivou většinu zadržených migrantů vrací na běloruské území, v sobotu protestovaly desítky lidí. Vadí jim také, že přímo k hranici nesmí humanitární organizace a média.
„Musíme vyjádřit naši lidskost. Musíme říci, že jsme proti tomu, jak vláda postupuje,“ apelovala na veřejnost bývalá první dáma Jolanta Kwaśniewská.
Vesnice Narewka se nachází jen několik kilometrů od hranic. I tam lidé migranty potkávají. Paní Danuta Borowská, důchodkyně z Narewky, říká, že jí je lidí bloudících po lesích líto. Jak úřady postupují, ale schvaluje. „Teď se cítím bezpečně. Jsem prostě šťastná, že se tak mohu cítit. Děkovat policii, děkovat vojákům a pohraničníkům,“ řekla.
Stráž denně informuje o stovkách neúspěšných pokusů hranici překonat. V týdnu zveřejnila video, na kterém migranti ničí bariéru z žiletkového drátu. Jde o skupinu Afghánců, kteří na stejném místě táboří už od srpna.
Vláda tvrdí, že mimořádné opatření je pořád potřeba také proto, že výrazně usnadňuje práci pohraničníkům. Platit bude do začátku prosince.
