Nejtěžší bylo překročit silnici mezi Polskem a Běloruskem, popisuje Iráčan svou cestu do Německa

Nahrávám video

Do Německa se letos dostalo zhruba jedenáct tisíc migrantů, kteří zvolili cestu přes Bělorusko. Jedním z nich je i Iráčan Hajdár al-Mardžán, který ve Spolkové republice pobývá od konce října. V zemi požádal o azyl a sní o kariéře fotografa. K Braniborské bráně v Berlíně pro něj ale vedla dlouhá cesta.

Před dvěma lety, v říjnu 2019, demonstroval Hajdár al-Mardžán na bagdádském náměstí Tahrír. Irákem tehdy zmítaly mohutné protesty proti korupci a vysoké nezaměstnanosti a reakce bezpečnostních sil byla tvrdá – během čtyř měsíců zemřelo více než tisíc lidí.

Vojáci do davů stříleli i ostrou municí, Mardžána zasáhl projektil se slzným plynem, a to přímo do obličeje. „Spadl jsem na zem a viděl jen nebe a hvězdy. Mí přátelé kolem křičeli mé jméno, ale já jim nemohl odpovědět. Cítil jsem, jak mi vychází kouř z úst, nosu, krku a dokonce očí,“ vzpomíná na více než dva roky staré události. 

Z kómatu se probudil po pěti dnech, po několika náročných operacích zůstal bez velké části tváře. Na brutalitu bezpečnostních sil si stěžoval na sociálních sítích, kromě solidarity ale přišly i výhrůžky smrtí. Letos v září se proto rozhodl odejít.

„Irácké úřady vám nepomohou a nedovolí vám, abyste si pomohl sám. Tak jsem si zarezervoval let do Běloruska přes Spojené arabské emiráty,“ vypráví al-Mardžán. 

Po příletu do Minsku zaplatil pašerákům v přepočtu téměř sedmdesát tisíc korun. V lesích na západě Běloruska strávil s přáteli čtyři mrazivé noci předtím, než se rozhodli překonat hranici. „Nejtěžším úsekem cesty bylo překročení hlavní silnice na hranici Běloruska a Polska. Pokud si vás policisté všimnou, okamžitě vás zadrží,“ přibližuje situaci na hranici.

Někteří běženci volí cestu přes Alpy

Mardžán je jedním z asi jedenácti tisíc migrantů, kteří se letos dostali do Spolkové republiky přes Bělorusko. Další volí navzdory zimě cestu přes zasněžené alpské průsmyky a mnozí z nich při tom přecení své síly.

Isabelle Lorreová z organizace Lékaři bez hranic zmiňuje případ Íránce, který šel v kuse asi patnáct hodin. „Řekl nám, že v některých úsecích bylo sněhu po pás, jinde po kolena. Do centra pro migranty dorazil v noci zcela vyčerpaný. Když jsme ho ráno prohlédli, měl úplně zarudlou nohu kvůli infekci.“

V posledních měsících stoupá hlavně počet migrantů z Afghánistánu. Do listopadu jich o azyl v Evropské unii požádalo více než osmdesát tisíc a letos by měli být nejpočetnější skupinou. Po ovládnutí země Talibanem hrozí podle OSN milionům Afghánců hlad a represe. Mnozí se tak na cestu teprve chystají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čečenská exilová vláda se tajně sešla v Praze. Žádá podporu pro nezávislost na Rusku

Představitelé exilové vlády Čečenské republiky Ičkerie se za přísných bezpečnostních opatření sešli v Praze. Evropskou unii a Ukrajinu žádají o podporu své snahy obnovit nezávislost Čečenska na Rusku. Věří, že Kreml je v důsledku jeho agrese proti Ukrajině nejslabší za několik posledních desetiletí.
před 1 hhodinou

Írán po útocích USA poslal rakety do Jordánska

Spojené státy v noci na neděli provedly novou sérii úderů na Írán, informovalo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Chtějí tím potrestat Teherán za smrt dvou amerických vojáků v Jordánsku, kteří zemřeli při pátečních útocích Teheránu. USA zasáhly íránskou vojenskou infrastrukturu. Armáda islámské republiky v reakci podle státních médií uvedla, že provedla dronové útoky na dvě americké základny v Kuvajtu. Íránské rakety likvidovalo Jordánsko.
01:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko provedlo jeden z největších útoků balistickými raketami na Kyjev od začátku války

Rusko v noci na neděli provedlo masivní úder balistickými raketami na Kyjev, jeden z dosud největších na hlavní město. Některé ukrajinské instituce a představitelé ještě před zveřejněním zpřesněných údajů letectva hovořili o úplně největším takovém úderu na Kyjev. Nejméně jeden člověk zemřel, dalších šestnáct utrpělo zranění. Dva zranění jsou po útoku v přilehlé Kyjevské oblasti. Okupanti zaútočili i na předměstí Charkova, kde zabili nejméně tři lidi a dvě desítky zranili.
04:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Irsku o polovinu přibylo dětí, které se vážně zranily při nehodách na elektrokoloběžkách

Podle organizace Children's Health Ireland (CHI) došlo k 50procentnímu nárůstu počtu dětí a mladých lidí hospitalizovaných s traumatickým poraněním mozku v důsledku nehod na elektrických koloběžkách.
před 8 hhodinami

Izraelská vláda narazila s reformou médií u nejvyššího soudu

Izraelský nejvyšší soud zmrazil části sporného zákona o reformě mediálního průmyslu, který parlament narychlo schválil minulý týden těsně před svým rozpuštěním. Informuje o tom server Times of Israel (ToI). Podle kritiků zákon posílí vládní vliv na média před volbami. Kabinet naopak tvrdí, že otevře mediální trh dalším subjektům a zvýší konkurenci.
08:55Aktualizovánopřed 8 hhodinami

V Miami zadrželi bratry Tateovy, v Británii oba čelí novým obviněním

Britsko-americký influencer Andrew Tate a jeho bratr Tristan byli v noci na neděli zadrženi federálními úřady v Miami. Informovala o tom agentura AP. Britská prokuratura již požádala o vydání bratrů kvůli obvinění ze znásilnění a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Bratři se měli z těchto činů provinit v období od července 2010 do srpna 2017.
před 14 hhodinami

Írán i Kuvajt hlásí útoky na klíčová odsolovací zařízení

Americké oblastní velitelství na Blízkém východě (CENTCOM) podniklo další vlnu úderů na Írán, její ukončení oznámilo v sobotu brzy ráno. Šlo již o sedmou noc útoků v řadě. Americká armáda údajně zasáhla vojenskou infrastrukturu a armádní cíle. Íránská média mluví o třech obětech v provincii Hormozgán na jihu země. Íránské údery na ropné zařízení v Kuvajtu si pak vyžádaly zraněné a způsobily rozsáhlé škody, oznámila státní ropná společnost. Terčem v Íránu i Kuvajtu se stala mimo jiné také klíčová odsolovací zařízení.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Írán pozastavil plnění závazků z memoranda s USA. Podle Chameneího je podpis Trumpa bezcenný

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí tvrdí, že podpis amerického prezidenta Donalda Trumpa je bezcenný. Podle něj USA opakovaně porušily své závazky z memoranda o porozumění s Íránem. O písemném prohlášení nástupce dlouholetého duchovního vůdce Alího Chameneího, kterého v únoru zabil izraelský útok, informovala agentura Reuters. Teherán v sobotu pozastavil naplňování svých závazků z dohody, která měla být zásadním krokem na cestě k míru ve válce vyvolané USA a Izraelem.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.