Za hrozbu pro stabilitu a bezpečnost celé Evropské unie v úterý označil polský premiér Mateusz Morawiecki migrační krizi na hranici s Běloruskem. Evropská komise vyjádřila solidaritu s Varšavou, která se obává další snahy běloruského souseda o destabilizaci vnějších hranic EU prostřednictvím tisíců migrantů. Běloruská diplomacie naopak varovala Varšavu před „provokacemi“ na společné hranici. Kreml vyjádřil nad situací znepokojení a vyzval obě strany, aby postupovaly odpovědně. Výjimečný stav na jeden měsíc vyhlásila v úterý Litva.
V pondělí se polsko-běloruskou hranici pokusila překonat skupina několika tisíc migrantů, v úterý větší incidenty z hranic hlášeny nejsou. Tisíce osob však dál táboří na běloruské straně hraniční čáry.
„Utěsnění polské hranice je náš národní zájem,“ uvedl Morawiecki. „Ale dnes je ohrožena stabilita a bezpečnost celé EU. Tento hybridní útok Lukašenkova režimu míří proti nám všem,“ upozornil. „Nedáme se zastrašit a budeme bránit klid v Evropě spolu s našimi partnery z NATO a EU,“ ujistil šéf polské vlády na Twitteru. Odpoledne na mimořádné schůzi Sejmu, dolní komory polského parlamentu, Morawiecki řekl, že „je to první případ za 30 let, kdy je bezpečnost našich hranic tak brutálně napadaná“.
„Situace je velice napjatá, velice obtížná. Očekáváme snahu o trvalou destabilizaci našich hranic tisícovkami migrantů, kteří budou podnikat různé agresivní akce,“ varoval v Polském rozhlase mluvčí ministra pověřeného koordinováním polských tajných služeb Stanislaw Žaryn.
Stanoviska Běloruska a Ruska
Běloruské ministerstvo zahraničí „v předstihu“ varovalo polskou stranu, aby se zdrželo „jakýchkoliv provokací“ proti Bělorusku, kterými by ospravedlnilo případné násilné a nezákonné akce proti migrantům, včetně žen a dětí, uvedla agentura AFP. Připomněla, že na polsko-běloruské hranici podle listu Gazeta Wyborcza přišlo přinejmenším deset migrantů o život, z toho sedm na polské straně hranic.
Kreml v úterý prostřednictvím svého mluvčího vyjádřil znepokojení nad děním na bělorusko-polské hranici a vyzval obě strany k zodpovědnému konání. Mluvčí Dmitrij Peskov také podle agentury Reuters pochválil odborníky z Běloruska, blízkého spojence Ruska, za to, co mluvčí označil za odpovědnou práci na hranici. Peskov před reportéry potvrdil, že Moskva je v této věci v úzkém kontaktu s Minskem.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov vyzval země Evropské unie, aby se vyvarovaly dvojích standardů v migrační krizi, která se právě odehrává na hranicích Polska a Litvy s Běloruskem. Šéf ruské diplomacie podle agentury TASS naznačil, že by EU mohla poskytnout Bělorusku podobnou finanční asistenci k zastavení migrace, jako to udělala před lety v případě Turecka. „Nelze uplatňovat odlišné standardy vůči Itálii a Polsku, když Brusel zvažuje, jak se Varšava a Řím chovají k přílivu migrantů směřujících do těchto zemí. Rovněž se zeměmi, odkud uprchlíci přicházejí, je třeba zacházet stejně,“ prohlásil Lavrov.
V Bělorusku podle odhadu polských zpravodajců může v současnosti pobývat 12 až 15 tisíc migrantů. Z toho se nyní přímo u hranic s Polskem nachází okolo čtyř tisícovek migrantů, ale Varšava podle mluvčího předpokládá, že se tato skupina bude zvětšovat.
Běloruský ministr vnitra Ivan Kubrakov podle státní agentury Belta uvedl, že jeho resort nezaznamenal žádné porušení běloruských zákonů ze strany migrantů, kteří se na běloruském území nacházejí legálně. „Utíkají před válkou, snaží se dostat do EU. My jako pohostinná země jsme vždy připraveni všechny přijmout,“ prohlásil.
V úterý spolu jednali Lukašenko a jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Běloruská státní tisková agentura Belta informovala, že probírali zejména situaci na bělorusko-polské hranici.
Oba uvedli, že je znepokojuje zvětšení počtu regulérních polských jednotek v oblasti. Běloruské ministerstvo obrany si kvůli situaci na hranici předvolalo polského vojenského atašé.
Dilema EU: co s migranty
Běloruský nezávislý list Naša Niva odhadl, že dění na hranici je součástí Lukašenkovy hry, jejímž minimálním cílem je přimět EU usednout za stůl k jednání s Minskem. To by Lukašenko mohl vydávat za uznání své legitimity po zpochybňovaných prezidentských volbách z loňského srpna. Maximem by pak bylo ještě i získat z EU peníze na zadržování migračních toků.
