Varšava strana 5 z 5

Polská vláda začala kompenzovat podnikatele z povodí Odry. Řeku v létě postihla ekologická katastrofa, zřejmě jedovatá řasa zabila přes dvě stě tun ryb, korýšů a škeblí. Podle expertů vyrostla kvůli vysokému obsahu soli ve vodě, nízkým průtokům a také znečištění. Ani více než po měsíci není jasné, kdo katastrofu na řece pramenící v Česku způsobil.

Polsko se rozhodlo oficiálně žádat po Německu reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války. Oznámil to ve čtvrtek Jaroslaw Kaczyński, šéf hlavní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Varšava podle agentury odhaduje, že škody způsobené tehdejším nacistickým režimem činí 6,2 bilionu zlotých (zhruba 32 bilionů korun). Německé ministerstvo zahraničí zopakovalo, že otázku reparací považuje za uzavřenou.

Orchestr Collegium 1704 odjel do Varšavy. Na osmnáctém ročníku festivalu Chopin a jeho Evropa uvede dva koncertní programy. Součástí jednoho z nich bude vystoupení jednoho z nejslavnějších českých klavíristů současnosti Lukáše Vondráčka. Ten dlouhodobě žije ve Spojených státech, v Polsku uvede ne často hraný Dvořákův klavírní koncert, navíc poprvé v historii na dobový nástroj. Natáčela s ním Anna Zuzánková.

Polský premiér Mateusz Morawiecki obvinil Evropskou unii z imperialistického chování vůči menším členským státům. Napsal to v komentáři, který publikoval německý server Welt. Vyzval v něm zároveň k „hluboké reformě, která postaví obecné dobro a rovnost zpět do popředí principů“ evropské sedmadvacítky.

Běloruský soud poslal na řadu let do vězení další nezávislou novinářku. Dvaapadesátiletou Irynu Slaunikavovou z polského televizního kanálu Belsat shledal vinnou ze založení extremistické organizace a účasti na protestech, za což jí vyměřil pětiletý nepodmíněný trest. Pokračuje tak vládní tažení proti opozičním aktivistům, kritickým médiím a nezávislým reportérům. Výše trestu je o rok delší, než žádala prokuratura.

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak podepsal tři zbrojní kontrakty s Jižní Koreou, na jejichž základě Polsko získá desítky lehkých bojových letounů FA-50, tisíc tanků K2 a přes šest set samohybných houfnic K9. Oznámila to polská média s odvoláním na ministerstvo obrany, které však nezmiňuje cenu zakázky. Server Polityka.pl ji odhaduje na čtrnáct miliard dolarů (téměř 340 miliard korun). To téměř odpovídá ročnímu rozpočtu ministerstva obrany.

Na Ukrajinu dorazilo prvních šest britských Stormerů vybavených odpalovacím zařízením pro střely protivzdušné obrany, napsal ruskojazyčný server stanice BBC s odvoláním na poradce ukrajinského ministra vnitra. Už v pondělí Kyjev i Varšava informovaly o příjezdu prvních německých samohybných protileteckých systémů Gepard a polských tanků PT-91 Twardy.

Výsledek ruské agrese proti Ukrajině nezáleží jen na odporu Kyjeva a potenciálu Moskvy, ale i na tom, jak situaci zvládne Západ, připomněl v Událostech, komentářích ruský historik Andrej Zubov. Pokud se dnes Západ před diktátorem Vladimirem Putinem skloní, čeká ho mnohem těžší válka zítra, varoval. Samotného Putina mu je líto, neboť propásl šanci vyvést definitivně Rusko z totalitní minulosti.

Dosavadní změny v polském soudnictví, které zrušily kontroverzní disciplinární komoru, nesplňují očekávání Evropské komise. Varšava proto zatím nemůže počítat s penězi z fondu obnovy Evropské unie, oznámila ve čtvrtek podle agentury AP místopředsedkyně Komise Věra Jourová.

Dosavadní silné spojence Maďarsko a Polsko rozdělil postoj k Rusku. Na Budapešť se snáší výhrady za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo sankcí. Varšava naopak stojí pevně za Ukrajinou a chce hledat nové spojence mezi podobně smýšlejícími zeměmi – například v Česku.

Kvůli závadě na trakčním vedení některé vlaky na Zlínsku nabírají zpoždění. Za zkrat a stržení vedení může úterní pochybení nákladního dopravce, který nerespektoval návěstidlo. Na trati mezi Napajedly a Tlumačovem je podle mluvčího Správy železnic (SŽ) Dušana Gavendy od čtvrtečního rána obnovený dvoukolejný provoz. Kvůli poškození zabezpečovacího zařízení je však doprava omezená a vlaky se mohou při průjezdu zpozdit i v řádu desítek minut. Nefungují i některé přejezdy.

