Násilná migrace z Běloruska je operace chystaná deset let, tvrdí polský poradce

18 minut
Události, komentáře: Zvyšuje se napětí na běloruské hranici
Zdroj: ČT24

Litva a Polsko vyhlásily nouzový stav kvůli situaci na hranicích s Běloruskem, kde se shromáždily tisíce migrantů. Ti se chtějí dostat do Evropské unie, dle Bruselu jde ale o provokaci ze strany režimu Alexandra Lukašenka. Podle šéfporadce polského ministra zahraniční Przemyslawa Zurawského se jedná o dlouho plánovanou operaci ze strany Běloruska a Ruska, která má mířit proti Polsku, Litvě a celé EU. Dle náměstka českého ministra zahraničí Aleše Chmelaře jde o pokus narušit integritu unijních hranic. Řekli to v Událostech, komentářích.

„Víme, že je to koncepční operace připravená s názvem Operace Přehrada už od roku 2011. Politický záměr má dvojitý – potrestat Polsko a Litvu za pomoc běloruské opozici a získat peníze pro Lukašenkův režim,“ říká Zurawski. „Kromě toho je také cíl narušit vztahy mezi našimi státy. Polsko, Litva a Estonsko proto vydaly prohlášení, že se navzájem podporují,“ doplňuje.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov Unii navrhl, aby Bělorusku začala poskytovat finanční prostředky, aby migranti zůstali. Argumentoval tím, že už sedmadvacítka takto podporovala Turecko při dřívější velké migrační vlně.

„Teď je to ale nástroj, pomocí kterého běloruské a ruské služby testují odpověď nejenom východních států EU, ale i NATO. Jsou tu určité prvky armádní operace. Víme o tom, že někteří z migrantů jsou převlékáni do běloruských uniforem – takže se nám mísí rozdíl mezi vojáky a převlečenými migranty. Je to jeden z elementů testování této situace,“ míní Zurawski. Podle něj Poláci ví o operaci z informací tajných služeb.

Nouzový stav na východní hranici Polska
Zdroj: tvn24.pl

Chmelař: Unijní, nikoliv polská záležitost

Chmelař soudí, že se opravdu jedná o útok na EU a pokus o narušení integrity její hranice. „Je vidět, že se jedná o nátlak na země, které byly proti běloruskému režimu nejaktivnější, a určitě to souvisí se sankcemi ze strany EU. Je to unijní, nikoliv pouze litevská a polská záležitost,“ tvrdí.

Alexander Lukašenko již varoval, že běloruský režim nikdo na kolena nedostane. Podle Chmelaře musí EU reagovat na Lukašenka stejně pevným postojem. „V této věci je potřeba postupovat principiálně. Určitě to nesmí zastavit naše snahy, aby v Bělorusku probíhal dialog s opozicí. Musíme zkrátka ukázat, že stejně jako pan Lukašenko se nenechá zastrašit ani EU.“

Humanitární otázka

Kvůli vyhlášení nouzového stavu na hranicích Polska nemají k migrantům přístup mimovládní humanitární organizace. „Před zavedením stavu se děly různé incidenty. Organizace ničily pohraniční zábrany a proběhly i nějaké snahy překročit hranici z polské strany. Bělorusy by to mohlo vést k provokaci, a ty incidenty by vedly k další eskalaci,“ míní Zurawski.

„Máme co dočinění s běloruským a ruským režimem, takže nemůžeme podstupovat takové riziko. Omezení má za cíl zvýšit bezpečnost. Hranice jsou od toho, aby se bránily. Nemůžeme dovolit Lukašenkovi a Putinovi, aby rozhodovali o tom, kdo se dostane do EU,“ doplňuje.

Podle Chmelaře se situace velmi podobá té ve Středomoří z roku 2015. Dle jeho názoru se dá zabránit humanitární krizi tím, že Polsko přijme pomoc Unie a bude se postupovat společně. „EU nabídla významnou pomoc ze strany pohraniční stráže. Polsko ale chce mít hranici pod kontrolou samo, má na to právo, ale myslím, že je potřeba nabídku zvážit. Touto cestou se může situace uklidnit i humanitárně,“ říká.