„Kdo - při vědomí maximální centralizace a kontroly v Bělorusku - uvěří, že tisíce migrantů z dalekých zemí mohou dorazit do země bez vůle úřadů a ještě se masově vydat k vybranému pohraničnímu přechodu,“ ptá se politolog Alexej Jelisejev. Současně připomněl dilema EU: pustit migranty přes hranice by okamžitě znamenalo znásobení jejich přílivu, ale na druhé straně uprchlíci, včetně žen a dětí, čelí na hranicích tak nepříznivým podmínkám, že to Minsku umožňuje stěžovat si na nehumánní počínání EU.
Turecká polostátní letecká společnost Turkish Airlines v úterý popřela, že by se podílela na přepravě migrantů do Běloruska. O údajné spolupráci mezi Ankarou a Minskem informoval v pondělí německý bulvární deník Bild. Letecká společnost uvedla, že bere v potaz veškeré bezpečnostní ohledy při provozování svých letů. Řecké úřady dlouhodobě tvrdí, že Turecko neplní závazek zadržovat migranty na svém území. V úterý uvedly, že se plavidla turecké pobřežní hlídky snažila nasměrovat člun s migranty do řeckých vod.
„Zprávy v médiích neodpovídají pravdě,“ uvedla turecká letecká společnost v reakci na pondělní článek německého bulvárního listu Bild. V současnosti Turkish Airlines provozuje několik přímých letů do Běloruska. Podle agentury DPA létá až dvakrát denně z Istanbulu do Minsku. Linky do Turecka provozuje také běloruská společnost Belavia.
Tisíce polských vojáků u hranic
Podle polské strany se v pondělí pokusilo překonat hraniční zábrany dosud největší množství migrantů.
Polsko poslalo k hranici vojáky, nyní jich tam má už 12 tisíc. Situaci na hranici monitorují i za pomoci bezpilotních letounů.
EU zpřísnila vydávání víz běloruským činitelům
Evropská unie v reakci na napjatou situaci rovněž zpřísnila podmínky vydávání víz pro představitele běloruského režimu. Členské státy dočasně zrušily zjednodušený systém vydávání víz, na němž se EU s Běloruskem dohodla loni. Evropská komise zároveň vyzvala Minsk, aby přestal využívat migranty k politickým účelům.
Unijní státy schválily v reakci na vyhrocení situace úpravu zjednodušených vízových pravidel, která se nadále budou vztahovat na řadové Bělorusy, nikoli však na činitele režimu.
Dohoda zjednodušující Bělorusům cestování do Unie platila od loňska, Lukašenko se však během léta rozhodl vypovědět s ní spojenou úmluvu o zpětném přijímání migrantů, kteří se do EU dostali neoprávněně.
Unijní země zároveň chystají další rozšíření sankcí, které se dosud týkají více než 160 osob a téměř dvou desítek firem či institucí. Většina států chce, aby nové postihy zasáhly i leteckou společnost Belavia, která migranty z asijských zemí do Běloruska přiváží.
Litevská vláda vyhlásila kvůli migraci výjimečný stav
Litva v úterý vyhlásila výjimečný stav u hranic s Běloruskem, kde se na běloruské straně shromáždily stovky migrantů. Ty tam během noci přepravili od bělorusko-polské hranice běloruští pohraničníci, uvedl litevský zpravodajský portál Delfi. Vyhlášení výjimečného stavu navrhla litevská vláda a zákonodárci tento krok vzápětí schválili. Platit začne o půlnoci z úterý na středu místního času a má trvat měsíc.
Mimořádný režim umožní mimo jiné omezit pohyb v pohraničí, uvedla agentura Reuters. Podle premiérky Ingridy Šimonytéové země výjimečný stav vyhlásila poprvé od získání své nezávislosti.
Výjimečný stav bude platit v pět kilometrů širokém pásmu podél hranice s Běloruskem a také v táborech pro migranty. Umožní pohraničníkům použít „psychický nátlak“ a „přiměřené fyzické násilí“, aby zabránili migrantům ve vstupu do Litvy, píše Reuters. Zároveň omezí cestovaní, které bude ve vymezeném koridoru možné pouze s povolením pohraniční stráže. Vstoupit do něj budou moci jen ti civilisté, kteří v něm žijí nebo mají majetek. Omezena budou i shromáždění v oblasti.
„Lidé, kteří žijí a pracují (v blízkosti hranic) to budou moci dělat i nadále. Ale lidé, kteří se tam chtějí dostat, aby například vyzvedli migranty a odvezli je na jiné území - pro ty to bude těžší,“ řekla v parlamentu Šimonytéová. Režim dále omezí právo migrantů na korespondenci a telefonní rozhovory, s výjimkou žádostí adresovaných úřadům. Za výjimečného stavu lze také využít státní rezervy. Litva už v pondělí oznámila, že přesouvá na hranici s Běloruskem vojáky z obav před možným přílivem migrantů, poznamenal Reuters.