Česko a Polsko se shodují, že jediným řešením rusko-ukrajinského konfliktu je vítězství Ukrajiny v boji o svobodu a nezávislost. Kabinety taky řešily české předsednictví v Radě Evropské unie a energetickou bezpečnost. Premiér Petr Fiala (ODS) potvrdil, že Česko bude s Polskem dál intenzivně jednat o plynovodu Stork II nebo LNG terminálech. Důležité je také dokončit dopravní spojení mezi oběma zeměmi, uvedli předsedové vlád.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina netouží po rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale že se musí vyrovnat s tím, že vzájemná komunikace bude pravděpodobně nutná k ukončení války. Britský premiér mezitím vyzval k dodávkám salvových raketometů na Ukrajinu. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jednala o aktuální situaci na Ukrajině se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm. Společně odmítli tvrzení o existenci dohody v NATO, podle které země Aliance nebudou dodávat na Ukrajinu některé těžké zbraně.

Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem. Oznámila to ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Vláda podle ní příslušnou rezoluci přijala 13. května. Smlouva z 25. srpna 1993 byla podepsána ve Varšavě a předpokládala, že na polském území vznikne síť plynovodů.

Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy je načase podepsat novou dohodu o dobrých sousedských vztazích Polska a Ukrajiny. V neděli v ukrajinském parlamentu řekl, že je pro tento krok vzhledem k přátelským vztahům Varšavy a Kyjeva, které jsou zvláště patrné nyní v souvislosti s ruskou agresí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na druhé straně oznámil, že hodlá navrhnout zákon o zvláštním statusu polských občanů na Ukrajině.

Rusko kvůli invazi na Ukrajinu zažívá jednu z největších emigračních vln od říjnové revoluce v roce 1917. Ze země odcházejí především představitelé inteligence – novináři, aktivisté nebo pracovníci v IT. Utíkají před válečnou nejistotou i hrozbou tvrdých trestů za nesouhlas s invazí. Někteří se ale postupně vracejí zpátky domů. V zahraničí jim totiž nefungují platební karty a vysněné cílové země nevydávají víza.

Ruského velvyslance v Polsku Sergeje Andrejeva polili demonstranti červenou barvou, když se v poledne pokusil položit věnec k pomníku sovětských vojáků ve Varšavě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti výročí vítězství nad nacistickým Německem prohlásil, že Ukrajina zvítězí i tentokrát proti ruské agresi. Upozornil ale také, že cesta k vítězství bude složitá. Britský ministr obrany Ben Wallace zase při této příležitosti řekl, že ruští generálové by měli být postaveni před vojenský soud. Německý kancléř Olaf Scholz ocenil přátelství s Francií a označil ho za vzor pro Evropu.

Německo pomůže Česku nahradit zbrojní techniku, kterou poskytne Ukrajině. Na tiskové konferenci v Berlíně s českým premiérem Petrem Fialou to ve čtvrtek oznámil německý kancléř Olaf Scholz. Podrobnosti uvést nechtěl, podle Fialy je ale podoba budoucí dohody velmi konkrétní a týká se těžké techniky. Fiala se Scholzem jednal také o rozšíření kapacity ropovodu TAL, který považuje za klíčový pro budoucí distribuci ropy do střední Evropy, a využití terminálů na zkapalněný plyn. Premiér se sešel i s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.

Česká vláda dá dalších osmnáct milionů eur (zhruba 443 milionů korun) na humanitární pomoc Ukrajině. Na dárcovské konferenci ve Varšavě to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Vystoupil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který prohlásil, že Ukrajina se musí přiblížit EU brzkým získáním kandidátského statutu. Rusko mezitím vypovědělo sedm dánských diplomatů v reakci na to, že Kodaň začátkem dubna nařídila odjezd patnácti pracovníkům ruského diplomatického zastoupení.

Izrael si předvolal ruského velvyslance za výroky šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera. Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid řekl, že od Ruska očekává omluvu. Šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová zase vyjádřila Polsku vděčnost za humanitární a další pomoc Ukrajině. Američané vrátí svou ambasádu do Kyjeva zřejmě do konce května. Podle německého kancléře Olafa Scholze cílem Německa je, aby se Rusové stáhli z ukrajinského území.

Válka zasáhla i do polsko-maďarských vztahů. Dosavadní silní spojenci mají k Rusku rozdílné postoje. Zatímco Varšava stojí pevně za Ukrajinou, Budapešť sklízí kritiku za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo sankcí.

Zásobníky plynu v České republice jsou naplněny z 30 procent, což je k 1. květnu historické maximum. V nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Množství plynu v zásobách k 1. květnu překročilo miliardu metrů krychlových. Ke konci měsíce by chtěl Síkela, aby byla plná polovina kapacity zásobníků. Naplní se podle něj plán, že zásobníky budou před topnou sezonou naplněné nejméně z 80 procent, jak nařídil mimořádným opatřením.

Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová navštívila Kyjev, kde se setkala s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Poděkovala mu za boj, který Ukrajinci svádějí za svobodu. Pelosiová je podle agentury AP dosud nejvýše postavenou americkou představitelkou, která přijela na Ukrajinu od začátku ruské invaze.

Polsko a Česko společně Bruselu navrhnou, aby Evropská unie poskytla zvláštní finanční podporu zemím při zvládání přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki po pátečním jednání s předsedou české vlády Petrem Fialou (ODS) ve Varšavě. Do Polska od začátku ruské invaze na Ukrajinu přicestovaly tři miliony Ukrajinců, do Česka asi 300 tisíc.