Varšava strana 4 z 5

Polsko zahájí výstavbu bariéry podél hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí, informoval podle polského zpravodajského serveru Onet.pl polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Polsko se podle něj obává, že by na této hranici mohla vzniknout migrační krize podobná té z loňského roku na hranici s Běloruskem. Tehdy se do Polska a pobaltských zemí snažily nelegálně dostat tisíce lidí zejména z Blízkého východu.

Americká společnost Westinghouse se bude podílet na stavbě první jaderné elektrárny v Polsku. V pátek večer to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki po jednání s americkou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Informaci potvrdil i americký velvyslanec ve Varšavě Mark Brzezinski. Záměr ještě musí oficiálně schválit polská vláda.

Kvůli sporu o nezávislost polského soudnictví Evropská komise (EK) pohrozila, že nevyplatí Varšavě peníze z fondů soudržnosti za období let 2021 až 2027. Mluvčí polské vlády Piotr Müller poznamenal, že Varšava z Bruselu nedostala prozatím žádnou oficiální informaci. Brusel už dříve kvůli sporům o právní stát nechal zmrazit vyplácení prostředků z unijního fondu obnovy po pandemii covidu-19.

Polsko uzavřelo četné vojenské zakázky, zejména s dodavateli v USA a Jižní Koreji. Země, která silně podporuje Ukrajinu v odporu proti ruské invazi, chce také zvýšit počet vojáků své armády i podíl zbrojních výdajů na hrubém domácím produktu. V hledáčku ministerstva obrany ve Varšavě jsou prakticky všechny zbraňové systémy, které se osvědčily při obraně Ukrajiny.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ve Varšavě po setkání se svým protějškem Zbigniewem Rauem znovu odmítla polský nárok na válečné reparace. Podle ní je již tato otázka uzavřena. Poláci podle Raua nicméně stále věří, že se německá pozice bude vyvíjet. Na poli německo-polských vztahů jde už o několikátou překážku za poslední dobu.

Ve Varšavě je od pondělí delegace deseti poslanců Evropského parlamentu (EP), kteří zjišťují, zda nebyla použitím špionážního softwaru Pegasus porušena legislativa Evropské unie. Podezírají totiž vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS), že jej nasadila na opoziční politiky, ale i právníky a státní zástupce. Lídr delegace Jeroen Lenaers na závěr dvoudenní mise ve středu uvedl, že návštěva přinesla „šokující informace“ o používání sledovacího softwaru.

Evropská komise (EK) navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů Evropské unie mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Unijní exekutiva členským zemím posílá ke schválení návrh, který může Budapešť připravit asi o třetinu jejích peněz z kohezních fondů, oznámil v neděli eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Maďarsko se tak může stát prvním členským státem EU, který přijde o peníze kvůli pravidlům podmiňujícím čerpání z unijního rozpočtu dodržováním principů právního státu. Návrh musí schválit většina členských zemí. Pokud Budapešť do dvou měsíců situaci napraví, může vzít Brusel návrh zpět.

Evropská unie přijala úplné pozastavení dohody o zjednodušení vízového styku s Ruskem. Na svém Twitteru o tom informoval ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Na ruské občany se tak podle prohlášení Rady budou vztahovat obecná pravidla vízového kodexu, což jim fakticky ztíží vstup do EU. Nová pravidla mají platit od 12. září.

Německý kancléř Olaf Scholz odmítl požadavek Polska, aby mu Berlín vyplatil reparace za škody způsobené za druhé světové války. Varšava ztráty odhaduje na 6,2 bilionu zlotých (32,3 bilionu korun).

Polská vláda začala kompenzovat podnikatele z povodí Odry. Řeku v létě postihla ekologická katastrofa, zřejmě jedovatá řasa zabila přes dvě stě tun ryb, korýšů a škeblí. Podle expertů vyrostla kvůli vysokému obsahu soli ve vodě, nízkým průtokům a také znečištění. Ani více než po měsíci není jasné, kdo katastrofu na řece pramenící v Česku způsobil.

Polsko se rozhodlo oficiálně žádat po Německu reparace za škody způsobené nacistickou okupací za druhé světové války. Oznámil to ve čtvrtek Jaroslaw Kaczyński, šéf hlavní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Varšava podle agentury odhaduje, že škody způsobené tehdejším nacistickým režimem činí 6,2 bilionu zlotých (zhruba 32 bilionů korun). Německé ministerstvo zahraničí zopakovalo, že otázku reparací považuje za uzavřenou.

Orchestr Collegium 1704 odjel do Varšavy. Na osmnáctém ročníku festivalu Chopin a jeho Evropa uvede dva koncertní programy. Součástí jednoho z nich bude vystoupení jednoho z nejslavnějších českých klavíristů současnosti Lukáše Vondráčka. Ten dlouhodobě žije ve Spojených státech, v Polsku uvede ne často hraný Dvořákův klavírní koncert, navíc poprvé v historii na dobový nástroj. Natáčela s ním Anna Zuzánková.

Polský premiér Mateusz Morawiecki obvinil Evropskou unii z imperialistického chování vůči menším členským státům. Napsal to v komentáři, který publikoval německý server Welt. Vyzval v něm zároveň k „hluboké reformě, která postaví obecné dobro a rovnost zpět do popředí principů“ evropské sedmadvacítky.

Běloruský soud poslal na řadu let do vězení další nezávislou novinářku. Dvaapadesátiletou Irynu Slaunikavovou z polského televizního kanálu Belsat shledal vinnou ze založení extremistické organizace a účasti na protestech, za což jí vyměřil pětiletý nepodmíněný trest. Pokračuje tak vládní tažení proti opozičním aktivistům, kritickým médiím a nezávislým reportérům. Výše trestu je o rok delší, než žádala prokuratura.

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak podepsal tři zbrojní kontrakty s Jižní Koreou, na jejichž základě Polsko získá desítky lehkých bojových letounů FA-50, tisíc tanků K2 a přes šest set samohybných houfnic K9. Oznámila to polská média s odvoláním na ministerstvo obrany, které však nezmiňuje cenu zakázky. Server Polityka.pl ji odhaduje na čtrnáct miliard dolarů (téměř 340 miliard korun). To téměř odpovídá ročnímu rozpočtu ministerstva obrany.

Na Ukrajinu dorazilo prvních šest britských Stormerů vybavených odpalovacím zařízením pro střely protivzdušné obrany, napsal ruskojazyčný server stanice BBC s odvoláním na poradce ukrajinského ministra vnitra. Už v pondělí Kyjev i Varšava informovaly o příjezdu prvních německých samohybných protileteckých systémů Gepard a polských tanků PT-91 Twardy.

Výsledek ruské agrese proti Ukrajině nezáleží jen na odporu Kyjeva a potenciálu Moskvy, ale i na tom, jak situaci zvládne Západ, připomněl v Událostech, komentářích ruský historik Andrej Zubov. Pokud se dnes Západ před diktátorem Vladimirem Putinem skloní, čeká ho mnohem těžší válka zítra, varoval. Samotného Putina mu je líto, neboť propásl šanci vyvést definitivně Rusko z totalitní minulosti.

Dosavadní změny v polském soudnictví, které zrušily kontroverzní disciplinární komoru, nesplňují očekávání Evropské komise. Varšava proto zatím nemůže počítat s penězi z fondu obnovy Evropské unie, oznámila ve čtvrtek podle agentury AP místopředsedkyně Komise Věra Jourová.

Dosavadní silné spojence Maďarsko a Polsko rozdělil postoj k Rusku. Na Budapešť se snáší výhrady za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo sankcí. Varšava naopak stojí pevně za Ukrajinou a chce hledat nové spojence mezi podobně smýšlejícími zeměmi – například v Česku.

Kvůli závadě na trakčním vedení některé vlaky na Zlínsku nabírají zpoždění. Za zkrat a stržení vedení může úterní pochybení nákladního dopravce, který nerespektoval návěstidlo. Na trati mezi Napajedly a Tlumačovem je podle mluvčího Správy železnic (SŽ) Dušana Gavendy od čtvrtečního rána obnovený dvoukolejný provoz. Kvůli poškození zabezpečovacího zařízení je však doprava omezená a vlaky se mohou při průjezdu zpozdit i v řádu desítek minut. Nefungují i některé přejezdy.

Česko a Polsko se shodují, že jediným řešením rusko-ukrajinského konfliktu je vítězství Ukrajiny v boji o svobodu a nezávislost. Kabinety taky řešily české předsednictví v Radě Evropské unie a energetickou bezpečnost. Premiér Petr Fiala (ODS) potvrdil, že Česko bude s Polskem dál intenzivně jednat o plynovodu Stork II nebo LNG terminálech. Důležité je také dokončit dopravní spojení mezi oběma zeměmi, uvedli předsedové vlád.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina netouží po rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale že se musí vyrovnat s tím, že vzájemná komunikace bude pravděpodobně nutná k ukončení války. Britský premiér mezitím vyzval k dodávkám salvových raketometů na Ukrajinu. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jednala o aktuální situaci na Ukrajině se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm. Společně odmítli tvrzení o existenci dohody v NATO, podle které země Aliance nebudou dodávat na Ukrajinu některé těžké zbraně.

Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem. Oznámila to ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Vláda podle ní příslušnou rezoluci přijala 13. května. Smlouva z 25. srpna 1993 byla podepsána ve Varšavě a předpokládala, že na polském území vznikne síť plynovodů.

Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy je načase podepsat novou dohodu o dobrých sousedských vztazích Polska a Ukrajiny. V neděli v ukrajinském parlamentu řekl, že je pro tento krok vzhledem k přátelským vztahům Varšavy a Kyjeva, které jsou zvláště patrné nyní v souvislosti s ruskou agresí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na druhé straně oznámil, že hodlá navrhnout zákon o zvláštním statusu polských občanů na Ukrajině.