Varšava strana 5 z 5

Rusko kvůli invazi na Ukrajinu zažívá jednu z největších emigračních vln od říjnové revoluce v roce 1917. Ze země odcházejí především představitelé inteligence – novináři, aktivisté nebo pracovníci v IT. Utíkají před válečnou nejistotou i hrozbou tvrdých trestů za nesouhlas s invazí. Někteří se ale postupně vracejí zpátky domů. V zahraničí jim totiž nefungují platební karty a vysněné cílové země nevydávají víza.

Ruského velvyslance v Polsku Sergeje Andrejeva polili demonstranti červenou barvou, když se v poledne pokusil položit věnec k pomníku sovětských vojáků ve Varšavě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti výročí vítězství nad nacistickým Německem prohlásil, že Ukrajina zvítězí i tentokrát proti ruské agresi. Upozornil ale také, že cesta k vítězství bude složitá. Britský ministr obrany Ben Wallace zase při této příležitosti řekl, že ruští generálové by měli být postaveni před vojenský soud. Německý kancléř Olaf Scholz ocenil přátelství s Francií a označil ho za vzor pro Evropu.

Německo pomůže Česku nahradit zbrojní techniku, kterou poskytne Ukrajině. Na tiskové konferenci v Berlíně s českým premiérem Petrem Fialou to ve čtvrtek oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Podrobnosti uvést nechtěl, podle Fialy je ale podoba budoucí dohody velmi konkrétní a týká se těžké techniky. Fiala se Scholzem jednal také o rozšíření kapacity ropovodu TAL, který považuje za klíčový pro budoucí distribuci ropy do střední Evropy, a využití terminálů na zkapalněný plyn. Premiér se sešel i s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Česká vláda dá dalších osmnáct milionů eur (zhruba 443 milionů korun) na humanitární pomoc Ukrajině. Na dárcovské konferenci ve Varšavě to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Vystoupil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který prohlásil, že Ukrajina se musí přiblížit EU brzkým získáním kandidátského statutu. Rusko mezitím vypovědělo sedm dánských diplomatů v reakci na to, že Kodaň začátkem dubna nařídila odjezd patnácti pracovníkům ruského diplomatického zastoupení.

Izrael si předvolal ruského velvyslance za výroky šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera. Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid řekl, že od Ruska očekává omluvu. Šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová zase vyjádřila Polsku vděčnost za humanitární a další pomoc Ukrajině. Američané vrátí svou ambasádu do Kyjeva zřejmě do konce května. Podle německého kancléře Olafa Scholze cílem Německa je, aby se Rusové stáhli z ukrajinského území.

Válka zasáhla i do polsko-maďarských vztahů. Dosavadní silní spojenci mají k Rusku rozdílné postoje. Zatímco Varšava stojí pevně za Ukrajinou, Budapešť sklízí kritiku za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo sankcí.

Zásobníky plynu v České republice jsou naplněny z 30 procent, což je k 1. květnu historické maximum. V nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Množství plynu v zásobách k 1. květnu překročilo miliardu metrů krychlových. Ke konci měsíce by chtěl Síkela, aby byla plná polovina kapacity zásobníků. Naplní se podle něj plán, že zásobníky budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent, jak nařídil mimořádným opatřením.

Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová navštívila Kyjev, kde se setkala s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Poděkovala mu za boj, který Ukrajinci svádějí za svobodu. Pelosiová je podle agentury AP dosud nejvýše postavenou americkou představitelkou, která přijela na Ukrajinu od začátku ruské invaze.

Polsko a Česko společně Bruselu navrhnou, aby Evropská unie poskytla zvláštní finanční podporu zemím při zvládání přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki po pátečním jednání s předsedou české vlády Petrem Fialou (ODS) ve Varšavě. Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přicestovaly tři miliony Ukrajinců, do Česka asi 300 tisíc.

Ruský plynárenský podnik Gazprom úplně zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska kvůli tomu, že země nezaplatily v rublech. Gazprom konstatoval, že dodávky obnoví až poté, co země za plyn zaplatí. Země zdůrazňují, že krok porušuje uzavřené smlouvy. Podle Bruselu je Evropa připravena a zareaguje společně. Agentura Bloomberg informovala, že už čtyři evropské země platí Moskvě za plyn v rublech. Moskva musí platit pokutu za zastavení plynu, rubly platit nebudeme, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki.

Prezident Miloš Zeman po jednání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou na Pražském hradě ocenil postoj sousední země v rámci ukrajinské krize. Polsko se stalo hlavním obráncem evropských hodnot a profilující zemí v odporu proti ruské agresi na Ukrajině, řekl. Vyjádřil zemi plnou podporu v problematice zastavení dodávek ruského plynu. Duda se odpoledne sešel s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se, že prioritou je zajištění energetické bezpečnosti. Potvrdili odhodlání pokračovat v podpoře Ukrajiny.

OSN chce co nejrychleji najít cestu k příměří a dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou, řekl při návštěvě Moskvy generální tajemník OSN António Guterres. Zdůraznil, že ruská invaze je v protikladu vůči základním dokumentům OSN a apeloval na vytvoření humanitárních koridorů, jimiž by se mohli evakuovat civilisté z oblastí bojů.

