Varšava strana 4 z 5

Podpora Ukrajiny nepoleví, NATO zůstane jednotné – to byla hlavní sdělení projevu amerického prezidenta Joea Bidena ve Varšavě. Předcházela mu schůzka s polským protějškem Andrzejem Dudou. Mluvili zejména o otázkách bezpečnosti v Polsku a Evropě v kontextu ruské agrese vůči Ukrajině. Ukrajinu navštívila v úterý italská premiérka Giorgia Meloniová.

Americký prezident Joe Biden přijel na neohlášenou návštěvu Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že s ním jednal o zbraních dlouhého doletu, píše agentura Reuters. Biden podle ní řekl, že Ukrajina dostane nový balík vojenské pomoci v hodnotě pět set milionů dolarů (přes jedenáct miliard korun). Americký prezident strávil v Kyjevě přes pět hodin. Bílý dům držel návštěvu do poslední chvíle v tajnosti, na pondělí zveřejnil harmonogram, podle něhož měl být Biden ve Washingtonu.

Desetiletí uplynulo od doby, kdy začal velký přerod české železnice z hlediska vozového parku. Po dlouhé době ustrnutí, kdy provoz závisel na starých „koženkových“ vagonech a zcela nevhodných malých motorových vozech, začaly přicházet zcela nové a koncepčně moderní vlaky. Loni oslavily deset let od svého schválení k provozu motorové jednotky Regio Shark, letos budou mít první kulatiny Regio Pantery, které významně proměnily podobu cestování osobními vlaky na elektrizovaných tratích.

Ve věku 46 let náhle zemřel český velvyslanec v Polsku Jakub Dürr. Oznámilo to ministerstvo zahraničí. Dürr byl od listopadu na nemocenské a ze zdravotních důvodů se tehdy vrátil z Varšavy do České republiky. Kondolence vyjádřil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) i řada polských politiků v čele s premiérem Mateuszem Morawieckým.

S vojenskými poctami prezident Miloš Zeman přivítal v úterý po třetí hodině odpolední v Náchodě svůj polský protějšek Andrzeje Dudu. Zeman po společném jednání ujistil, že v případě napadení Polska nebo jakéhokoliv jiného členského státu Severoatlantické aliance by Česko samozřejmě poskytlo pomoc. Duda připsal výrok prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO) o tom, že by neposlal české vojáky na pomoc Polsku či pobaltským zemím, který později korigoval, vypjaté předvolební atmosféře, kterou při kandidatuře na prezidentský post sám zažil.

Zástupci pěti desítek zemí podporujících Ukrajinu ve čtvrtek na konferenci na americké letecké základně Ramstein v Německu oproti očekávání nerozhodli o poskytnutí německých tanků Leopard ukrajinským ozbrojeným silám. Podle Berlína ale rozhodnutí v této věci padne brzy. Schůzka, která Kyjevu zaručila další podporu, se podle amerického ministra obrany Lloyda Austina soustředila na posílení ukrajinské vzdušné obrany proti ruským úderům.

Hasič Zbigniew Leszek Grzywaczewski fotil v roce 1943 tajně povstání ve varšavském židovském ghettu. Negativy fotografií našel jeho syn teprve nedávno v rodinném fotoarchivu, následně je věnoval Muzeu dějin polských Židů POLIN. To sérii snímků považuje za významný objev i z toho důvodu, že nebyly pořízeny Němci, tedy nezkreslují skutečnost.

Polsko se jako každou zimu dusí ve smogu. Na některých místech koncentrace škodlivin v ovzduší na přelomu roku překonaly rekordy. Špatná je situace zejména v okolí velkých měst. Důvodem je hlavně to, že stále velká část tamních domácností topí levnějšími a často neekologickými tuhými palivy.

Společnosti Google se sice podařilo naplnit vytyčený cíl a její reklamní kampaň proti dezinformacím vidělo několik milionů Čechů, ale marketér Vilém Rubeš zpochybňuje řemeslné zpracování jejích video spotů. Podle odhadů oslovených odborníků může kampaň do společnosti přinést dílčí změny. Snaha Google čelit na internetu nepravdivým informacím je součástí jeho dříve deklarovaného směřování, i když politolog Vít Střítecký upozorňuje, že k němu firma přistoupila pod tlakem veřejnosti.

Šest členů polského ústavního soudu vypovědělo poslušnost dosavadní předsedkyni Julii Przylebské, jejíž mandát pokládají za ukončený. Od Przylebské se domáhají, aby svolala shromáždění všech ústavních soudců. To by určilo kandidáty, ze kterých by prezident Andrzej Duda vybral nového předsedu. O svém návrhu už prezidenta informovali, napsal ve čtvrtek polský list Rzeczpospolita s tím, že viděl oba dopisy od skupiny představující třetinu složení ústavního soudu.

Polsko letos dalo na obranu více než ostatní státy střední Evropy dohromady. V přepočtu více než tři sta miliard korun. Většinu zbraní nakoupilo v Jižní Koreji nebo USA. Washington v prosinci schválil kontrakt na dodávku tanků Abrams. První korejské tanky a houfnice dorazily už v prosinci. Polská vláda přitom kontrakt na jejich dodávku podepsala v létě. V úterý polský ministr Mariusz Blaszczak a jeho francouzský protějšek podepsali dohodu o nákupu dvou francouzských družic.