„Na druhou stranu, my nejsme pod tlakem, nevidíme tu situaci na místě, takže těžko můžeme hodnotit opatření ze strany Polska nebo Litvy,“ doplňuje Chmelař. Zurawski tvrdí, že Polsko zatím o pomoc nezažádá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Witkoff se o víkendu sejde se Zelenským a evropskými lídry, tvrdí WSJ

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do Berlína. O víkendu se tam má sejít s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Napsal to v pátek večer list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje.
02:23Aktualizovánopřed 14 mminutami

OSN: Počet izraelských osad budovaných na Západním břehu letos výrazně narostl

Počet izraelských osad budovaných na okupovaném Západním břehu letos proti minulým letům výrazně narostl. Je nejvyšší za sledované období od roku 2017, uvádí neveřejná zpráva OSN, kterou citovala agentura AFP. Generální tajemník organizace António Guterres to ve zmíněném dokumentu odsoudil jako porušení mezinárodního práva, které ještě zhoršuje situaci Palestinců na území okupovaném židovským státem.
00:27Aktualizovánopřed 34 mminutami

V Íránu znovu zatkli držitelku Nobelovy ceny za mír Mohammadíovou

V Íránu byla opět zatčena držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová, uvádí s odvoláním na její podporovatele agentura AP. Íránské úřady se k zatčení 53leté bojovnice proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv dosud oficiálně nevyjádřily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rwandou podporované milice postupují ve východním Kongu

OSN pozastavila distribuci humanitární pomoci na východě Konga (Demokratické republiky Kongo). Obává se o svůj personál kvůli rychlému postupu tutsijských rebelů z milice M23, jejichž síly čerstvě okupují pohraniční město Uvira. Boje přitom měla zastavit mírová dohoda, kterou před týdnem ve Washingtonu formálně podepsali prezidenti Konga a Rwandy.
před 9 hhodinami

O sobotním jednání o Ukrajině v Paříži není jasno

V sobotu by se mohlo v Paříži jednat o ruské agresi na Ukrajině, ale není to jisté. Agentura Reuters v pátek večer s odvoláním na úřad francouzského prezidenta napsala, že setkání se neuskuteční. Elysejský palác ani francouzská média však takovou zprávu nepřinesly. Schůzka byla plánována na úrovni poradců pro národní bezpečnost z Ukrajiny, Francie, Británie a Německa. Spojené státy svou účast nepotvrdily. Americký prezident Donald Trump k tomu řekl, že případné vyslání amerického zástupce by záleželo na tom, zda bude šance na úspěch jednání.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

EU zmrazila ruská aktiva na neurčito, Maďarsko a Slovensko byly proti

Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla potřeba kvalifikovaná většina. Česko zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko. Hlasování odstranilo překážku související s použitím ruských aktiv na pomoc Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V jedné z největších ruských rafinerií vypukl požár, píše Ukrajinska pravda

Ruský dronový úder na Pavlohrad zabil seniora a další čtyři lidi zranil, uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko. Moskva útočila také na Oděsu a její okolí. Server Ukrajinska pravda píše o sérii explozí v ruské Jaroslavli a následném požáru v tamní rafinerii. V Tveru se pak sestřelený dron podle úřadů zřítil na výškový obytný dům, sedm lidí utrpělo zranění. Tvrzení nelze v podmínkách válečného konfliktu bezprostředně ověřit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Boj s Kambodžou pokračuje, zní z Thajska. Podle Trumpa je dohoda na klidu zbraní

Mezi Thajskem a Kambodžou zatím nebylo uzavřeno žádné příměří, boje pokračují, řekl americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi thajský premiér Anutin Čánvirakun. Trump ale krátce poté oznámil, že telefonoval s vedoucími představiteli obou zemí a ti souhlasili, že s platností od pátku zastaví veškerou střelbu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...