Válka na Ukrajině zasáhla i do polsko-maďarských vztahů. Spojenci na evropské úrovní mají k Rusku rozdílné postoje. Zatímco Varšava je v čele podpory napadené země, Budapešť sklízí kritiku za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo energetických sankcí. Nedávné triumfální vítězství ve volbách považuje Viktor Orbán za potvrzení svého postoje.

Polsko plánuje zaměstnat několik stovek lékařů z Ukrajiny. Zjednodušilo jim totiž proces takzvané nostrifikace diplomů a jazykové testy. Ordinovat by mohli už koncem dubna.

Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v rublech. Polsko plánuje přestat používat ruskou ropu do konce letošního roku, nejpozději do konce května pak chce přestat dovážet ruské uhlí. Varšava vyzvala zbytek EU ke zdanění dovozu obou surovin. Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Olaf Scholz spolu mluvili o záměru banky Gazpromu měnit platby za plyn z eur na rubly.

Americký prezident Joe Biden v neděli řekl, že v sobotním projevu nevyzýval ke změně režimu v Rusku. Biden při návštěvě Polska prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin nemůže zůstat u moci. Slovensko a Lotyšsko podporují sankce proti Rusku s tím, že válka se Rusku nesmí vyplatit. Státy skupiny G7 zase odmítly platit za ruský plyn v rublech. Německo varuje obyvatele před používáním symbolu Z. Polsko opustili vyhoštění ruští diplomaté.

Americký prezident Joe Biden ve Varšavě pronesl hlavní projev, kterým završil svůj pobyt v Polsku. Ve svém poselství ujistil lid Ukrajiny, že Spojené státy stojí pevně na jeho straně a že Západ deklaruje jednotu ohledně nutnosti zastavit ruského prezidenta. Vladimir Putin podle Bidena prahne po absolutní moci –⁠ a tomu je třeba se vzepřít na mezinárodní úrovni. Ukrajina se nestane obětí Ruska, řekl americký prezident.

Čeští vojáci letecky dopravili z Polska do Prahy osmnáctiměsíční ukrajinskou dívku, která utrpěla popáleniny na šedesáti procentech těla. Na Ukrajině, která čelí ruské invazi, by jí nebylo možné poskytnout náročnou odbornou péči. Jde o první převoz takto popáleného člověka do Evropské unie od počátku bojů, informovalo ministerstvo vnitra. Do péče českých lékařů se dítě dostalo v kritickém, ale stabilizovaném stavu.

Americký prezident Joe Biden přiletěl do Polska. V pohraničním městě Řešov se setkal s americkými vojáky a s humanitárními pracovníky. V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině vyzdvihl soudržnost demokracií. Na tiskové konferenci se svým polským protějškem Andrzejem Dudou také zdůraznil nutnost podpory Ukrajiny. Šéf Bíleho domu se později přesunul do Varšavy, kde bude v sobotu s Dudou jednat. Přednese také očekávaný projev.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také USA z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. V Bruselu ve čtvrtek začne mimořádný summit NATO, na kterém chce k vyslání mírové mise vyzvat své spojence Polsko. Ministerstvo zahraničí Polska si ve středu ráno předvolalo ruského velvyslance, Varšava později oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů, které viní ze špionáže.

Z Ukrajiny už před válkou uprchlo přes 3,5 milionu lidí, více než dva miliony uprchlíků od 24. února překročily hranice do Polska. V nové bilanci to v úterý uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Počet uprchlíků mířících do Polska a na Slovensko ale v porovnání s prvními dny války poklesl. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) potřebuje půl milionu ukrajinských uprchlíků v Polsku psychologickou pomoc. Před zneužitím běženců zločineckými skupinami v úterý varoval Europol.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až pěti tisíc vojáků. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se Rusko dopouští v ukrajinském Mariupolu masivních válečných zločinů. Velvyslankyně USA při OSN zopakovala, že Spojené státy nevyšlou vojáky na Ukrajinu, budou ale bránit země NATO. Slovinsko do Kyjeva vrátí své diplomatické zastoupení. O další pomoci Ukrajině rozhodl Nový Zéland. Podle Kremlu jednání mezi Ukrajinou a Ruskem nepokročila. Moskva také oznámila, že kvůli sankcím ukončila jednání o mírové smlouvě s Tokiem.

V turecké Antalyi jednali ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny, Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba. Kuleba se snažil vyjednat otevření humanitárních koridorů z města Mariupol a také přerušení palby. V těchto otázkách ale nedošlo k pokroku. Schůzka nebyla snadná, Lavrov se držel tradiční rétoriky, řekl po jednání ukrajinský ministr. Je ale připraven sejít se znovu. Podle Lavrova se Západ chová nebezpečně, když dodává zbraně na Ukrajinu. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová je kvůli válce na Ukrajině na návštěvě Polska.

Ve čtvrtek se otevřelo několik koridorů pro evakuaci civilistů z měst obléhaných ruskou armádou. Již čtvrtý den se však nedaří evakuace z Mariupolu, městu navíc podle Červeného kříže dochází jídlo i pití. U Kyjeva učinil ruský konvoj jen malý posun a utrpěl další ztráty, uvádí Britové. Ruské invazní síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek za nejméně 100 miliard dolarů, řekl hlavní ekonomický poradce ukrajinské vlády Oleh Ustenko. Při středečním útoku na dětskou nemocnici v Mariupolu zemřeli tři lidé, včetně dítěte, uvedla ukrajinská agentura Unian. Dosud bylo evakuováno přes 400 tisíc lidí, informoval ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj.