Nejtěžší bylo překročit silnici mezi Polskem a Běloruskem, popisuje Iráčan svou cestu do Německa

Horizont ČT24: Příběh iráckého běžence v Německu (zdroj: ČT24)

Do Německa se letos dostalo zhruba jedenáct tisíc migrantů, kteří zvolili cestu přes Bělorusko. Jedním z nich je i Iráčan Hajdár al-Mardžán, který ve Spolkové republice pobývá od konce října. V zemi požádal o azyl a sní o kariéře fotografa. K Braniborské bráně v Berlíně pro něj ale vedla dlouhá cesta.

Před dvěma lety, v říjnu 2019, demonstroval Hajdár al-Mardžán na bagdádském náměstí Tahrír. Irákem tehdy zmítaly mohutné protesty proti korupci a vysoké nezaměstnanosti a reakce bezpečnostních sil byla tvrdá – během čtyř měsíců zemřelo více než tisíc lidí.

Vojáci do davů stříleli i ostrou municí, Mardžána zasáhl projektil se slzným plynem, a to přímo do obličeje. „Spadl jsem na zem a viděl jen nebe a hvězdy. Mí přátelé kolem křičeli mé jméno, ale já jim nemohl odpovědět. Cítil jsem, jak mi vychází kouř z úst, nosu, krku a dokonce očí,“ vzpomíná na více než dva roky staré události. 

Z kómatu se probudil po pěti dnech, po několika náročných operacích zůstal bez velké části tváře. Na brutalitu bezpečnostních sil si stěžoval na sociálních sítích, kromě solidarity ale přišly i výhrůžky smrtí. Letos v září se proto rozhodl odejít.

„Irácké úřady vám nepomohou a nedovolí vám, abyste si pomohl sám. Tak jsem si zarezervoval let do Běloruska přes Spojené arabské emiráty,“ vypráví al-Mardžán. 

Po příletu do Minsku zaplatil pašerákům v přepočtu téměř sedmdesát tisíc korun. V lesích na západě Běloruska strávil s přáteli čtyři mrazivé noci předtím, než se rozhodli překonat hranici. „Nejtěžším úsekem cesty bylo překročení hlavní silnice na hranici Běloruska a Polska. Pokud si vás policisté všimnou, okamžitě vás zadrží,“ přibližuje situaci na hranici.

Někteří běženci volí cestu přes Alpy

Mardžán je jedním z asi jedenácti tisíc migrantů, kteří se letos dostali do Spolkové republiky přes Bělorusko. Další volí navzdory zimě cestu přes zasněžené alpské průsmyky a mnozí z nich při tom přecení své síly.

Isabelle Lorreová z organizace Lékaři bez hranic zmiňuje případ Íránce, který šel v kuse asi patnáct hodin. „Řekl nám, že v některých úsecích bylo sněhu po pás, jinde po kolena. Do centra pro migranty dorazil v noci zcela vyčerpaný. Když jsme ho ráno prohlédli, měl úplně zarudlou nohu kvůli infekci.“

V posledních měsících stoupá hlavně počet migrantů z Afghánistánu. Do listopadu jich o azyl v Evropské unii požádalo více než osmdesát tisíc a letos by měli být nejpočetnější skupinou. Po ovládnutí země Talibanem hrozí podle OSN milionům Afghánců hlad a represe. Mnozí se tak na cestu teprve chystají.