Některé vysoké školy v Polsku ve svých rozpočtech nenašly peníze na provoz přes zimu. Důvodem jsou vysoké ceny energií a především elektřiny. Zvažují proto on-line výuku nebo dřívější zkoušky. Obavy o svůj provoz mají i některé kostely.

Ruská diplomacie považuje za provokaci rozhodnutí Polska nepovolit delegaci z Moskvy vstup na prosincové jednání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Polsko nyní OBSE předsedá, v pátek oznámilo, že ruské delegaci v čele s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem nepovolí účást. Jednání se má konat 1. a 2. prosince v Lodži.

Podle předběžných zjištění zřejmě vypálily raketu, která v úterý zasáhla Polsko, ukrajinské ozbrojené síly, které mířily na přilétající ruskou střelu. Napsala to ve středu agentura AP s odvoláním na tři nejmenované americké činitele. Informaci podle agentury Reuters zopakoval i americký prezident Joe Biden na jednání představitelů G7 a NATO. Podobné vyjádření poskytli i polský prezident Andrzej Duda a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Nešlo o úmyslný útok, řekl Duda. Uvedl také, že nejsou signály, že by Polsku hrozilo bezprostřední nebezpečí dalšího podobného incidentu. Ukrajinská armáda následně podle amerických médií sdělila spojencům, že se v oblasti pokoušela sestřelit ruskou raketu.

Při výbuchu na východě Polska nedaleko hranic s Ukrajinou přišli o život dva lidé. Podle polského ministerstva zahraničí tam dopadla „v Rusku vyrobená raketa“. Varšava je ohledně informací zdrženlivá a spolu se spojenci z NATO celou situaci prověřuje. Polská vláda zvažuje konzultace podle článku 4 smlouvy NATO, posílí také monitoring vzdušného prostoru.

Polsko zahájí výstavbu bariéry podél hranice s ruskou Kaliningradskou oblastí, informoval podle polského zpravodajského serveru Onet.pl polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Polsko se podle něj obává, že by na této hranici mohla vzniknout migrační krize podobná té z loňského roku na hranici s Běloruskem. Tehdy se do Polska a pobaltských zemí snažily nelegálně dostat tisíce lidí zejména z Blízkého východu.

Americká společnost Westinghouse se bude podílet na stavbě první jaderné elektrárny v Polsku. V pátek večer to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki po jednání s americkou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Informaci potvrdil i americký velvyslanec ve Varšavě Mark Brzezinski. Záměr ještě musí oficiálně schválit polská vláda.

Kvůli sporu o nezávislost polského soudnictví Evropská komise (EK) pohrozila, že nevyplatí Varšavě peníze z fondů soudržnosti za období let 2021 až 2027. Mluvčí polské vlády Piotr Müller poznamenal, že Varšava z Bruselu nedostala prozatím žádnou oficiální informaci. Brusel už dříve kvůli sporům o právní stát nechal zmrazit vyplácení prostředků z unijního fondu obnovy po pandemii covidu-19.

Polsko uzavřelo četné vojenské zakázky, zejména s dodavateli v USA a Jižní Koreji. Země, která silně podporuje Ukrajinu v odporu proti ruské invazi, chce také zvýšit počet vojáků své armády i podíl zbrojních výdajů na hrubém domácím produktu. V hledáčku ministerstva obrany ve Varšavě jsou prakticky všechny zbraňové systémy, které se osvědčily při obraně Ukrajiny.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ve Varšavě po setkání se svým protějškem Zbigniewem Rauem znovu odmítla polský nárok na válečné reparace. Podle ní je již tato otázka uzavřena. Poláci podle Raua nicméně stále věří, že se německá pozice bude vyvíjet. Na poli německo-polských vztahů jde už o několikátou překážku za poslední dobu.

Ve Varšavě je od pondělí delegace deseti poslanců Evropského parlamentu (EP), kteří zjišťují, zda nebyla použitím špionážního softwaru Pegasus porušena legislativa Evropské unie. Podezírají totiž vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS), že jej nasadila na opoziční politiky, ale i právníky a státní zástupce. Lídr delegace Jeroen Lenaers na závěr dvoudenní mise ve středu uvedl, že návštěva přinesla „šokující informace“ o používání sledovacího softwaru.

Evropská komise (EK) navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů Evropské unie mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Unijní exekutiva členským zemím posílá ke schválení návrh, který může Budapešť připravit asi o třetinu jejích peněz z kohezních fondů, oznámil v neděli eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Maďarsko se tak může stát prvním členským státem EU, který přijde o peníze kvůli pravidlům podmiňujícím čerpání z unijního rozpočtu dodržováním principů právního státu. Návrh musí schválit většina členských zemí. Pokud Budapešť do dvou měsíců situaci napraví, může vzít Brusel návrh zpět.

Evropská unie přijala úplné pozastavení dohody o zjednodušení vízového styku s Ruskem. Na svém Twitteru o tom informoval ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Na ruské občany se tak podle prohlášení Rady budou vztahovat obecná pravidla vízového kodexu, což jim fakticky ztíží vstup do EU. Nová pravidla mají platit od 12. září.

Německý kancléř Olaf Scholz odmítl požadavek Polska, aby mu Berlín vyplatil reparace za škody způsobené za druhé světové války. Varšava ztráty odhaduje na 6,2 bilionu zlotých (32,3 bilionu korun).